Ukraden z klubu "Co vás sere":
Bezohlednost.
Včera jsem měl úžasnej den. Ráno jsem zase potkal náš Čtyřlístek a okomentoval jsem je (přeci jenom předbíhá a ani nemá připravenou Open Card, tak mi celkem nahrály).
Tím jsem si myslel, že pro dnešek už mám "vybráno"
Nicméně mýlil jsem se. Když jsem navečer jel domu, tak busem jela bába s čoklem. Bába byla kost a kůže a pes tak asi střední. I kdyby cokoliv, pes neměl náhubek a bába se vykecávala s kamarádkou.
Seděla na poslední sedačce před středem busu, tak jak je ten plácek a dveře. Shodou okolností busem ještě tak jela mamina. Mladá holka s telefonem v ruce. Holčině v kočáře tak asi rok.
Celou dobu jsem to tak pozoroval a koukal na toho psa, na bábu, jak v podstatě toho psa má na dlouhý vodítko a pohoda jazz. Jednak se ten pes roztahoval na celým středu busu a druhak kdyby náhodou cuknul, tak bába nemá nejmenší šanci ho udžet. A furt je to jenom pes, může mu rupnout v kouli, může se ohnat, může cokoliv a pak už bude pozdě.
Bába si spokojeně sedí, klábosí, občas podívá na psa, jak má krásnej život a všichni jsou spokojený. Mě to sice sere už z principu, ale nakonec se přikláním k tomu, že se nebudu rozčilovat. Když je to tý mamině jedno...
Ovšem, lidi potřebujou taky vystupovat. Shodou okolností, kdo by to byl řek, právě přes ten plac, kde si pes spokojeně dělá co chce.
Slečna chce projít. Bába vyhodnocuje situaci. Přichází k názoru, že když je pes uprostřed placu a vodítko natažený od sedačky přes celou uličku, nejlepší bude psa prostě pustit..
Vodítko letí vzduchem. Pes je kompletně na volno.
Startuju.
"To si snad ze mě děláte prdel?!"
"To myslíte vážně?!"
"Jak je do prdele vůbec možný, že tady necháváte psa bez náhubku? Dělat si co chce, zatím co se vykecáváte se svojí kámoškou?"
"A teď mi ještě pustíte obojek, aby byl úplně na volno?!"
"Do prdele ten pes má mít náhubek a máte ho mít celou dobu i sebe na tesno, aby jste na ním měla plnou kontrolu, protože za něm plně zodpovídáte!"
"Kdyby tohle byl můj kočárek a moje dítě, tak bych Vám toho psa i s náhubkem narval pod sedačku, protože se tady takhle nemá, co roztahovat..."
Bába, jenom čuměla a něco mlela o to, že jsem sprostý a že to není možný, jak jsem na ní sprostý. Psovi dala náhubek a nejednou to šlo mít psa na blízko..
Lidi seděli, čuměli. Nikdo nic. Ani mamina, ani řidič, nikdo..
Bába si konečně hlídala psa a stěžovala kamarádce, jaký jsou dneska lidi..
Zvířata nejsou víc jak lidi. Nikdy nejsou a nebudou. Pokud si někdo myslí opak je to smutný. Pokud si někdo pořídí zvíře nese za něj plnou zodpovědnost a to i v kontextu vůči ostatním lidem.