o santa fe se uz dlouho povida,ze se tam ma zacit stavet golfovy hriste...farmari tam pohazujou otraveny maso...nejeden travelerskej pes ho okusil.....cigarones hodne o teknojunkies az na biofarmy nahoru k pramenu a par vyjimek...el moreon,tam uz prece stavej i baraky...parada!good vibes...a ti blaznivi hipici v beneficiu?nezavolaj ani sanitku kvuli naky pokriveny vire,takze uz tam i nekdo imho zbytecne umrel a navic zpivaj pulhodiny ohm nez dostanou ty jejich capatys:]
na krymu sme objevili takovy polohypycky misto....jak jen se to sakra menovalo??nekde u sudaku to bylo.....jinak slusnej travellersite je u kopi v berline,kterej v soucasny dobe bojuje o existenci,ale kdyz teda nemyslis squaty:]]samo ve spanelsku jeste oskvotovany jeskyne nad granadou-sacramonte
a budanky konec:/

COOK:
k tematu to je... s tim rozdilem ze oni si to nevybrali a zijou tak... nejde jinak...
vysledek co do zivotniho stylu podobny je > akorat stav mysli je jiny... jedni utekli od nečho z čeho jsou znechuceni a druzi s nejvetsi pravdepodobnoti po tom zase touží (snažil sem se komunikovat s lidma v Rumunskejch horach a co by oni dali (vetsina z nich) za zivot ve meste ...). asi to bude v lidske prirozenosti, že človek chce vždycky neco jineho nez ma....

v ramci logiky a v souladu s prirodou sem videl zit baci v horach na ukrajinskejch karpatech. To asi neni uplne to, co mas na mysli, poac priciny takovyho zivota sou uplne jinde, vysledek je ale temer stejnej. Bez elektriky, s jednim nakladakem na cely pohori, se spoustou ovci, krav a konu, blizko pramenum s cistouckou vodou, vejs nez les, takze s prekrasnejma vyhledama... Nejvic se mi libil moment, kdy se bacove ze dvou udoli potkali na hrebeni, dali si spolu cigo, vpodstate ani nemluvili, jen tak postali a pak se zas rozesli...

no kdyz uz sem nikdo moc nepise budu muset asi zabrousit k tem snum.... :)
vlozim sem kratičký uryvek z divadelní hry jejímž autorem je studentka z Brna... k teto hře ji inspirovalo patrne par letnich vejletu stopem vetsinou do proslunene Andalusie... vlastne samotný vejlet byla takova hra > hledani vysneneho města/místa...
________________________________________________________________
Řeko, tak jsem se opět vydala na cestu.
Něco ve mě mě k tomu nutí. Zas a znova.
Třeba tam někde někdo je. Někdo, ke komu patřím.
Třeba náhodou někde najdu svoje rodiče.
Řeko, já jsem pochopila, že můžu jít, kam chci.
Stojím na silnici a nevím, je to náhoda, nebo osud.
Kdo ti zastaví a kam tě zaveze.
Strašně silně cítím, že jsem na světě, tady a teď.
Dva dny jsem nejedla a oči mám plný prachu
ale směju se. Zdál se mi sen.
>
Ve snu jsem viděla město jménem Salamander.
Se zlatýma bránama, co se za soumraku otevírají.
Vysutý terasy plný zeleně a mořskej vítr.
Nejlepší místo na světě. To jediný místo na světě,
kde bych mohla zůstat a být šťastná. tak tam teď jedu.
Jestli to místo někde je a já tam dojedu,
tak pak už bude všechno jenom dobrý.
________________________________________________________-
ačkoliv jsem hru nevidel a ani autorku osobne neznam vim jen ze ma otce Jihoamericana, ktereho nikdy nevidela...

ne, musi to byt wonderful, snad to vydrzi!