Čtyři dny jsem strávil sám toulkami po Českosaském Švýcarsku. Co z toho?
1) Cyklostezky jsou pro chodce mor. Asfaltka či vyštěrkovaná cesta vedoucí od nikaď nikam, ze které uvidíte tak maximálně haldy dalšího štěrku.
2) Příroda kolem tras KČT je předžvýkána a vyplivnuta, aby byla stravitelná širokému okruhu veřejnosti. Tyto trasy slouží jako bleskosvod pro proudy dupajících a řvoucích turistů, aby těch pár krásných míst mimo značené cesty zůstalo uchováno pro ty, kdo je dokáží ocenit.
3) Výhled na skály obsypané cyklisty v zářivých dresech mě nadšením nenaplňuje.
4) Skoro všechny studánky jsou ve vedrech vyschlé. Díky aspoň za Hadí pramen.
Naštěstí existují ještě cesty značené správnou NP (poznáte je tak, že tam nepotkáte ani nohu), a pak samozřejmě cesty neznačené vůbec. Co dodat -- ty bývají nejkrásnější. To ale právě díky tomu, že po nich davy nechodí.