se taky musím přidat k odpůrcům Vánoc. nějak nevidím jejich smysl, resp. nějaký vidím, akorát se mi příliš nedaří mít ve svým okolí člověka, kterej by to viděl podobně. jakej má smysl se uštvat (horečné nákupy, horečné úklidy, horečné pečení), rozhádat a pak vyžadovat nucenou příjemnou náladu, kdy se (jakoby) všichni mají rádi a všichni se na sebe (neupřímně) usmívají? jakej má smysl tuna dárků, když některý by si obdarovanej stejně koupil tak jako tak a ty druhý zase nepotřebuje (ale něco se koupit musí, jsou přece ty Vánoce, že) a jenom to někam postaví a bude se mu na to prášit? nemluvě o tom, že některý lidi se pro mě nepochopitelně kvůli dárkům zadluží, místo aby upřímně řekli ostatním, aby respektovali jejich aktuální finanční situaci a spokojili se s menším dárkem.
pro mě osobně dárky na Vánocích nejsou to nejdůležitější. ani cukroví a kapr není to nejdůležitější. ani ozdobenej stromek nebo blikající světýlka v oknech atd. smysl Vánoc je imho v tom, že je čas být s tím, koho mám ráda a že je čas rozjímat (nebo hloubat v peřinách jako děda Lebeda;-)) a vzpomínat a dělat si plány do budoucna a prohlížet si starý fotky a hřát se u kamen s hrnkem čaje atd.... prostě řekla bych takovej přemýšlivej příjemnej klid s blízkýma lidma...