BOOOK!

Sem teď momentálně v Irsku tak mám možnost porovnávat s mojí skotskou zkušeností

Začínal jsem jako amatér na Glenfiddich, Glenmorangie a do teď k nim mám vřelý vzath (spíš tedy Glenmorangie) a nakupuju je jako dárky které nezaskočí a neurazí řekl bych ideální dveře do dobrodružného světa ostřejších chutí. Pokud je vidím někde za slušnou cenu tak taky neodolám. Obzvláště mě potěšilo když jsem měl možnost ochutnat jejich jinosudovky Glenfiddichu (Grand Reserva v sudech od kubánského rumu, Ancient - americký burbon, a Solar což už si nepamatuju ale nějaká kombinace s tím že se to po pár let přelilo někam jinam), které jsou zajímavé a vynalézavé.

Pak nastalo dobrodružné období kdy jsem se potkal s Ardbeg, Arran, Balvinie, Crraganmore, Glenlivet, Dalwhinnie, etc.. (asi třicet kousků co měl v mé oblíbené hospodě na topshelvu a pravidelně je obměňovali...)

To co mě nejvíc zaujalo byl Laphroaig, Ardbeg, Talisker, Lagavulin asi ne náhodou jsou tři z nich z Islay a Talisker ze Skye. Tudíž Ardbeg pro jeho jemnost, Lagavulin pro vyváženost chuti, Talisker ani nevím proč asi proto že jeho chuť je prostě trochu jiná (budu muset nakoupit a znovu prozkoumat) no a Laphroaig protože to není hračka pro děti :))) s ním sem měl asi štěstí že mi byl doporučen whisky znalcem, vychválen a několik jeho variant darováno (10, CaskStrenght, 15, nedávno i QuaterCask) tudíž jsem měl prostředky i čas se tomu věnovat a teď na něj nedám dopustit.

Irsko... abych pravdu řekl tak Irská je pro mě spíš zklamáním (dalo se to i tušit když moje nejoblíbenější nejsou zrovna z Highlands). Základní Jameson je patok, Bushmills o něco lepší, BlackBush už se dá, Bushmills Malt a Jameson 15 lepší, Redbreast mi docela chutí a Middleton jsem ještě neochutnal ale chystám se. Nevím nevím ale něco mi na nich prostě nesedí, možná ta jejich lehká chuť a jemný dojezd, jsem v Irsku teprve chvilku takže se tomu budu určitě ještě věnovat a kdyžtak podám report.
Pokud má někdo doporučení pro starého whiskymila jak najít to pravé ve whiskey, poraďte rád ozkouším :-)

MACHALIK: Tuzemák je fajn ;)...

Reap: Ale neprd, nejde to docela dobře pít. Než to, to si radši dám rum z brambor. Přijde mi fakt hodně špatnej.

Tamtu: On mi teda Laphro nepřijde nijak výrazně rašelinitej, spíš jak uzenka.

Speedy: Masakr, ta cask strenght. Ta se rovnou ředí prej, má to hrozný volty. Tu jsem ještě nikdy nepil. Musel to bejt krásnej výlet.
Já byl na exkurzi v Jamesonovi a odvezl jsem si Midleton. Taky dobrý :)

MACHALIK: Ale prd, jde to docela dobře pít ;). Nesmíš být náročný, pak se ti nejdražší whiska stane tím, čím je pro mě Chivas ;)

MACHALIK: Ted v lete jsem se byl podivat v destilerii Talisker. Vyborny zazitek. Uz jen ta cesta tam, ponevadz lezi na zapadni strane ostrova Skye, takze nejprve trajektem a pak single track silnickou pres dramaticky Cuillin Ridge. Palirna me prekvapila svoji automatizovanosti a rovnez tim, ze tam neprobiha uplne cely proces, ale nechavaji si dovazet uz ususeny slad a zacinaji az fermentaci. Pouzivaji pet replik tradicnich kolon, ty puvoni vyhorely, a destiluji 2x. Na zaver ochutnavka a ac whisky nepiji, neodolal jsem a dal si 18 letou, ktera letos vyhrala cenu The World's Best Single Malt Whisky, pekna sila tedy. No, jeste ze v UK maji ridici nejaka ta promile toleranci. Tata si pak koupil 25 letou 57.8% cask strength ze sudu od sherry (to je neredena a nefiltrovana whisky).

MACHALIK: jo tak to můžu potvrdit, ten ve mě spolehlivě vyvolává dávicí reflex... hmm možná přeskočim pár lekcí a půjdu se rašelinit rovnou, když o tom takhle básníš :-D

Laphroaig je výtečná, nejsem žádnej znalec teda, ale nechutná nebo už vůbec nejnechutnější mi fakt nepřišla, naopak je zajímavá, uzená jak jodová tinktura, přezdívám jí soukromě klobása. Výborná, dokud člověk nepotká Lagavulin.
Nechutnej je základní Johnnie Walker, to se fakt nedá pit.

MACHALIK: btw nějaké info z Islay :-)

Nejznámější románová whisky: Laphroaig
Nejnechutnější whisky (aspoň pro začátečníka): Laphroaig
Nejkratší vzdálenost z palírny do palírny (cca 2 kilometry): Lagavulin - Laphroaig

ty rašeliny mě taky lákaj, ale nepřipadám si ještě dost připravenej :-) já budu pokračovat ve skromnejch výletech do skotska pozdním dárkem Glenlivet 18y :-)

Udělal jsem včera velký test whisek. Porovnával jsem Laphroaig 10 single malt s její o něco dražší kolegyní ze stejného ostrova Lagavulinem 16 single malt a když už jsem v tom byl, tak jsem si do toho strouhnul ještě Hennessy XO, což je teda koňak za tři tisíce, a musím říct, že Lagavulin je naprosto neskutečný pití, protože uzenej Laphroaig se po něm skoro nedá pít a ten třikrát dražší koňak v zásadě taky nic novýho nenabízí, je samozřejmě skvělej a minimálně srovnatelnej, ale rozhodně ještě hodinu po dopití nezůstává na patře a v krku a v nose a prostě všude.
Totální masakr, tahle skotská. Hned si půjdu po novým roce koupit další.
Uvidím, co Talisker, ale bojím se, že přemožitel se bude hledat těžko. Snad Midleton, ale aby nebyl tak trochu prázdnej. Plus teda ty peníze.

a co vy na whiskey s kávou? Na Boží hod jsem si dal po obědě Black Bush se silnou černou kávou (každé zvlášť) a je to moc příjemná kombinace, samotný Black Bush mě k tomu inspiroval svojí jemnou a nasládlou, skoro právě až 'kafovou' chutí :-) Přiznám se že irskou kávu jsem nikdy nepil, ale po včerejší zkušenosti to při první příležitosti napravím ...

VALDA: Na to spoleham...:-D

GOBERS: já si naopak myslím, že by ten zpěv po ochutnávce teprve mohl mít ten správný šmrnc :)

MACHALIK: Ja myslim, ze na tom se shodneme. Led jenom do levne michane (kdyz neni nic jineho k piti), prave proto, ze tu chut takrka zabiji... ;-))

MACHALIK: Tak v tom případě to cítíme obdobně. Ten led tu chuť takřka zabíjí..

Já až takovej archív nemám, teprve s tím začínám, čili kdovíjakej znalec nejsem. Jsou zde jiní, kteří by mohli povídat.

Nicméně whisku piju čistou, bez sody a bez ledu, pouze když chci trochu víc otevřít její chuť, tak do ní kápnu čisté balené vody, ona se lehce zředí a člověk v ní objeví jiný chutě a vůně, který jsou při silnější koncentraci zazděný alkoholem. Nicméně to dělám jen zřídka, většinou to je prostě čistá whiska při pokojové teplotě, ta se mi pije nejlíp. Studené chybí polovina chuťových informací.

MACHALIK: Když už máš tak solidní archiv, tak prozraď, jaký je tvůj oblíbený styl pití? S ledem/sodou nebo bez? Nebo se to liší dle značky, stáří či nálady? Poděl se o své zkušenosti s námi méně erudovanými. ;)

Oooo, ja se tesim na Stedry den. Jsem pozvany na veceri do rodiny naseho zdejsiho farare, ktery je prosluly svou VELMI rozsahlou sbirkou whisk(e)y...;-)) Jen abych pak o pulnocni jeste zvladl zpivat...:-D

Talisker zní jako láska na první pohled. V jednom místním obchodě v Brně ho mají za 800 a ještě mi z toho vrátí DPH, takže do vánoc bude doma.

Laphroaig 10 yo právě teď zrovna piju, je skvělá, i když ne tak výborná jako Lagavulin (ale ten je zase dražší). Soukromě jí přezdívám klobása nebo uzenina. Má neskutečně vyuzenou vůni a chuť, první lok vždycky překvapí. Jakmile si ale na to člověk zvykne, tak už se špatně vrací zpátky, a kupř. taková Bushmillska 10 yo je po ní docela nepitelná. Zajímalo by mě, jak by se chovala nějaká jemná ne až tak úplně vyuzená skotská, třeba Macallan. Ten jsem bohužel už vypil.

Whisce zdar :) Za chvilku si dám toho Lagavulina, už jsem na dně pohárku.

:) jojo skotskou už jsme tu prosadili.
Talisker jsem měl. Byl neskutečný ... teda pokud máš rád rašelinu ;) Je tam spolu s kouřem cítit opravdu silně.
Ne, vážně byl nezapomenutelný a chystám se ho pořídit.

Povídáš Laphroaig? Taky mě zajmá :) (toho je ostatně docela dost)

Jinak opravdu fajná kolekce. Není nad to dojít domů a dát si sklenku něčeho, co mě baví.