VALDA: Já tuhletu obecnou chudobu na Nyxu popravdě moc nechápu. V klubu o fotkách zas borci furt dokola řeší, že vyvolání filmu v místě A stojí 120 korun a v místě B jenom 90, a přitom, boha jeho, to je přece cena jednoho točenýho piva, kterejch ti stejní borci otočí sto do měsíce.
Asi to je o těch preferencích. Já nechápu takovou tu zlatou střední cestu, to je podle mě hrozný mrhání penězma a životem. Baví mě whisky, tak piju drahý whisky; to by mě mohlo osrat, zabejvat se předraženou spotřebkou za 1000 Kč/flaška, který jsou beztak všechny stejný. Nebaví mě rumy, tak piju Božkov; to by mě mohlo osrat, kupovat předraženou spotřebku za 1000 Kč/flaška, který jsou beztak zase všechny stejný. Tyhlety prostřední věci, nejen whisky, ale prostřední věci v životě vůbec, Fabie, Passaty, digitální kompakty, panelákový třípokojáče, spotřebiče značky LG, ploskatý televize, you name it, jsou největší šméčko na lidi, protože nic opravdu zajímavýho nenabízí, ale stojí už pakl peněz a hrajou si na cosi. To budu radši bydlet v garsonce, jezdit škodárnou a chlastat Božkov, než bydlet v 3+1 na sídlišti, jezdit starším Mondeem a glgat Taliskera. A zbylý miliony ušetřím a koupím si za ně to, co mě doopravdy zajímá, třeba výlet do vesmíru nebo já nevím co. Žití napůl nechápu. Whiska za 30 GBP je v 95 % případů drahá sračka, nikoli levnej luxus. Na takový mrhání nemám dost peněz, to radši Božkov a investovat (naplno) do jinýho koníčka.
Konec filosofického okénka.