Zázraky nečekej, ale dobrá je, to zas jo. Akorát se mi nelíbilo, nevím proč, v jejich destilerce. Byla jakási taková... moc na oko, moc do uměla. A chutnal jsem nějakou silnou Glenmorangie tam, byla navíc v litrovce okolo 80 GBP, a přišla mi nudná. Sonnalta? Oni to tak divně jmenujou.
Jinak asi finální verdikt nad
Aberfeldy 12 yo: Asi nejdůležitější její vlastnost je, že je sladká. Nebo aspoň na mě je dost sladká. To by bylo i dobrý, kdyby tím nebylo řečeno hodně o její chuti. Všechny podtóny a pachuti se motají v té sladkosti, těžko tam najít nějakej druhej definovanej plán, je to prostě sladší whisky s moc příjemnou vůní. Kámoš říkal, že v ní cítí pomeranče; mně osobně jestli něco, tak zavání medem a připomíná Juru, ovšem bez toho Jurovýho smradu, kterej mi fakt vadí (ale znám jen
Juru 10 yo). Nutně musím být ovlivněnej tím, že už jsem fakt dlouho nepil standardní whisky, tj. ředěnou a levnou, takže odpoutaje se od toho, co běžně znám, a srovnávaje ji třeba s touhle třídou Jur, Bowmorů 12, Auchentoshanů 10, různejch těch Taliskerů a naliskerů a tak, jde o příjemnou, sladkou, neutrální whisky, která vůbec nesere a dá se pít dlouho. Samozřejmě vztahovat ji k těm whiskám za 100+ liber nejde, pak je to prostě jen sladká nudná voda.
Ještě zkusím koupit jednu dvě takovýhle whisky z toho svýho výběru, co jsem házel minule, ale kdyby se to chuťově mělo motat v podobnejch hladinách, tak už jsem asi odsouzenej k silnejm a/nebo drahejm hovadům.
Každopádně bych tu Aberfeldy doporučil před tuctem ostatních Obanů a jinejch těchto standardních hospodskejch dvanáctek, to zas jo.