WILDENBURY_SQ: Do standardní whisky sour bílek nepatří! Výňatek z Imbibe od Wondriche:

------------------------
ONE WINE GLASS [2 OZ] OF [SPIRITS]
HALF WINE GLASS [1 OZ] OF WATER
ONE TABLESPOONFUL OF SUGAR
HALF OF A LEMON
------------------------
Squeeze a portion of the lemon into the tumbler, which should be a quarter full of ice, and rub the lemon on the rim of the glass. Stir with a spoon. . . . In the manufacture of fixes and sours a small bar-glass or ordinary tumbler is employed.
SOURCE: STEWARD & BARKEEPER’S MANUAL, 1869 (COMPOSITE)

NOTES ON INGREDIENTS: By the 1880s, 1 tablespoonful of sugar was considered excessive, and the amount was reduced by half to two-thirds, and indeed 1 teaspoon or 11/2 teaspoons is sufficient; I will not dictate as this is a personal matter. The water, included at the beginning to help the sugar dissolve, was soon replaced by a squirt of seltzer which, once bartenders switched to syrup for sweetening (use 1 to 2 teaspoons of gum), migrated to the top of the drink. The canonical Sour spirits were brandy (the early favorite), Holland gin, applejack (this made for a “Jersey Sour”), bourbon (generally, but not always favored over rye - a New York Sour, for instance, calls for rye), and Santa Cruz rum (these last two being the latter-day favorites). The 1887 edition of Thomas’s book adds a dash of curacao.
For an Egg Sour, use 1 ounce each of brandy and curacao for the spirits and add a whole egg. In 1922, the great Anglo-Belgian (shades of Hercule Poirot!) bartender Robert Vermiere suggested that “a few drops of white of egg improve all Sours.” This, the European school of Sour-making, was the one that recolonized America after Prohibition, and the Sour with a head on it was a standard specialty of FDR-era Cocktail lounges. (It should be pointed out, however, that as early as 1904 the Chicago Tribune was talking about an artificial, presweetened “acid and white of egg mixture” that was sold to bars by the gallon; but it was never considered good form to use such a thing.)

NOTES ON EXECUTION: For a midcentury Sour, begin by squeezing the lemon into a small bar-glass, add the sugar and water, stir, then finish with spirits and ice. Done. The claret, always a nice touch, is best applied with a dasher top. Failing that, careful pouring from a jigger (use about 1/2 ounce) over the back of a spoon will do. The idea is to have a “pleasant-looking, red-headed drink” as the Chicago Tribune observed in 1883.
For one of the advanced sours of the 1880s, use syrup and shake everything but the float, if using one (and don’t forget the curacao!). Strain into a 4-or 5-ounce footed glass, add a healthy splash of seltzer if you like, float the float if you want that, and finish with a piece of pineapple, a couple of orange wedges, and a few berries.

Bar bych doporučil tento: http://www.bugsysbar.cz/ (bacha, maj tam čuráci nějakou reklamu, která začne mluvit, tj. vypnout zvuk než klikneš)

WILDENBURY_SQ: I v Bar and Books umí dobře míchat.

Nema nekdo tip na pripravu dobreho kysela (whisky sour)? Nikdy jsem patlačkám nejak moc neholdoval, jen whisky sour a bilej rusak si me ziskaly, nevim proc. Jiste vim jen to, ze budu jako zaklad volit levnejsi blend bez špetky kouře (volba si vyzada spoustu experimentalniho casu, uvitam tipy) a urcite dam bilek.

Uz dlouho se chystam na Old fashioned a Manhattan, slavne to patlanice, ktere jsem nikdy neochutnal... Doporucte nejakej podnik v Praze, kde nebudou ty drinky hnusny proto, ze by je neumeli pripravit :)

včera jsme do sebe lili Jura Superstition, poměr cena/výkon parádní, chuťově lehčí islayovina, doporučuju

GALENIUS: 65£ - naštěstí kolega v Anglii mi na ní "držel voko" :)

CHAIWALLA: Tak držím palce. Na kolik přišla?

Když už jsme u toho Highland Parku - nevydržel jsem si neudělat radost takhle při svátcích, navíc poslední láhev v obchodě... :)
Jsem fakt zvědavej...

Ja u tech zakladnejsich verzi wizouru jdu taky po cene... To az kdyz si jednou za cas delam radost s lahvi za par tisic, tak kolem toho pobiham tri dny a kalkuluju pomer cena / vykon / sberatelska hodnota (stejne to vzdy vypiju...), ale u whisky za 7 stovek to imho nema cenu :)

WILDENBURY_SQ: Jop:)

BRUKEV: To bylo tak pred dvaceti lety, ne? ... A to jsem se povazoval za staryho v komunite prazskych barovych povalecu :)

BRUKEV: Pravda... Asi si pro ni za chvíli zajdu. 8-D

Vážení, mám blbej dotaz.
Řešili byste, jestli vzít whisky ve starší láhvi nebo v novější? Obsah by měl být stejný, možná vyroben o pár let dřív. Ale zase v lahvi by se měl vývoj whisky zastavit.
Řeším, jestli vzít 12y Highland Park ve starší lahvi bez tubusu nebo něco připlatit za novější model.
Doporučení?

MACHALIK: Čeče RX bourbon byl jednu dobu slavnej barovej alkohol. Si to pamatuju dodnes. Ostatní bourbony byly považovány za průměr, ale RX, to prej byla kvalitka. Stejně tak se v barech piják Chivasky považoval za znalce oproti pijákům Walkera, Ballantinky. A ti největší tajuplné světáci nad tímto ohrnovali nos, bo pravej frajer pije přece Bushmills, to byla učiněná legenda...

..jojo, zlaté mládí, až mi sentimentální slaza ukápla:)

GOSHEWAN: Bylo to první pití, ze kterýho ses doblil, nebo co?

WILDENBURY_SQ: Njn, vsak rikam ze to ma spis sentimentalni hodnotu (: Ale dik i tak (;

GALENIUS: Dik! To by mohlo byt ono.

... Kdyby to bylo kdovijaky piti, tak to muzem u me premerit, jestli je ok, ale takovouhle prasivku ... :)

GOSHEWAN: Viz. http://www.odpovedi.cz/otazky/od-kdy-se-v-cr-pouzivaji-kolky-na-lahvich-alkoholu
Takže kolky se používají od roku 2002. Pokud byla ta láhev koupena před tímto rokem, kolek mít nemusí.

Zdar,

Dlouho jsem shanel RX Bourbon, ktery se jiz nevyrabi. Neni to nijak zvlast dobre piti, ovsem ma to pro me jeste jinou hodnotu. Nyni jsem ho sehnal pres bazar od cloveka, ktery ho pry ma po zesnulem dedovi. Neotevrena lahev s plastovou "ochranou", ovsem bez kolku. Nakolik tomu muzu verit? Je mozne, ze pokud to bylo treba v krabici, tak to kolek nemelo? Ma to akorat papirovou nalepku z ceske distribuce.

Foto:

Zdravím, ještě k té sháňce skleniček. Whisky&Kilt v Legerce prodává za 150,- ručně foukané sklo.
Na FB to má nafocené, tak kdyby to někoho zaujalo.
https://www.facebook.com/pages/WhiskyKilt/337299996371302

MALEJ_EJCKA: Jednou v životě mě zaujal Macallan Sherry 25 yo v nějaké hospodě v Irsku (taky už jsem byl nalámanej), ten byl moc dobrej. Panák za 40 EUR, co si pamatuju. Jinak mi přístup té značky přijde jaksi nepoctivej. Říkají si o moc peněz na to, kolik zahrajou muziky. Su rád, že to není jen můj dojem.

MACHALIK: Podobnou slabost, tedy nevýraznost má i osmnáctka - ty roky tam samozřejmě cejtit jsou, hlavně v závěru loku (suchost, svíravost). Jinak se musím přiznat, že si vybavuju jen silnou až nepříjemnou sladovost. Ale ať už tu whisky válíš po patře jak dlouho chceš, nevykřesáš příliš rozmanitosti. Jediný, co mi v pozitivním slova smyslu utkvělo v paměti je lehká "živočišnost" ve stylu CVček od Springbank a Longrow.

MALEJ_EJCKA: Jaký to je? Moje 15 yo je slabá. Nemyslím tím volty, ale prostě ten zážitek tam není. Naleješ to na jazyk, celkem se nic neděje, žuješ ji, furt nic, je tam slabá chuť a slabá sladkost, nic určitýho, pak ji spolkneš, ocas je prázdnej, nezůstává v puse... kořeň, co mi ji koupil, říkal, že je to "morning whiskey", ale mi přijde, že bych si ji snad nedal ani k snídani. Někdo by možná řekl jemná, ale já už dospěl do stádia, že mi přijde prostě a jen prázdná.

MACHALIK: Já přidám i "stížnost" na Macallan 18yo Fine Oak. Ne, že by to bylo špatný pití, ale ta značka je hrozně předražená - 0,7l 18yo stojí tak cca 3000,-, za což bych chtěl úplně jinej level. Takže se přidávám doporučení hledat v podobný cenový hladině něco jiného ...

Nové Macallany jsem tedy taky nepil, ale vzhledem k výše řečenému je vyhledávat nebudu.

PINGVINS: Když jsem byl malej, tak jsem měl 10 yo Fine Oak, vlastně to byla první whiska mýho života, když nepočítám Jamesony, a ta mi přišla dobrá. Skoro bych byl ochotnej se i teď po deseti letech hádat, že desítka je lepší než ta patnáctka. V každým případě bych nakoupil prostě nějakou jinou značku. Nesedí mi a nemyslím si, že tohle bude nějaká pecka (leda by to bylo silný nad 48 %, což nebude).

MACHALIK: Tak určitě souhlas s tím, že se tam hodně platí za značku. Patnáctku jsem nepil, ale tu dvanáctku mám rád. Jenom si říkám, jestli nekoupit něco do zásoby, dokud to jde a je kde.

PINGVINS: Není to odpověď na tvou otázku, ale mám teď doma Macallan 15 yo a není to dobrý. Za 100 USD nebo i 100 GBP, za který se dá sehnat, je to absurdně slabá whisky, myslím chuťově. Tato značka, stejně jako v mých očích třeba Glenmorangie nebo Glenfiddich, je přeceněná a má především vymakanej marketing.