NOISEGATE: Jedna věc je mít "odpito", druhá pak ta "databáze" vjemů, kterou si vytváříš. Kolik lidí vědomě čichá k bylinkám či koření doma tak, aby si tu vůni zapamatovalo? Kolik lidí pozná pomerančovou chuť v něčem jiném, i když třeba pijí pomerančovou šťávu či jedí pomeranče co chvíli? Kolik lidí si uvědomí, že silice z citrusové kůry voní, když vám zůstanou na ruce, jako ty staré osvěžovače vzduchu na WC? Kolik lidí přiřadí tu chladivou svěžest na patře mátě, resp. mentolu? A tak bych mohl pokračovat dál. Prostě všechno kolem sebe co nejvíc očichávej (nejen věci poživatelné) a ochutnávej a ukládej si to do své databáze v hlavě. Ono to pak časem přijde úplně samo. ;)
Mimochodem, ty degustační poznámky jsou vždy záležitostí několika ochutnávek. Protože whisky vždy chutná pokaždé tak trochu jinak v závislosti na podmínkách, mém rozpoložení, na tom, co jsem předtím jedl a pil, na rušivých elementech (vždy mám nejraději ticho, protože cokoli ostatního mne ruší při uvědomování si vůní a chutí) a na spoustě dalších faktorů. Navíc každý může pochopitelně stejné vnímat krapet jinak...