Pokrm bohů: hledání pravého stromu poznání - Terence McKenna
DharmaGaia , Praha 1999 -
http://jlswbs.files.wordpress.com/2008/09/pkrmboh.pdf
MT: Navrhujete tedy, aby lidé sami experimentovali?
TM:
Aby brali halucinogeny? No, já nevím, jestli je mají sami brát - zřejmě ne, i když já osobně tomu vždy dávám přednost. Podle mého názoru je třeba halucinogeny brát
v situaci charakterizované minimem smyslových podnětů. Neexistuje nic lepšího než ležet ve tmě se zavřenýma očima. Lidé vyžadují hudbu, procházejí se v přírodě a dělají
spoustu podobných věcí. Příroda a hudba jsou samy o sobě krásné. Jsou to otisky psychedelického zážitku, které se k nám dostávají v normální realitě. V konfrontaci se silným
psychedelickým prožitkem však jsou pouze překážkou. Pokud ležíte v tichu a v naprosté tmě, pak se v temnotě za zavřenýma očima odehrávají velmi zajímavé věci. A právě z této
sféry přichází tajemství a tam se i vrací.
Člověk ve spánku vstupuje do skutečného světa, zatímco svět bdělého vědomí je jeho pouhým povrchem, chápeme-li tento geometrický příměr doslovně. Že jakýsi holografický,
informacemi vyplněný prostor skutečně existuje, částečně dokázaly i nejnovější experimenty v kvantové fyzice. Všechny informace jsou zároveň všude. Informace, která není
dostupná tady, není dostupná ani nikde jinde. Informace se nacházejí v jakémsi druhu věčnosti, mimo dějinný čas, ve věčnosti s časově neomezenou existencí, o níž se ani nedá říci:
"Byla tu vždycky." Nemá totiž časový průběh žádného typu. Nejsme primárně biologickými bytostmi, jejichž mysl by se objevovala jenom jako nějaká měňavá barevná duha či průvodní jev na vyšších úrovních biologické organizace. Jsme svého druhu hyperprostorovými objekty, které do hmoty vrhají svůj stín. A náš fyzický organismus je tímto stínem vrženým
do hmoty.
V momentě smrti se to, co vrhá stín, "stahuje ze scény" a metabolismus ustává. Hmotná forma se hroutí a přestává být rozptýlenou a zmarněnou strukturou ve vlastní vymezené oblasti, kde dokáže přetrvávat navzdory entropii materiálu, který ve svém cyklu extrahuje energii a vylučuje odpad. Forma, která všemu fyzickému dávala řád, však smrtí zasažena
není. I tohle deklarativní stanovisko má svůj původ ve světonázoru šamanské tradice, která ovlivnila i všechna vyšší náboženství. Šamanismus, právě tak jako některé typy jógy,
včetně jógy taoistické, tvrdí jasně, že smyslem života je seznámení se s tímto posmrtným tělem, protože jen tak akt umírání nezpůsobí v naší psychice žádný zmatek. Člověk prostě pochopí, oč tu běží, bude vědět jak se zachovat, a uskuteční tak bezpečný a čistý průlom jinam.
Šaman získává přístup do světa, jenž zůstává uzavřený těm, kdo žijí pouze v běžné realitě.