Vlajkovka byla opravdu vynikající, i přes tu náročnost, hlavně běhání do kopce, nebo ještě líp zdrhání nocí do kopce ostružinama, které místy sahaly po pas. Ale jak si na to člověk zvykl, dalo se to vydržet.
Celá banda hráčů (až na jednoho, nakonec i po zásluze potrestaného) byla vážně výborná, tolik fair play hraní jsem ani neočekával:)
Těch 24 hodin byla úžasná zkušenost, zaprvé proto, že si člověk uvědomí, kolik toho vydrží a přežije, a pak ten rozdíl boje ve dne a v noci. Ta noc má taky svoje kouzlo, i když občas uděláte krok a letíte po zádech do jámy:)
K mým nejdůležitějším zjištěním patří to, že když nemám na sobě brýle, zhorší se mi výrazně i sluchové schopnosti. Pak už snad nebyly ani problémy s tou zpomaleností, doufám:)
A ke Katčinému výkonu jen to, že nejen že nám stačila, ale když jsme ráno vyrazili ke žlutým, tak jsem se za ní sotva plazil a dělalo mi fakt hodně práce držet tempo. Takže všechna čest, Katko;)