KUATO: taky se po letech "vehementniho" vegetarianstvi/veganstvi / striktnejsi makrobiotiky / ... dostavam do umirnenejsi faze, kdy temer blahorecim selskej rozum a zemitost, abych tak rekla. citim to jako soucast uzemnovani, zakorenovani - a pro nekoho mozna paradoxne - vetsiho propojeni se z/Zemi.)
to konzumovani na nasi planete nejde delat "stoprocentne ciste", vzdycky to vyjde tak, ze clovek dela kompromisy a slevuje z idealu - i pri "sebespiritualnejsim" pestovani ovoce a zeleninky padaj nemaly obeti (napr. i pro sazenice, hnuj atd. se obcas musi dojet karou, ze), tak to tak beru a snazim se to delat co nejlip a nejmin nasilne. prijde mi to tak nejak nejudrzitelnejsi a nejvic v klidu. nezijeme v duhove bubline... .)