KUATO: taky se po letech "vehementniho" vegetarianstvi/veganstvi / striktnejsi makrobiotiky / ... dostavam do umirnenejsi faze, kdy temer blahorecim selskej rozum a zemitost, abych tak rekla. citim to jako soucast uzemnovani, zakorenovani - a pro nekoho mozna paradoxne - vetsiho propojeni se z/Zemi.)

to konzumovani na nasi planete nejde delat "stoprocentne ciste", vzdycky to vyjde tak, ze clovek dela kompromisy a slevuje z idealu - i pri "sebespiritualnejsim" pestovani ovoce a zeleninky padaj nemaly obeti (napr. i pro sazenice, hnuj atd. se obcas musi dojet karou, ze), tak to tak beru a snazim se to delat co nejlip a nejmin nasilne. prijde mi to tak nejak nejudrzitelnejsi a nejvic v klidu. nezijeme v duhove bubline... .)

TYET: ja se permakulturista nenazyvam, takze nejsem vazan tim co muzu a nemuzu. takze kdyz doslouzi slepice a zacne snaset v blane, tak ji useknu hlavu a je na polevku, mandelinky sbirame a pak utopime nebo rozslapem, slimaky zena nosila k lesu. nejake sezerou slepice. prilisna precitlivelost je taky nedostatek. ono zabijeni, ktere obcas do zivota prijde, pomaha budovat urcity nadhled, zivotni moudrost, kterou mnohem casteji nachazim u prostych lidi (kteri se s vecmi moc neserou), rezniku a myslivcu, zridka u mestskych lidi.

TYET: ale slibuju,že se pokusim letos na ty granule nesáhnout (pořídili jsme slepice,tak je snad trochu stáhnou)..:)