• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    LUKAS: motolice koluji pres vodni sneky (a mravence), takze na vlhkych pastvinach
    LUKAS
    LUKAS --- ---
    nejvydatnější, co do dusíkatých látek je drůbeží, je to ale až moc, takže se ředí, dále ovčí, pak koňský a pak kravský...
    pak je tu zajímavý koloběh některých parazitů jako je motolice jaterní... vajíčka>slimák nebo šnek>přežvýkavec>výkaly(hnůj) a zase nanovo
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    ANABEL_LEE: musim rict ze jsem v kravine nebyl 15 let .. kravky vidam jenom na pastve
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    DENDROBATA: dneska se kravam moc nestele, mali sedlaci to maji na slame, ale velkohnuj z velkochovu byva ridsi, stazeny jen z betonovych chodeb no
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    ANABEL_LEE: jak kde, zalezí ja sedlak podestyla .. stejne je asi nejdulezitejsi blizkost dopravy u tohoto .. Soused ma kone tak mam konskeho kolik chci takrka pres plot .. s pilinama :)
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    DENDROBATA: od skotu je vetsinou hodne ridky, sedlaci ho radi michaji se slamnatym konskym, aby se tam dodal uhlik
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    OGMIOS: tak to máme stejný, pH mírně kyselé, roste vše ale na borůvky a vřes to ještě není .. hnůj to chce zapravit každopádně, ať má smysl vubec něco pěstovat (i kvůli zakládání sadu). Ohledně toho rozboru půdy je nejlepší asi odnest vzorek do půdoznalecké laboratoře, zmeří pH a zjistí i obsah všech prvků a živin .. myslim ž to stoji cca 700,- kč
    FORACE: to jsem takhle neřešil, myslím že nejvydatnějsí bude od skotu, hlavně aby byl dobře uleželý a vyzrálý
    FORACE
    FORACE --- ---
    vi nekdo kterej hnuj je dobrej pro jaky rostliny? da se to nekde zjistit, rad bych zkusil pripravit zahony uz tenhle podzim s tim ze si udelam plan kde co bude pristi rok..
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    DENDROBATA: eh indikacni papirky...ja jsem tak zaneprazdnen ze se nedostanu je koupit..zkusim co mam doma min.10let stary..urcite jeste budou funkcni :) no jinak povapnit sem to chtel..jen si rikam jak moc mi to ten hnuj hodi jeste vic do kysela..ale koukam ze to bude asi zalezet na tom co za hnuj tam dam. no holt asi to budu muset zmerit..a nebo pestovat jahody ci jine kyselomiluvne rostlinstvo. jinak moc dobre mi tam roste ostrice :D
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    DENDROBATA: mate pravdu of course! mea culpa...
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    OGMIOS: udelej si test pH .. namichas do kbeliku pudu z nekolika mist na zahrade, naredis vodou a zmeris indikačním papirkem. Kyselosti se da snizit taky posypanim vapenym hydratem nebo mletym vapencem. http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/jak-merit-a-upravovat-ph-pudy-kysela-neutralni-ci-zasadita/
    ANABEL_LEE: A co teprve humínové a fulvo kyseliny?
    LUKAS: dík
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    LUKAS: no ja si tim teda uplne nejsem jista, ale amoniak se podle me chova jako slaba kyselina i jako slaba zasada, ale myslim, ze to mas spravne :)
    LUKAS
    LUKAS --- ---
    OGMIOS: hnůj ze slámy je ok, z pilin je kyselej

    ANABEL_LEE: au, pochroumáváš moje chemické znalosti :) amonné ionty odštěpují vodík a jsou to slabé kyseliny? které NH4+ nebo NH2-? (vznikají teprve disociací uvolněného NH3 z močoviny) v močovině už jsou NH2- a ta je zásaditá, podobně jako roztok čpavku, dál pochybuju, že hnůj obsahuje silné kyseliny jako sírová a dusičná, aby tvořil s amoniakem kyselé soli, jediné co by mělo mít vliv na kyselost hnoje je právě rozklad organických složek podestýlky

    zajimavý článek http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=0&ch=1&typ=1&val=24211
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    nicmene tak kyselej jako raselina treba neni, amonne ionty jsou slabe kyseliny
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    OGMIOS: hnuj uvolnuje zejmena amonne ionty, ktere rady odstepuji vodik, aby se navazaly, takze ano, hnuj je kyselej, kyselina odstepuje H+ :)
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    chci se zeptat, hnuj je kyselej neni liz pravda? desne spatne mi rostl letos kopr, hral vsema barvama a rajcata vedle vlastne taky..kamarad mi rikal ze to je prilis kyselou pudou. chtel bych si tam navezt hnuj na podzim a tak ted resim jestli je hnuj kyselej nebo zasaditej abych vedel co s tim dal delat.
    AAANN
    AAANN --- ---
    DENDROBATA: dneska jsme to slámu sehnali tady v okolí, takže super. A o té hlíně jsme se bavili přesně jak píšeš:) Děkujeme za informace. Pak se pochlubíme, připravujeme záhony na před zimou. Tak uvidíme, jak námt o půjde :))
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    AAANN: je to sice trosku z ruky (Zlín) ale koukám tady v okolí po polích a jsou toho cele hromady, nekde to ani nebalikuji jen svezou na velkou kopu a nechavaji tlit .. optej se v mistnich firmach co pestuji obilí .. jo a ornice to je jina pisnicka, neni a nebude.. dycky co jsem sehnal tak doslova "po haluzi" .. sou firmy co vyrabeji kompost a substrat ale neni nad to si dovezt fury hnoje, zapravit do pudy a nechat makat breberky
    KRAL_KAREL_IV
    KRAL_KAREL_IV --- ---
    Plánování výsadby -- pěstování různých druhů po sobě nebo spolu.

    Našel jsem pěknou knížku zelenina na zahradě od Antonína Dolejšího. Zkoušeli
    jste to někdo? Máte zkušenosti nebo podobné rady? Osobně to teď nemohu vyzkoušet.
    Opsal jsem nejspíš trochu víc než by bylo nezbytně nutné.

    Jednotlivé druhy zeleniny nebo skupiny zelenin mají různě dlouhou vegetační dobu čili
    období od výsevu do sklizně. Vhodným střídáním zelenin můžeme na témže záhonu
    dosáhnout během jednoho roku dvou i více sklizní. Tomuto střídání plodin říkáme osevní
    sled. Jednotlivým plodinám zařazeným v tomto sledu pak říkáme předplodiny, hlavní
    plodiny, následné plodiny, podplodiny a meziplodiny.

    Předplodiny jsou zeleniny s krátkou vegetační dobou, např. ředkvička, hlávkový salát,
    raná kapusta, rané kedlubny, špenát, hrách aj. Sklízíme je koncem jara, tj. v květnu a
    v červnu, před výsadbou či výsevem hlavní plodiny.

    Hlavní plodiny zůstávají na záhonech největší část vegetačního období. Jsou to např.
    okurky, rajčata, celer, cukrová kukuřice a jiné; vysazujeme je nebo vyséváme po
    předplodinách. Některé hlavní plodiny s dlouhou vegetační dobou však vyséváme bez
    předplodiny brzy na jaře, např. mrkev, černý kořen, pastinák a petržel. Jiné hlavní
    plodiny s kratší vegetační dobou vysazujeme i po sobě, např. rané brambory a květák,
    který se zčásti stává následnou plodinou.

    Následné plodiny vyséváme nebo vysazujeme po sklizni hlavní plodiny. Mívají kratší
    vegetační dobu a sklízíme je zpravidla později na podzim (rané a pozdní kedlubny,
    salát, ředkvičku, čínské zelí) nebo až na jaře (zimní salát, pór, špenát). Jejich
    výběr je zpravidla závislý na době sklizně hlavních plodin. Např. česnek můžeme
    vysazovat výhodně po sklizni okurek na podzim; sklízíme jej až v létě příštího roku.

    Podplodinami nazýváme zpravidla zeleninu pěstovanou pod ovocnými stromy. Mohou to být
    rané brambory, salát a některé košťáloviny.

    Meziplodiny pěstujeme současně vedle hlavní plodiny, aniž by si vzájemně překážely
    nebo konkurovaly. Meziplodiny mají zpravidla kratší období růstu a sklízíme je dříve,
    než se hlavní plodina rozroste do šířky. Jako meziplodinu s hlavní plodinou pěstujeme
    např. kedlubny s rajčaty, salát s celerem, karotku s pórem apod. Výhodné je pěstovat
    okurky nakládačky mezi pásy tzv. kulisových rostlin, tj. růžičkové kapusty nebo
    cukrové kukuřice.

    Tzv. smíšená kultura je pěstování dvou či více druhů zelenin na témže záhonu a v téže
    době. Kromě maximálně využité plochy se rostlinyy vzájemně podporují v růstu a dokonce
    jedna druhou chrání před škodlivými činiteli. Tak např. salát vysázený vedle ředkvičky
    nebo čínského zelí odpuzuje dřepčíky a blýskáčky, rajčata s česnekem ochraňují
    košťáloviny před běláškem zelným apod. Kombinujeme-li řádek cibule s řádkem mrkve,
    chrání se obě navzájem proti škůdcům.

    Podobných kombinací je mnoho, ale je třeba pamatovat i na to, že některé plodiny se
    nesnášejí, vzájemně se brzdí v růstu a také na sebe přenášejí škůdce a choroby. Je to
    například fazol s cibulí a hrachem, rajčata s hrachem, kapusta s cibulí atd. Rajčata
    není vhodné vysazovat v blízkosti bramborů, zvláště pro snadný přenos plísně
    bramborové (fytoftory). Také je nevysazujeme na místo, kde jsme v předchozím roce
    pěstovali brambory a naopak.

    Uvádím několik vhodných příkladů optimálního využití zelinářských záhonů po celý rok.
    Podle pořadí je pvní předplodina nebo hlavní plodina, na druhém místě hlavní plodina
    nebo následná plodina, popřípadě na třetím místě následná plodina.

    Hrách -- růžičková kapusta; raný salát -- červená řepa; rané kedlubny -- karotka --
    špenát, raný popř z předchozího roku zimní salát -- ředkvička -- pér; jarní špenát --
    rajčata --zimní salát; ředkvička -- okurky nakládačky -- česnek; cibule zu výsevu nebo
    ze sazečky -- čínské zelí; rané brambory -- květák; ranýá salát -- květák -- pór; rané
    kedlubny -- ledový salát -- ředkev.
    AAANN
    AAANN --- ---
    Rokycany a okolí sháníme někoho kdo daruje slámu a nebo za rozumnou cenu odkoupíme (větší množství), a pak hlínu vhodnou pro pěstování, také větší množství. Děkujeme
    LUKAS
    LUKAS --- ---
    JAGA: mezi 10-15m2, taky nevím přesně, ale kachnám by to stačilo :) a mít dvě tri za sebou... :D
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam