PAVEL_BRODSKY: no ja premejslim jak to je s tim cukrem. v lete jsem si totiz udelal sklenici maty prosypany trtinovym cukrem. mam to celou dobu v lednicce a ted si rikam jestli to je porad jeste jedly a nebo se mi v tom muze vytvorit neco skodlivyho a co mi to muze udelat.

OGMIOS: A proto je dobré znát lidi, jejichž kulinářská kreativita dosahuje úrovně "šílený vědec" :-D

OGMIOS:
Byl-li hermeticky uzavřenej, nemůže mu nic být. Maximálně je v něm míň vitaminů a těkavých látek.
Takže sníst... :-)

DENDROBATA: Všechno to závicí na množství vody v medu. čím cukernatější hustší med, tím silnější antibakteriální složky v sobě má. Navíc v neupraveném hustém medu je tak málo vody, že v něm nic přežít nemůže.* Čili facepalm...

O vzniku medovicového medu
http://www.psnv.cz/old_web/clanek-o-vzniku-medovicoveho-medu.htm
Med – Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Med
wiki:
"Kapalný med se nekazí. Díky vysokému obsahu cukru ničí bakterie procesem zvaným osmolýza (prasknutí buňky destrukcí buněčné membrány). Nemohou se na něm uchytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký. Přírodní neupravený med má obsah vody asi 14–18 %. Je-li obsah vody pod 18 %, nemůže se v medu množit prakticky žádný organismus."

DENDROBATA: nejspis bude ve veci te "uzitecnosti" i zalezet na uhlu pohledu. budes se na to koukat z pozice cloveka, msice, mravence, berusky sedmitecne..? jinak medovicove (tmave) medy jsou v populaci oblibenejsi nez kvetove a jsou roky a mista, kdy tvori vetsinu celorocni snusky. ze by byly plne viru a kdovijakeho bordelu jsem nikdy neslysel. ale je pravda, ze vcelarim teprv 10 let a na prednaskach, na ktere obcas chodim, mozna nedavam pozor.. ja osobne mam radsi medy kvetove a to pastovane, ale jak rikam - sto lidi, sto chuti.

VODOMERKA: takova prdel republiky :o). skoda, ze bydlim v jine prdeli republiky na opacnem konci.. jinak pokad je to na jedinem kopci, tak to nevnimam jako problem. ostatne s mravencama mam svoje zkusenosti - mnoho let jsem chodil trhat boruvky v jesenikach do mist pod malym kotlem, kousek od Alfredky a tam je tolik mravencu, ze tam ma byt udajne cca 40 mravenist na hektaru. uz kdyz se clovek z dalky blizil, tak citil vuni kyseliny mravenci. na ceste byl pravidelne z jedne strany 20cm pruh mravencu jdouci jednim smerem, na druhe strane stejne siroky pruh jdouci smerem opacnym. delali jsme si prdel, ze kdyz postavis na zem bagl, tak nez zacnes trhat, tak bys ho mel privazat spagatem ke stromu, aby ti ho neodnesli :o). stacilo zapomenout dusledne stahnout zespoda nohavice u kalhot a velmi snadno se mohlo stat, ze pri pruchodu boruvcim do pasu clovek omylem zastavil nebo slapl do mensiho mraveniste a uz je mel vsude vcetne citlivych partii. a kousanec velkyma kusadlama do citlive kuze na koulich.. ou jee :o))