SCHWEPZ: aha, myslel jsem ze myslis ten film.

hybridni lisky a oresaky jsou takova experimentalni vize typka, kterej na tom maka poslednich dvacet let a ma od nej genetiku mark sheppard. nevim, jestli na necem podobnym nekdo dela v evrope. jestlize vyznam kazdorocni orby, seti, sklizne je hlavne v tom, ze tim harvestujeme slunecni energii do kalorii v podobe semen a jestlize se uvazi narocnost a dusledky tohohle podniku, tak vicelety stromovo-kerovy systemy by vhodne pouzity mely bejt daleko lepsi z pohledu biodiverzity, zadrze vody, udrzovani pudy, pricemz energie je v orechach. jde to strojove sklizet a loupat, pricemz se nejedna o dosavadni zpusob uplatnovanej u liskacu, kdy pod nima neni zadna vegetace a luxujou se ze zeme. technika, kterou vyviji tu genetiku rika swarm breeding, v kazdy fazi ma dve cilovy charakteristiky (velikost plodu, chut, odolnost teplotam, nemocem), ktery fixuje v populaci 5000 stromu, v dalsi fazi fixuje zase jiny dve charakteristiky, vysledkem je pak ne jeden identickej hyrid, ale geneticky ruznoroda populace stromu s zadanejma charakteristikama, tj. mnohem trvalejsi a odolnejsi nez kultivary. badgeresett research corp., woody agriculture mit presentation. ma knizku hybrid hazelnuts, kdyztak muzu poskytnout. nebo googli woody agriculture, neco o swarm breedingu je i na opensource ecology. samozrejme zaroven je nejak potreba se dostat z toho cyklu pestovani krmiva pro koncentraky zvirat.

linearnim uvazovanim myslim tu nasi agro-logisticko-byrokratickou vizi sveta, ve ktery muzes postupy analogicky prirodnim vedam aplikovat na urovni multidruhovyho spolecenstvi; ze se neco jako komplexni adaptivni systemy snazis 'resit', popripade zpenezit, opanovat kontrolou. neni zadny globalni reseni, jenom neustavajici prenastavovani pro ruzny aktery ruzne vyhodnejch siti interakci.

SCHWEPZ: ten dokument je veganska agitka :) (nic proti, mnoho let jsem to vyznaval) a co se tyce cisel, vychazi z nejakeho 2006 world watch reportu, pricemz je i novejsi 2009, ktery neni v nekterych ukazatelich tak katastroficky. samozrejme nic nenamitam proti snaze reformovat americkej pristup k zemedelstvi a jejich prasecky navyky.

to co pises je dobry, zaroven ve vztahu k filmu mi tam chybi vubec zminka nebo diskuze metod j. salatina, nebo savoryho (holistic planned grazing), polykultury ve velkym, agrolesnictvi, akvaponie, potazmo hybridni lisky nebo oresaky jako mozna nahrada kazdorocni orby. je toho proste dost, co se otevira za moznosti a reseni imho nikdy nebude vymysleny (podle studie xxx je maso takhle a takhle narocny, budu teda vegan) -- to je stejny linearni uvazovani a bezbreha globalni aplikace nejakyho "reseni" (svet nemuze byt objektem reseni), ktera nas dovedla do soucasnejch problemu. kazdej z nas a vsichni spolu (lidi, voda, pudni organismy, zvirata, rostliny, technika) se musime podivat, co v aktualnich interakcich (ktery z kazdyho mista vypadaj jinak) je mozny nastavit ke vzajemnymu prospechu.

plus to vsechno co pises je vyrazem pece a pecovat musej lidi, takze zaroven je potreba spoustu lidi, kteri se k primarni produkci vrati, diky cemuz se i zvirata muzou vratit do krajiny, kde muzou plnit roli, kterou tam plnit maj. protoze zasadni cast celeho toho problemu je, ze je to optimalizovane na minimalizaci lidskyho pracovniho nasazeni, ne na setrnost, nebo energetickou nenarocnost. z toho pohledu je otazka, do jake miry lze setrnost realizovat v ramci korporatni orientace na zisk, potazmo dosahovat tehoz za pomoci vzdy nejak neadekvatnich regulaci statu.

a vyhoda megaorganizaci typu agrofert by mohla byt, ze se na ne dost mozna da verejne zatlacit (pokud je k tomu vule) a vynutit nejakou jejich reformu. no uvidime .)

DENDROBATA: ten dokument je super, viděl jsem to vícekrát. Ano blahobytu je více, ale po nás potopa? Najdi si pojem "sustainable development".

Pro nás z toho plyne

* v principu - uvědomovat si dopady svého jednání + jednat podle toho (např. conscious consumption, nebo dobrovolná skromnost, nebo si vážit darů země a vystříhat se masa na několik dní v týdnu etc. ap.)
* legislativně - zapracovat externality do daňového zatížení - pokud se do ceny promítnou dopady, dojde k zdražení a to omezí konzumaci masa
* Ad voda, to je na delší řeč, je toho mrtě, v principu zlepšit hospodaření s vodou v krajině, neplýtvat, podpořit přirozené funkce ekosystému. Resp.:

- změna způsobu zemědělského hospodaření (rozčlenění krajiny do menších ploch a produkčních celků a opětné vytvoření vazby mezi vlastníkem pozemku a hospodařícím zemědělcem - když máš půjdu pronajatou, až tolik ti nezáleží, jak to předáš další generaci)
- systémový návrat drobných vodních ploch do naší krajiny (vrátit drobné vodní plochy všech kategorií vč. mokřadů, slepých ramen řek, slatiniště, rašeliniště,..) Dříve bylo o mnoho více rybníků. O mnoho.
- podpoře biodiverzity také k doplňování zdrojů podzemních vod - i jako přirozený čistící nástroj průmyslově kontaminovaných vod
- změny na úrovni infrastruktury obce i města (kořenovými čističkami počínaje :)
- legislativa na omezení plošných zdrojů znečištění (máš kukuřičné pole ve svahu - kukuřice a řepka teď jede - pohnojíš to, zaprší, dusíkaté látky stečou někam dolů k vodě (viděl jsem to na přehradě Seč, rekreační oblast, voda zelená plná sinic, lidi v plavkách kolem, nejodvážnější po kolena do vody)
- Územní plánování respektující ochranná pásma vod (výstavba v pásmech ochrany vod, ale i v záplavovém území,...to je překvápko když si postavíš barák bez podezdívky někde u vody, že máš vodu v obýváku u TV. Proč tam asi ty starší baráky měly podezdívku metr vysokou?)
- revitalizace vodních toků (za komanče narovnávali a "kanalizovali", teď musíme napravovat - tj. návrat vodních toků a ploch do přirozené podoby + pomalit tok vody krajinou tak, aby v průběhu toku docházelo k samočisticím přírodním procesům...)
- zvýšit členitost krajiny (meze, remízky, menší pole, revitalizace vodotečí, malé vodní nádrže...)
- zvýšit ochranu půdy - mají těžké stroje, udusávají to (kompakce), málo půda plodí, málo organických látek, musí více hnojit (N+F+K), musí orat hluboko, mají těžké stroje aby orali hluboku, čím dál hůře to plodí, musí více průmyslových hnojiv, žížaly a edafon umírá, půda je těžká a "bez života", málo plodí, musí hlouběji orat a používat více hnojiv...řešil bych to i legislativně, málokdo (a už vůbec ne Agrofert) se dívá na generace dopředu, občas to je jak říkal ex-prezi. Klaus, že na "ekologii si musíme nejprve vydělat". Takže normálně uzákonit sankce za zhoršení kvality půdního fondu, ...snad i zavedením „půdní inspekce“, případně narovnávání smluvních podmínek (pachtovní smlouvy)

asi toho je ještě více, obávám se ,)

SCHWEPZ: Co z toho plyne pro nás? Zadržovat vodu v krajině, splachovat užitkovou, jíst méně masa?

K tem sadům na dotace. cca před pěti lety byla vypsaná dotace na založení ovocného sadu .. po pěti letech kdy vypršela lhůta pro udržení sadu byl sad vyklučen .. prý se nesklidilo jediné jabko, za mně čirá spekulace s pozemkem a dotací...

Kukajte na toto .. máme se kurňa dobře
Obrazy starého sveta (1. časť) - Dušan Hanák
https://www.youtube.com/watch?v=Plpwj5IXD8c

K tomu dokumentu SCHWEPZ: ještě podotek: Pokud by zbytek světa jedl stejně jako Američané, došla by čerstvá voda už před 15 lety, říká tajná komunikace mezi několika zeměmi Středního východu, USA a největší potravinářskou společností Nestlé z roku 2009. Zprávy, které se zabývaly hlavně úbytkem pitné vody v oblasti Blízkého a Středního východu, uveřejnila v rámci nelegálního odtajňování dokumentů americké diplomacie už v roce 2010 webová stránka Wikileaks, až nyní je ale komplexněji zdokumentovalo americké centrum pro investigativní žurnalistiku Reveal.
Důvodem velkého nebezpečí je nadměrná konzumace masa ve Spojených státech. „Jedna kalorie masa vyžaduje 10krát tolik vody než kalorie rostlinných potravin,“ tvrdí Nestlé. Vyprodukovat půl kila masa vyžaduje obrovské množství vody, protože zemědělci používají tuny plodin, jako je kukuřice nebo sója, ke krmení zvířat. Velké nebezpečí by nastalo, kdyby se země s velkými populacemi – jako Indie nebo Čína – rozhodly jít v amerických gastronomických stopách. Číňané zatím jedí asi o polovinu méně masa než Američané, Australané nebo Evropané, ale čísla se pravděpodobně začnou zvedat s tím, jak se zvyšují počty čínské střední třídy. V sedm let staré tajné komunikaci firma Nestlé diplomatům napsala, že podle jejích informací bude mít v roce 2025 třetina obyvatel planety problém dostat se k čerstvé vodě.
http://www.rozhlas.cz/...-mohla-dojit-uz-pred-15-lety-pokud-by-zbytek-sveta-jedl-jako-v-usa--1610030
https://en.wikipedia.org/wiki/Environmental_impact_of_meat_production
http://www.express.co.uk/news/science/665779/water-shortage-nestle-wikileaks-meat
http://reverbpress.com/tag/nestle-wikileaks-water-cable/

PETEKKA: u nás na vesnici se výsadba ukázala jako výborná tmelící akce (soudržnost, páč vesnice je složena z rodinných klanů - všici jsou sestřenice a bratranci, krom naplavenin :) a konkurujeme tím opékání vepřového před obecní stodolou, což zorganizovali dobrovolní hasiči.
Tehdá jsme si kvůli návrhu na vykácení krásné a zdravé lipové aleje založili Okrašlovací spolek a právní subjektivita zaručí, že se s tebou starosta musí bavit.
A když byla alej zachráněna (prořezána, upravena, zabezpečena) tak jsme se vrhli (krom čištění) na sázení alejí. Kupodivu obec dala peníze na stromky (švestková alej, třešňová alej, kaštanová alej) a my dali práci ve volném čase.
Vždycky musí být někdo, kdo strhne ty ostatní, vo tom to je, jak se říká u nás v hospodě.

PETEKKA: téměř dvakrát větší výměra ovocných sadů je dobrý záměr, občas když jedu krajinou, tak si říkám, jak to bude i s alejemi, nově vysázené jsou vzácností.
Nebo obecní třešňovka. Ale aby mě někdo neoznačil za komunistu ,)

u nás na jihu dokonce budeme drobit pole - možná vzniknou i remízky a vrátí se koroptve

V chráněných územích na jižní Moravě chtějí rozdrobit velká pole - Ekolist.cz
http://ekolist.cz/...dajstvi/zpravy/v-chranenych-uzemich-na-jizni-morave-chteji-rozdrobit-velka-pole

KUATO: slámy je právě dost nedostatek. Pšenice se pěstuje převážně šlechtěná krátkoklasá kuli polehu (stejně to moc nefunguje). Dříve nám byla pšenice k prsům, dnes kolikrát sotva po kolena. Takže logicky je z toho slámy míň a další věc je, že se sláma mimo jiné ve velkém peletuje na vytápění, takže zase velká spotřeba. Kámoška podestýlá pilinama, protože prostě sláma nejni nebo je hrozně drahá.


IVAJ: vzhledem k jinýmu zažívání z toho papír asi nikdy nebude :)