KASTA: zrovna třapatky jsou dost typický kytky na plný slunce. Máme už 4 druhy, protože je miluju. Nějakou zázračnou oblibu u hmyzu ale nepozoruju, to se víc věnujou krásnoočkům a hlaváči hned vedle...

MAR_TINA: nestraš :) udatnu jsem myslím taky objednala. Jsem se krapet rozšoupla a vzala jsem skorem 60 kytek nakonec :D


LEJIMADA: dík, obojí chci jinam :)

LAETATIO: hele, já nedám dopustit na lichořeřišnici a měsíček. Jsou to sice letničky, ale samy se vysemeňují a taky rostou všude. Ta lichořeřišnice je i popínavá. Pak taky různé druhy chrp a topinambury..

LAETATIO: sem by se ti vešla i udatna, stín snese, hmyz jí rád, snad je i léčivá

LAETATIO: čerchravy mi nevím proč nejdou
ale ve stínu, mocném stínu pod keři, osvit ze severu mám trubučku a daří se jí a překvapivě i orlíčky to snesou.
hmyz na ní bzučel.

LAETATIO: nejvic motylu a jinych opylovacu mame jednoznacne na trapatkach, snad by kvetly i ve stinu, nevim. Anebo dobromysl, ta roste a kvete vsude a taky to na ni zije :)

MVEK: hele nevim jak to funguje, samozrejme ze srnka proleze houstim, i tu planku si uvolni, kdyz potrebuje cestu, ale tohle je proste odrazuje. Vypozorovali jsme nejdriv, ze jim vadi i treba jen suchy makovice na kraji zahonku, radsi to obesly a co bylo za, tam nikdy nesly. Tak uvidis, kazdopadne jako prvni pokus urcite doporucuju vyzkouset.

HOUBA: Díky! Našla jsem pár odrůd, kde prodejce uvádí, že se jim daří v polostínu až plném stínu, takže budu doufat, že to tak vážně bude...

LAETATIO: Čechravy mají hmyzáci rádi, akorát si nejsem jist, jak se čechravám povede v plném stínu.

OGMIOS: metrová výška mi nevadí, naopak, ale chci tam mít něco celoročně bez nutnosti každoročně připravovat půdu a plít, než to vyroste. Navíc mám miříkovité obečně zaškatulkované v hlavě jako kytky na slunce a ne do stínu...
Pro lepší pochopení místa fotka - z jihu je ta zeď, z východu černý bez u sousedky, západní strana otevřená, ale slunce tam jde jen v opravdu vrcholném létě. Jde mi o něco, co vysadím za záda toho křesla a bude to hezké a něčím funkční... V nejhorším tam dám nějaký mahon, ať mají alespoň ptáci co zobat, ale chtěla jsem spíš něco kvetoucího...

LAETATIO: nejvic co kdy pritahovalo opylovace byla kvetouci mrkev. Tolik haveti jsem nikdy nevidel. Krom teda vcel, ty tam nelitaly. Akorat ze mrkev neni trvalka a je tak asi metr vysoka.

Ahoj, napadají vás vyšší kvetoucí trvalky vhodné do plného stínu, které jsou lákavé pro opylovače? Vybudovala jsem si na zahradě odpočinkový kout ve stínu, který bych chtěla obklopit něčím kvetoucím. Zároveň ale máme tak malou zahradu, že od všeho vysazeného očekávám alespoň nějakou užitnou hodnotu - tedy aspoň to, že nakrmí včely a motýly. Měla jsem v plánu čechravy, ale o vztahu hmyzu k nim se mi nepovedlo nic najít :(

Na druhou stranu teda si myslím, že právě srnka nebo jiná vysoká zvěř mi prorazila plaňku na staré brance, která někdy bývá otevřená a někdy ne, a navíc si ji tedy tím otevřela, přece jen nemá zácvak. Takže uvidíme, jestli u nás větve budou fungovat:-).

KASTA: Díky, odpadových habrů a lísek tam máme hromadu. Takže zatímco okolo chalupy plot potřebuji už kvůli sousedovic psům a bezpečí pak našich dětí, tak stráň se sadem nad domem chci nechat neoplocenou jako dřív, takže tam se takové tipy hodí. Na stromy mám dost staré králičiny, ale obhánět tím jostu a podobné keře nechci.

MVEK: taky vetve kolem zahonku... mam spoustu dvoumetrovych habrovych vetvi z prerostlyho zivyho plotu, tak kdyz zaschnou, otrham listi a zapichuju je kolem vseho co jim chutna. Je to az zvlastni ale funguje mi to temer na stoprocent, jen to nesmim podcenit - na jare jsem se vykaslal na repy, ze byly takovy schovany a jednou prijdu a koukam, ze je celej jeden radek vyjednocenej. A navic ta potvora je jen vytahala a nechala je tam lezet. Tak jsem hned vsude zapichal vetve a od ty doby je klid a oziraji misto toho mesicky a pupalky hned vedle.

Ja plot delat nechci, pozorujeme srnky jak chodi pres zahradu treba kdyz pred chatou popijime caj, ony se nas moc neboji a patri sem. Spis mi vadi prasata, ty samozrejme zadny vetve nerespektujou, maji tu cesty pres zahradu, tem se snazim zneprijemnit to tu co to jde. Zkousim ted prehradit jim jejich cesty takovym bytelnym ale nizkym plutkem, ktery srnky preskoci a zatim to vypada ze to funguje, ale uvidime na podzim

KASTA: A jak ochráníš hrách, nebo ten nepěstuješ? Jako já někdy obnovím plot, ale nejprve budu muset rozhodnout a začít řešit dům, pak můžu řešit plot (i kvůli potřebě mechanizace kvůli jímce/septiku/...).

MVEK: ale ty veliky kere nam uschly proste tim suchem, nejdriv byly sveseny, pak porad vic, pak uplne uschly a opadaly. Musely tu byt desitky let, ale takovy sucho tu nejspis nezazily.

MAR_TINA: To bych rad ale v minulych letech mi to tak pozde vyseta nestihla, byly jen minibulvicky. Kazdopadne OGMIOS me inspiroval, takze jsem dnes vysel cely zbytek pytliku kam jen to slo, mezi mrkve ktery brzy vytrham, tak vidime...

MVEK: ja mam vsechny kere a stromy, ktery jim chutnaj, ohrazeny. Fungujou mi i jen kolem zahonu zapichany vetve. Ale je fakt, ze bloudi zahradou a vzdycky si nekde necekane uzdibnou, zrovna dneska jsem si vsimnul ze mam uplne ozranou pupalku, ktera vydrzela zelena :)

KASTA: Nevím, jestli některé keře mohly mít podobný osud jako u nás, nicméně u dostatečně neoplocených pozemků na venkově jsem narazil zejména letos za sucha, ale i dřív (ovšem to je mezi lesy) na problém okusu srnkami apod. i přes léto. Normálně nám okusují kůru i na zlatici nebo šeříku či tůji! Letos v suchu teda málem zlikvidovaly vysazenou jostu do neoploceného sadu a okousali nízké větvičky vysazené lípy.

Holt se budeme muset naučit dávat nějakou králičinu apod. i na léto i na keře.