MAR_TINA: Kéž by to bylo všechno tak jednoduché a černobílé.
Když se nad tím zamyslíš komplexně, tak dojdeš k úplně jinému závěru.

Add přepravování hnojiv přes půlku planety: To co píšeš možná zní logicky, ale není to pravda. U spousty produktů vyprodukovaných v biokvalitě se vyplatí je přepravit přes půlku planety a pořád je to více ekologické než spotřeba těch místně a konvenčně vyprodukovaných. (Pokud vás zajímají konkrétní čísla tak pokud mě pamět neklame, tak nejlépe zpracovaná studie byla na skopové vyprodukované v Evropě VS bio skopové z Austrálie.)

Add zavlečení: To je podlě mě naprostý nesmysl. Do EU se bez certifikace moc věcí nedostane. Navíc ani (zatím) neexistuje žádná databáze, která by nějaké nepůvodní mikroorganismy evidovala. Mikroorganismy jsou všudy přítomné, takže tenhle argument moc nechápu a rád si ho nechám vysvětlit.

Add vyrabování: Krabí krunýře jsou až druhotným produktem, takže o nějaké decimaci kvůli suchým přísadám nemůže být ani řeč. S nimbou je to obdobné.

Pak taky noruzumím tomu, že mi doporučíš, ať si udělám rozbor půdy a potom mi napíšeš, ať se držím toho co děláme staletí, kam podle mě dělání testů rozhodně nepatří.
Hnůj se zeminou rozhodně mísit nebudu, protože obsahuje hodně patogenů a nechceš, aby se ti jen tak povaloval po záhonu. Pokud se bavíme o jeho "pohřbení" tak to je něco jiného.
Ten zybtek je hrozně obecný, ale alespoň je za to hodně plusů.

A to s tím chitinem nedává žádný smysl. Pokud má být něco ekologické, tak to musí být hlavně ekonomické (to je taky důvod proč sháním to co sháním) a to sbírání hmyzu s enormním nárokem na čas rozhodně nebude.

Nicméně děkuji za tvůj čas, energii a odpověď.

MAR_TINA: Protože "mletý krab" pomalu uvolňuje dusík, fosfor, vápník a magnesium. Navíc díky vysokému obsahu chitinu stimuluje půdní organizmy k tomu, aby likvidovaly vajíčka hlístic, takže je to takový "biopesticid".
Protože "nimby" nejen poskytují živiny, ale navíc obsahují protibakteriální, protiplísňové a hmyz odpuzující látky. V neposlední řadě pak použití "nimby" zvyšuje SAR index rosltiny.

Proč bych se měl omezovat na pouze místně dostupná hnojiva?

Je tu nějaký odborník/odbornice na suchá aditiva do půdy?
Chci založit pár vyvýšených záhonů na otestování bezorebního obdělávání půdy. Mám místo, zeminu, kompost, potaš a něco jsme si o tom načetl.
Teď jsem se zaseknul na tom, že chci do půdy přidat mimo jiné crabl meal (krabí moučka) a neemseed meal (moučka ze nimbových semen), ale nemůžu to nikde sehnat. Amazon mi to nedoručí. Nevíte někdo o nějaké alternativě, kterou v lze v ČR koupit? Krabí moučku by šlo asi nahradit kostní moučkou a dolomitickým vápencem, ale u toho nimbového semene mě nic nenapadá.
Děkuji za případné nápady a doporučení.

Já nějaký červený převezl jako proutky mnoho desítek km daleko a chytil se a už i plodil, ale asi nedostatek pravidelné zálivky a hnojení je příčinou toho, že je pořád menší než půl metru do výšky, takový bonsai.
Bílý nevím, jestli jsme nakonec nezvládli, nebo se nám nechytil.

Ou, chyba - mohl...

Rybíz (červený, černý, bílý) a josta se dá namnožit velmi jednoduše - ustřihnout proutek, strčit do země a za pár týdnů má kořínky. Radši do nádoby aby to pak člověk mihl na místo nasadit i s balem. Netřeba se dřít s odkopkem nebo hřížením :-))

MVEK: Jo a ten červený rybíz přitom jde většinou od někoho namnožit. Buď odkoputím části keře, nebo ohnutím větve k zemi a jejím zatížením, aby část byla v hlíně a zapustila kořeny.
Pozor, naopak černý rybíz nám v tom stínu vesměs uhynul. Také nám tam skoro uhynul libeček, asi má přece jen rád polostín.
Ale docela se tam ještě daří mátě (jen pořád nevím, jestli to je nebo není peprná).

LAETATIO: Tak mě napadá, že nám na zahradě v podstatě v absolutním stínu přežívá a plodí i červený rybíz. Ale byl tam nasazený v době, kdy to tak zastíněné nebylo. Z bylinek pak tam nerostě ani ten kontryhel (který ale jinak docela opylovače přitahuje, když kvete), leda tak kopřivy, invazivní netýkavka, tu a tam bršlice a možná ještě tak kapradí. To umí být nenáročné a bujné, ale nevím, jestli nemá rádo specificky kyselejší půdu a naopak zásaditější ne.
Rododendron (bílý květ, asi ne moc šlechtěný) je už také myslím částečně na sluníčku nějakou tu hodinu aspoň část obřího keře a byl tam kdysi, ale trvalo mu vyrůst (ale asi spíš z nedostatku vláhy a kvůli chudé půdě).
Ještě se mi zdá, že docela zvládá stín ptačí zob, vyrůstají i mladé výhonky.
A z nízkého porostu barvínek. Pak se snaží vyrůst náletové duby, lísky, tuším jeřabiny, ale nic moc, i když tam je spíš problém vláhy (pod hustým porostem smrků).

JAZZZ: lísku

ATUARFIK: radeji nechci vedet jake "srnecky" myslis...

KUATO: mi citlivejsi duse se nad srnecky rozplivame :-)

Poradíte co sázet na podmáčeném pozemku? Dobře se tam daří jasanům a ovocným stromům. Taky tam roste vrba a všelijaké kapradí a křoviska podél potoka.

Rád bych tam ale vysadil ještě další druhy. Nějaké rychle rostoucí dřeviny a pak maliny nebo angrešt.

Uvítám v podstatě jakékoli návrhy co tam s tím v duchu permakultury provést :)

ANONKA: uff, tak u nas se s nima nastesti da domluvit :)

LAETATIO: jasný, chápu. Ještě jsem teď na fb Jedlý prales viděla, že jsou i druhy bambusu, kterým se daří ve stínu. Nekvetou, ale pěkné jsou