GRETKA: u nich je problém se zastíněním okolí. Takže teoreticky by se to mělo pak zase zvýšit. Jenže se tam ty ostatní druhy musí mít odkud dostat. Ale to už je jen můj názor :)

LAETATIO: A je to tedy tak, že kdyby se šlo a třeba podél jedné cesty by se ta netykavka vytrvalá tak se ta diverzita zase sama zvýší???Nebo je to tak, že tak kde vidíš netýkavka je skladba menší, ale to, že ji odendáš tak to nemá dopad? Nebo se to neví?

MAR_TINA: no prave, staly se soucasti ekosystemu, neovladly ho... teda mozna ta mandelinka jo ale tam je to problem dostupny vhodny monokultury jidla....

KASTA: protože ten tlak byl postupnej. na rozdíl od Austrálie :)

v Evrope se taky zatim vzdycky ty invazni druhy integrovaly do ekosystemu, prirozenej nepritel se nasel, tak si obsadily svou niku a jsou tam omezeny, ne jako v Australii, tam je to o necem jinym.

KUATO: tak tohle víme docela dobře, druhová minulost je zmapovaná za holocén velmi podrobně a svrchní pleistocén taky slušně.

HOUBA: a navic jak jsme tu my lidi teprve chvilku a poradne nicemu nerozumime, tak nemame ani tucha, jestli ten cinsky export neni par generaci zpatky puvodem treba z evropskeho exportu.. nemame poneti jak reaguje biosfera treba na doby ledove nebo obecne teplotni cykly.. tedy mi prijde nemoudre zastavat prilis radikalne nejake tvrde postoje vuci temhle "migrantum".

JAZZZ: U roslin jde částečně proti invazivním druhům bojovat. Otázkou je, jde-li nějak bojovat proti invazivním druhům u hmyzu. A další otázkou je, jestli bychom vůbec chtěli proti invazivním hmyzákům bojovat - obecně hmyzu v přírodě ubývá, čili časem budeme třeba rádi, že tu vůbec nějaký máme, byť čínský export.

JAZZZ: ja nevim, u nas jsou normalni cesky berusky, ted jsem tam potkal jednu :) podle me ma cenu snazit se vytvorit zdravej a vyvazenej ekosystem, ten si pak muze pomoct i proti tem invaznim druhum. Zatim mi to v ramci moznosti celkem funguje, kdyz by se povedlo zvladnout pomoci techhle minipredatoru i msice na rybizu a molice na ruzickovy kapuste, budu spokojenej

HOUBA: se používají secí vozíky. lze i zapůjčit.

KASTA: kdyz uz jsme u tech berusek, v nasem kraji jsou jich miliony zalezle vsude mozne pod podlahovymi listami a dokonce i pod krytem okenni klicky, kam nejde procpat ani nuz. ma cenu ten cinskej mnohateckovej smejd nejak chranit nebo mu pomahat? jak vlastne vnimate invazni druhy? je to zlorad pred kterym je treba puvodni druhy chranit a nebo je to zpusob jak se priroda adaptuje na zmenu klimatu a nejlepsi bude jen sledovat ten chaos a doufat?

NEBOZKA: Jestliže budu rozhazovat semena stejným způsobem, jako se seje tráva (což bych si u louky nejspíš myslel), tak i za bezvětří ta semena a písek naberou rychlost díky tomu rozhozu a každá ta součást poletí jinak, podle toho, kolik váží, či jaký má tvar. Pokud to budu sít způsobem "pocukrování" (což si tedy dokážu představit jen u malého záhonku, osít tímto způsobem větší plochy si nedokážu představit), tak mi tam ta funkce písku také není moc jasná, protože jednak se to ve vzduchu asi stejně rozdělí (i kolmým volným pádem padá písek rychleji) a za druhé tímto způsobem si přece dokážu pohlídat hustotu výsevu i jen se samotnými semínky.

Nechci nijak zpochybňovat babské rady, za svůj život už toho mám docela dost odseto a o tom písku slyším poprvé, tak se nad tím zkouším zamyslet.

HOUBA: to jsou babsky rady, domnívám se, že ověřený: Nejobtížnější je setí drobounkých semínek, u nichž příliš husté výsevy hrozí nejčastěji. Pomůže promíchání semen s jemným, suchým pískem. Směsí poté posypete záhonu za bezvětrného počasí, povrch přitlačíte prkénkem nebo obrácenou stranou hrábí.
Když to tam budeš sypat za silného větru a z pěti metrů, tak se to možná rozdělí.

EXCITE: ještě odkaz https://www.cerny-biopro.cz/sortiment-smesi

EXCITE: Četla jsem na FB tenhle návod. Přijde mi fajn.

Zakládal jste někdo květnatou zahradu/loučku? Zajímají mne zkušenosti s tím..

Domečky pro berušky a zlatoočka | Chatař & Chalupář
https://www.chatar-chalupar.cz/domecky-pro-berusky-a-zlatoocka/