LINKOS: sazel jsem v lese, vetsina byla prostokorenejch, malokdy prisel nakej listnac s balem. Sazi se pouze na jare s tim ze v kvetnu uz se vetsinou kvuli teplu konci a pak na podzim. Podzimni sadba se vetsinou uchyti lip. Tu jarni muze znicit teplo, resp. sucho.
Pokud dokazes zajistit zalivku tak klidne sazej i ted. Ja osobne na zahrade mel problemy az kdy byly teploty k 30stupnum a vejs protoze to proste uz ty rostliny nedaly se zakorenit. Moc je to vytahlo z vody.

LINKOS: co ja vim tak maji sazenicky i s obalem kolem korenu, nejsou to vylozene prostokorenny sazenice. Jinak jsem cetl, ze jehlicnany je lepsi presazovat na jare. Asi by to ted jeste slo, pokud bude chladno a vlhko ale uz mi to prijde trochu na hrane a ma se oteplit.

KAIRRA: jo

Takže když mi náletově vyrostla vrba v plastovém kýblu, tak ji teď můžu zasadit do země, když to vyndám celý? :)) (Už docela překáží)

LINKOS: podle mě sázejí hodně mladé sazenice takže ty nepřijdou při vyorání o většinu kořenů a nemají takový nepoměr kořenů a koruny. Jestli sázejí celoročně nebo ne netuším.

LAETATIO: já si to tak nějak taky říkám. A lesaci to teď dělá jak? Maj kontajnerovy, nebo sazej jen jaro/podzim?

Co si myslíte o stažením stromků v tuto dobu? Vím, že prostokorene sazenice by se měli sázet na jaře a na podzim, ale na druhou stranu, bych čekal, že i lesaci to sází celý rok, krom zimi. Pokud tedy mluvíme o prostokorenych sazenicich. Nebo to je prostě blbost a počkat na podzim?

Ony to spíše budou u mě spíše podhoubí, než plísně, protože na nějakou tu houbu narážím dost casro

KAREN: to je jak kdy. Někdy ji používám čerstvou, nekdy odlezelou. Důležité je nedělat kopeček přímo u kminku, pak může zahnivat. Dělám spíše vnější lem.
Vůbec jsem si oblíbil dělat takové prstýnky z hliny, kdy rostlina je uprostřed pak když zalévám, tak voda neodteka někam pryč a drží se přímo u rostliny.

Jinak beru tu plíseň jako běžný rozkladny proces a stromků by měla spíše pomáhat než škodit... V přirozeném lese jsou v půdě a těsně pod povrchem taky spousty podhoubí, plíseň je v podstatě to samé jen to netvoří plodnice.

A jinak polnicka topolova se cini a plodnic pribyva. Zaklad byla vloni brezova stepka s trouchou borovice. Letos dohazuju listnatou vsehochuti, hlavne vrba, naka briza a peckoviny v tom jsou. Jezdim na hromadky po erlacich.

KAREN: hmm jak ktera stepka plesnivi vice ci mene. Ale pokud mas nakej dobrej zaklad tak plisen uvolni misto houbam.

LINKOS: ale tu štěpku dáváš nějak "odleželou"? z čerstvýho materiálu to chytá plíseň, aspoň mně se to dosti neosvědčilo ;/

FRENNET: okolo stromků dávám stepku, prorustata to, ale snadno se to nechá vytáhnout. Nebo pod to muses dát ještě karton. Ta tráva není moc vhodná, protože dělá takovou slehlou krustu. Případně se dá míchat s pilinama aby to neudělalo tu krustu. Pak se dá použít i razanka že slámy, piliny...

Co dat pod rybiz abych to tam nemusela furt protrhavat? Mulcovaci kutu, posekanou travu? Nasadila jsem tam par jahod, no nez se rozrostou..

Nezkousel jste nekdo pestovat cinsky jam (dioscorea batatas)? podle pfaf by to melo jit i ve stredni Evrope. Hledam nejakou hlizu ktera je dobra, zdrava a muzu ji nechat prezimovat v zemi treba pod mulcem, pac nemam sklep...

XL1: osobne bych se bal spis prenosu nemoci a skudcu, zvlast ty lilkovity se snazim vzdycky pestovat dal od sebe...

OGMIOS: ja dnes nasel v mulci smrze :)

Pěstuju letos rajčata v blízkosti rostlin Brugmansia Sauveolens, kořeny se spolu proplétají...nemůže dojít k přenosu/nemůžou nasát do plodů ty jedy z nich ?/

IXTREMIST: jasne asi na to nakonec dojde :) jen jsem si rikal, jestli treba nenastal nejaky (smysluplny) pokrok i v tyhle oblasti. Kamos mi jednou ukazoval takovou malou kosu, ktera se pry nemusi ani klepat ani brousit, ale bylo to asi spis neco na vysekavani naletu nez travy

KASTA: není to tak těžký :-)