MYJKA: noo, kojila se jednou ráno jedno prso, tzn. jednou za 48 hodin.. takže u nás kojení určitě není hlavní zdroj obživy..
prso si nevezme ani v noci, spíme spolu a nosím ji, i se spolu koupeme, takže kontakt má od mala řekla bych dostatečný - byla uřvané miminko a kontakt byl jediný, co skutečně pomáhalo, aby se uklidnila :)
nevím no, jak je pro mě kojení důležitý, vybojovala jsem si kojení až obdivuhodným způsobem a udělala jsem proto, abych vůbec kojila maximum a šla přes velkou bolest.. za to jsem na sebe hrdá, nicméně cíl bylo kojit rok (nejsem až tak velká lesana a rok byl pro mě důležitý, ale určitě jsem neuvažovala o kojení do samoodstavu)..
nicméně ted mě to dost překvapilo, protože končím první trimestr a chtěla jsem si udržet kojení do porodu, abych nemusela prožívat zase ty hrůzný pekla, kterými jsem musela projít a ona najednou tenhle bojkot..
takže nemám sílu na to s ní bojovat a budit ji třeba v noci, když konečně spí celou noc bez probuzení cca 3 týdny.. jsem hodně vyčerpaná, začaly se mi dělat různé krvavé vyrážky apod (hodně lidí mi řeklo, že tohle může být následek kojení, které je velmi náročné pro tělo a jak jsem těhotná a do toho to kojení, tak se začínám sypat).. ALE, kdybych ještě kojila, byla bych moc ráda..
takže je to takový sporný no.. já sama nevím, co je pro mě důležitější.. ale vím, že nechci jít na krev a bojovat o to.. na to prostě v tomhle stavu nemám sílu :(((
co tedy proto můžu udělat je dál nabízet? nebo se na to mám prostě celkově vyprdnout a modlit se, že se další kojení rozjede v pohodě? někdo podobnou zkušenost? podobný příběh s dětmi blízko za sebou?
díky