MYJKA: Tak k tomu si dovolím dodat krátkou ukázku, kde považuje za důležité různé psychologické potřeby dítěte neřešit jen kojením (nevztahuje se výhradně k uspávání, ale celkově k ukončení kojení, což může nastat v různém věku)
Nekojící máma není špatná máma. Nemusíte být dokonalá, stačí být dost dobrá, říká psycholožka – Deník N
https://denikn.cz/...a-neni-spatna-mama-nemusite-byt-dokonala-staci-byt-dost-dobra-rika-psycholozka/
Často se tvrdí, že ukončení kojení je pro dítě traumatické…
To je ale nesmysl. Pokud je kojení dlouhodobě jedinou metodou útěchy a je užíváno jako dominantní a jediná reakce matky na širokou paletu projevů dítěte, jako například zlost, vztek, strach, nudu, či dokonce radost a snahu o exploraci, pak je logické, že když kojení náhle ukončím, bude to velký problém.
Pokud ale již od kojeneckého věku rodiče dítěti nabízejí širší paletu prostředků regulace emocí a reagují na jeho různé projevy diferencovaně, a proběhne-li ukončení kojení s pochopením pro případné negativní emoce dítěte, není z obav před traumatizací dítěte nutné čekat, až dítě jednou kojení ukončí samo. Dávno nejsme přírodním národem, nežijeme v nedostatku, takže ani hladem dítě trpět nebude.