Tavík František Šimon
(1877 - 1942)
malíř, grafik
T. F. Šimon (1877 - 1942) je právem považován za mistra grafiky. Jenom těžko bychom v dějinách českého výtvarného umění hledali umělce, jehož tvorba by snesla s dílem T. F. Šimona srovnání. Přitom Šimon patřil k průkopníkům tohoto výtvarného projevu. Na Akademii, kde studoval malbu v ateliéru M. Pirnera, neexistovala žádná speciální třída s výukou grafických technik, pouze prof. Julius Mařák experimentoval pro své potěšení s leptem a litografií.
Za malířskou tvorbu získal Šimon dvakrát po sobě stipendium, které uhradilo jeho cesty do Itálie, Paříže a Londýna. Během svého desetiletého pobytu v Paříži pracoval na zdokonalení v grafických technikách. Zaměřil se zejména na zrnkový lept - akvatintu, kterou kombinoval s měkkým krytem a suchou jehlou. Touto technikou se mu podařilo vytvořit barevně působivé tisky, které svým vyzněním připomínají akvarel, kvaš nebo kolorované kresby s měkkými tužkovými konturami.
V roce 1917 založil za přispění Maxe Švabinského specializované sdružení českých umělců - grafiků Hollar. T. F. Šimon se stal jeho prvním předsedou a mezi zakládající členy patřili např. F. Bílek, J. Konůpek nebo V. Stretti.
Vrcholem jeho tvorby jsou grafiky a obrazy, které vznikaly během jeho zámořských cest. New York ho uchvátil ohňostrojem reklam a obřími mrakodrapy, Cejlon svou bujnou tropickou vegetací a Japonsko exotickým šarmem.
V roce 1928 byl jmenován profesorem Akademie výtvarných umění a převzal grafickou speciálku po M. Švabinském. Jeho ateliérem prošlo více než padesát žáků, mezi nimiž byli např. C. Bouda, V. Pukl, M. Stretti nebo L. Jiřincová.