jak příznačné, že dokument:
Recommended C Style and Coding Standards
https://www.doc.ic.ac.uk/lab/cplus/cstyle.html
neobsahuje ani slovo o tom, jak by se mělo v C optimálně zacházet se stringy :-) (BTW, ani netuším, jestli libc v současné verzi obsahuje třeba funkci, která by textový soubor načetla do pole stringů, které alokuje on-fly.. a zase když jsou tam regexpy, tak proč by tam nemělo být tohle? :-)
spíš mi jde o teoretickou úvahu, jak by mohlo C bývalo vypadat, kdyby nikoho v první řadě nenapadlo, že funkce strcpy()/strcat() jsou dobrý nápad :)
REDGUY: viz výše: lidem dělá dobře představa, že vesmír je deterministický. protože opakovaně zjišťují, že ten skutečný není, tak aspoň vymysleli počítače. vem to tak, že pokud se ukázalo, že vědecký pozitivismus 19.století byl slepá ulička a 20.století se vydalo úplně jiným směrem (viz Feynmanovy antičástice cestující v čase opačným směrem než částice apod.), tak se programování počítačů stalo jakousi náhražkovou aktivitou. je to asi podobný posun, jako že ve středověku by správný křesťan vyrazil s plechovým kýblem na hlavě dobývat Svatou zemi, zatímco v baroku by tak maximálně chodil poslouchat od kostela varhany a jen sem tam by někoho upálil (nebo daleko spíš už jen oběsil) kvůli obvinění z čarodějnictví (a stejně by to nedělal už ani moc s přesvědčení, ale spíš jen kvůli vyvlastnění majetku)
programování prostě nejde vytrhnout z historického kontextu.
a teď bychom se mohli vrátit k těm stringům - snažím se celý léta pochopit, co vlastně svým trollováním chceš říct - takže poslední aplikace, kterou podle tebe má smysl napsat v C, je databázový engine, a když
nevím, kolik toho přesně bude, tak to mám rovnou vždycky naskriptovat s použitím databáze?
můj pocit z programování od jistého okamžiku je, že kdybychom měli dobré low-level algoritmy na
nevím, kolik toho přesně bude, ale jinak celkem primitivní datové struktury, tak bychom ze stávajících technologií vymáčkli daleko víc. ale protože primitivní algoritmy se nejlépe staví nad
vím, kolik toho přesně bude datovými typy, tak existují už několik desetiletí značné snahy připodobnit civilizaci počítačové hře, kde panáček chodí po jasně vymezené hrací ploše 80x25 znaků (nebo u ZX Spectra 32x24, dobře :-), aby se to dobře programovalo :-)
Co nelze upřít C++ je, že na rozdíl od různých akademických a experimentálních jazyků má business model: když se smíříš s tím, že stringy (nebo cokoliv jiného) jsou abstrakce a může ti být jedno, jak jsou naprogramované, tak máš větší šanci se někde zaměstnat a být placený od hodiny za vývoj nějaké aplikace podle nějakých specifikací. to je super.. ale vždycky existuje určitý typ lidí, kteří se v tom prostě budou vrtat (ať už půjde o to sami si opravovat auto nebo sletovat zesilovač.. vrtat se uvnitř nějaké ready-made abstrakce, kterou ostatní berou jako hotové spotřební zboží, je prostě jiný typ podobné úchylky... a souhlasím, že to může být nebezpečné, stejně jako když si člověk u auta sám zkusí opravit brzdy :-)