QUANTI: když napíše někdo blBě čárku ve slově, je to problém dinosaura? To mi připomíná mého otce a dosti i mě...můj otec je 9 (a bere si 1čkovské manýry občas).
Příklad ze života: jelikož mě naši navštěvují jen sem tam. Otec vždy přichází na návštěvu a pokaždé najde u mě doma něco co "absolutně , ale absolutně se neslučuje s jeho jemnocitem a smyslem pro pořádek" , nedávno to byl jeden můj obraz.
Jelikož nebyl materiál, v rámci své tvořivosti jsem si "dovolila" namalovat dva obrazy do jednoho plátna, ale vzhůru nohama. "Ježíšmáárjá, to bylo pořád , že to nemá logiku a co to je? No odpolednem se táhlo téma nelogičnosti a pochybení."
A teď zpětná vazba: byla jsem u nich na oběd. Taťka si někde , přečetl , skvělý recept
na "pečená žebra dinosaura (vepřová)":-)...a jal se je tvořit.
prdolil se s tím celé dopoledne, chutnaly dle mě skvěle a my se všichni oblizovali až za ušima.
Otec večer proseděl s hlavou v dlaních , že je zklamán ze svých žeber. Že na obrázku v kuchařce vypadaly líp...?
A teď mě napadá, jestli někdy kladení přílišného důrazu na věci, které jsou tvořivé, mám neubírají radost? A že zaměřování se na nepřesnosti je zbytečné?
Zvlášť v oblastech, které přinášejí radost?
A taky často takové zbytečné detaily "UBÍRAJÍ 9 POZORNOST NA DŮLEŽITÉ ÚKOLY , KTERÉ MÁ! A PAK SE PRDOLÍ S ČÁRKAMA, NEBO ŽEBRAMA..." a život, běží:-)
Quanti: tenhle příspěvěk píšu hodně i pro sebe...protože , vím o čem mluvíš.
Odbíhání k nepodstatným věcem je MOJE DOMÉNA:-)
Tím , chci říci , že pokud budu pracovat v laboratoři , tak je perfekce na místě.
I v má práce si žáda perfekci svým způsobem. Míchání barev, poměrů, grafické přípravy
pro tisky apod. Zde je to na místě. Protože následky jsou většinou fatální v podobě
nasraného klieta a zmařených peněz a času.