KOMATSU: Jestli jsi 4, tak by jsi dvojkovou pýchu měl někdy znát, tak jako jedničkovou zlost. Pokud ne, tak buď nejsi 4 nebo sis tu pýchu zatím nepřiznal / nerozpoznal. :-)

MONICARDIO: hitparádu oblíbených typu uděláme až na konci diškuze:-)

MONICARDIO: já mám šestky moc ráda...
Jsou skvělí kamarádi, dávají mi pocit že jsem přijímána, pocit, že se mohu spolehnout.
Mám ráda, 6kový humor. Jsou výborní diskutéři a rozkopávači "mých teorií".

Irituje mě u šestek neustále koukání za roh. Někdy mi to přijde zbytečné.

ANTIHERO: :-) tento příspěvek tesat ...

mne jeste vlasy ve slabe chvilce nikdo nedrzel. zvladam to sama a jsem na to hrda :D

KILIAN: inu, v tuhle chvíli už nejsem schopnej říct, co přesně se ve mně v onu chvíli dělo, jelikož už je to nějakej ten pátek, nicméně ta dvojková pýcha pro mě nijak příznačná neni - vlastně jsem to nemyslel tak, že bych na to byl pyšnej (2), ale prostě proto, že je to fakt (5) :)
v zásadě mě možná i hryzalo svědomí, jelikož sem tak trochu za to mohl i já (opíjela se přece jen kvůli mě :) a já mam tak nějak lidi rád, tak jim i rád pomáham. ale o to nejde, spíš o ten moment, ve kterym sem vypnul svuj nos a estetický cítění :D

taky vnimam, ze v devitce jsou obsazeny prvky z petky.. ale devitka je asi vic ukecana :)

TRUCE: Ano.
TRUCE: To odpovídá - pětka je hrdá na to, že to umí/zná.

KOMATSU: Znovu si to čtu a vzhledem k tomu, že píšeš, že se cítíš jako 4 tak mě teď napadlo: není to dvojková pýcha? To by odpovídalo tvému stresovému bodu.
Pracoval jsem s jednou dvojkou. Ta paní vyprávěla co všechno zažila a vytrpěla s parnery závislými na alkoholu. Dost vět znělo asi takto: bla bla bla ...žádná by to nevydržela... bla bla bla. A vpodstatě ta pýcha jí dávala tu energii to vydržet.
Podobně mi zní tvé: ...no nikdo na to žaludek neměl, ale mě tehdy nedělalo problém..., ale možná se mýlím a si to nejlíp budeš vědět ty sám.

To že jsem to viděl nejdříve šestkově, je příznakem toho, že jsem do toho projektoval sebe, což se stává a musít to mít pořád na zřeteli. Také jsem loni na jachtě opečovával svou zvracející přítelkyni, ale mým motivem byla loajalita, aby se o mě mohla opřít.

MONICARDIO: tak si to čtu asi po 3 tí dokola a přemýšlím jestli to chápu.:-)

YMLADRIS: já tě docela hodně cítím 5kově, v některých bodech určitě...jak sama píšeš, nějaká tvá poloha tvá ji určitě zná...:-)

LUBEECZEK: :-) "nádoba vědění" hezké spojení ...typické pro 5:-)

No jasný. To neříkám, že bych to nemohl přemoci, spíš si myslim že je to spjatý s vývojem člověka, určitě za pár let to zmizí úplně až budu mít zase o hodně plnější "nádobu vědění".

LUBEECZEK: no tak vsechno co je obsedantni je otravne, ale IMO jde naucit to bud vypinat nebo to aspon sice nechat probihat ale vlastne se v tom neangazovat

YMLADRIS: Jo jo to dělám taky aniž bych to chtěl.....všechno se snažím tak nějak porovnat s podobným modelem či situací ale nepřijde ti že někdy je to spíš na obtíž ?

jinak analyza, nebo mozna jeji urcity typ - nachazeni urcitych souvislosti, podobnosti nebo naopak nekonzistenci, davani veci do vztahu, to je jedna z mych nejoblibenejsich cinnosti, casto to vali uplne samo, proste to vidim

ja asi padam do petky pri urcitych typech ohrozeni, neco jako kdyz se clovek prepne do chladneho soustredeneho bojovnika, nemam zadne pocity, soustredim se na stret. minim to hlavne v jednanich, kdyz mne treba zacne nekdo napadat, tak nedam nic najevo a vypada to ze jsem plne nad veci

MEDVIDEK: nárazově jistě. nevim, jak dlouho bych tohle byl ochotnej podstupovat :) nicméně jde spíš o ten proces odstřihnutí emotivní stránky lidského já...

TRUCE: nevim, hrdost to snad ani neni... alespoň ne u mě. spíš to neřešim. a komplimenty jsou kapitola sama o sobě. ale u mě je to jinak, jelikož sem asi spíš víc čtyřkoidní...

TRUCE: hrdost na to, kdyz neco zvladnu, to byl jeden z pocitu, ktery me smeroval k tomu myslet si, ze jsem petka, stejne jako rozporuplny postoj ke komplimentum :))

KOMATSU: ta HRDOST na to, ze tohle umime... nevim, maji to i ostatne petky?
co nejvic bouri at muzu jejich energii ustat, byt v klidu, resit situaci .. a dostat samozrejem obdivne reakce, i kdyz, fakt ze jsme neco zvladni je dostatecna odmena .. vubec komplimenty se tezko prijimaji, pocity jsou silne a proto radsi skryte