ATOMIKS: Neplyne to přímo ze zákona (porušení je jak nedání přednosti, tak to nesprávné blikání - a zákon nestanoví, které porušení je "závažnější"), ale jsou judikatury
*) nejvyššího soudu, kde se tyhle a podobné věci řeší. Opakovaně soudy rozhodují, že pokud řidič na vedlejší nedá přednost tomu na hlavní, je odpovědnost za nehodu zásadně na tom, kdo vjížděl z vedlejší. (A např. s výjimkou extrémních rychlostí, kdy to prostě nešlo vidět/reagovat, tak i v případě překročení maximálky tím, kdo jede po hlavní.) Logika těch rozhodnutí tkví v tom, že k nehodě samotné došlo v přímém důsledku nedání přednosti a ne kvůli překročení rychlosti (nebo jako zde nesprávnému blikání, případně třeba jízdě bez denního svícení nebo prostě další okolnosti apod.)
Prostě pokud to auto na hlavní vidíš a nedáš mu přednost, jsi téměř vždy viník. Btw. říkává se to jako dobrá rada běžně i v autoškolách - raději se přesvědčit, že ten na hlavní opravdu jede tam, kam to vypadá, že jede. Samotný zapnutý blinkr prostě není důvodem nedáni přednosti v jízdě.
Platí samozřejmě také princip
omezené důvěry v dopravě, tj. že se člověk může spoléhat na to, že ostatní řidiči budou dodržovat pravidla. Jenomže ten se zase neaplikuje v situaci, kdy je od řidiče vyžadována zvýšená opatrnost - a to je přesně případ vjíždění do křižovatky z vedlejší.
*) Je toho víc, našel jsem např. kde se to řešilo s tou rychlostí:
https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/5039/Právní věta:
I. Jestliže řidič přijíždějící po vedlejší silnici nedá přednost v jízdě řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici, odpovědnost za jejich střet a případné další následky je zásadně na řidiči, jenž přijel do křižovatky po vedlejší silnici.
Jestliže však řidič na hlavní silnici jede rychlostí výrazně překračující maximální povolenou rychlost, čímž řidiči přijíždějícímu do křižovatky po vedlejší silnici znemožní, popř. podstatně ztíží, aby mu dal přednost v jízdě, pak není vyloučena jeho odpovědnost nebo spoluodpovědnost za případnou kolizi.
II. Výrazné překročení nejvyšší povolené rychlosti jízdy motorového vozidla v obci (např. o více než 70 %) je porušením důležité povinnosti uložené řidiči motorového vozidla právními předpisy (§ 18 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů), protože takové porušení má zpravidla za následek velmi reálné nebezpečí pro lidský život a zdraví.
Jinak když už jsem se v tom hrabal, tak jsem našel i judikaturu k předjíždění
odbočujícího vlevo (to je prakticky totéž, jako kdyby místo odbočování vlevo předjížděl - to konkrétně jsem ale nedohledal):
[11] Doba tří sekund, která plyne ze znaleckého posudku a během níž se stěžovatel (který už jinak byl podle vlastního vyjádření k odbočení zcela připraven) ještě naposledy mohl a měl podívat do zpětného zrcátka, zůstala nevyužita. Stěžovatel ji mohl využít tím spíš, že v protisměru už nejelo žádné vozidlo: stěžovatel (stejně jako posléze předjíždějící Ing. D.) totiž čekal právě na to, až nákladní vozidlo z protisměru projede. V souladu s požadavkem zvýšené opatrnosti bylo, aby se stěžovatel v takto změněné dopravní situaci (po projetí nákladního vozidla) ujistil, že levý pruh zůstává i nadále volný. I když není třeba zpochybňovat, že stěžovatel splnil všechny povinnosti nezbytné před faktickým zahájením odbočování, současně nemohl mít stěžovatel jistotu, že o jeho úmyslu odbočit vědí i všechna další vozidla jedoucí za ním.
Zákonný požadavek zvýšené opatrnosti při odbočování vlevo je nutno vykládat tak, že odbočující řidič musí počítat s tím (i když jistotu o tom nemá a mít nemůže), že řidič některého z vozidel za ním jeho směrový ukazatel neviděl či přehlédl.