aniž bych chtěl tvrdit, že to vidím správnou optikou, vrátil bych to téma trochu na zem.
v té době se už proti neštovicím praktikovala variolizace. nevím, jak byla v Evropě rozšířená, ale ty metody vypadaly i/zejména pro laika nezřídka mnohem hnusněji než nějaká jehla s roztokem. proti očkování (tehdy tohle srovnání pochopitelně chybělo) měla variolizace mnohem větší rizika a často i následky.
variolizace měla vyvolat slabou místní infekci a vzápětí vybudovat silnou imunitu. nezřídka ale vyvolala běžný onemocnění i s jeho důsledky, protože se infikovalo živým virem. a protože se infikovalo z živých dárců, přenášely se tak i další nemoci jako žloutenka nebo syfilis. variolizovaný pacient byl oproti (později) očkovanému navíc celou dobu infekční.
"Metod variolizace bylo několik – šňupání prachu z rozdrcených neštovičných strupů, vkládání tamponů s prachem do nosu, oblékání košilek kontaminovaných hnisem po nemocných dětech nebo skarifikace – do škrábnutí kůže jehlou, nožem nebo skalpelem byl vpraven hnis z neštovičných puchýřů nemocné osoby."
200 let očkování proti pravým neštovicím - Časopis Vesmír
https://vesmir.cz/...pis/archiv-casopisu/1996/cislo-11/200-let-ockovani-proti-pravym-nestovicim.html
na téma "nechám svoje dítě očkovat kravskými neštovicemi" možná odpovídá i tahle pasáž:
"Mezi anglickými venkovany v 18. století existovala zkušenost, že lidé, kteří se nakazili kravskými neštovicemi, nemohou dostat neštovice pravé a jsou tak před touto chorobou dlouhodobě chráněni. Infekce kravskými neštovicemi přitom probíhala obvykle pouze s mírnými celkovými příznaky a omezeným počtem neštoviček, takže nehrozilo ani nebezpečí smrti, ani zohyzdění. Podobné zkušenosti měli také sedláci ve Francii, Holandsku, severním Německu a podle A. Humboldta dokonce i mexičtí pastevci."
a Edward Jenner nebyl ani první, kdo to zkusil. dokonca na vlastních dětech:
"Existují zprávy, že potom, co sám prodělal nákazu od krav, inokuloval anglický sedlák Benjamin Jesty infekci své ženě a synům; podle pověsti se mu pak dostalo výsměchu, že „vydává své příbuzné v šanc, aby tito voly a kravami se stali“ (Živa VIII, str. 225, 1896). Nicméně byl on sám i jeho synové při kontrolní inokulaci varioly ještě za 31 let vůči této infekci imunní (za to mohl pravděpodobně vděčit možnosti opakovaného vystavení infekci pravými neštovicemi, které působilo jako tzv. booster efekt – samotná vakcinace chrání jen po omezenou dobu). Tento pokus však zůstal nepovšimnut, stejně jako jiné pokusy, které prováděli v šedesátých letech 18. století angličtí lékaři Sutton a Fewster. Kolegium londýnských lékařů nepřikládalo tehdy jejich „podivuhodnému sdělení“ žádný význam. Roku 1781 vakcinoval několik dětí včetně svého syna anglický lékař Nosk, zemřel však dříve, než mohl svá pozorování publikovat. A tak veškeré zásluhy a objevení za zavedení této metody patří po právu E. Jennerovi."
okolnosti, za jakých si Edward Jenner ověřil úspěšnost očkování testem pravými neštovicemi nechávám bez reakce. o tom jsem nic nezjistil. jen si vybavuju nějakej film, kterej jsem o tom viděl. i s tím malým klukem.
to jenom k tý optice, abychom si ji trochu zaostřili :)