BERRY: ahoj. to je národní divadlo?

Škoda, že když už si někdo řekne, že sem něco dá, tak k tomu nenapíše aspoň heslovitě, co to je. Pak nastane kolotoč otazek. Jako... "to je Národní divadlo?" nebo "kdo to je?" atp. Bych to teda dala do záhlaví, aspoň věta by nikoho nezabila, když už to sem dává.

Starší fotka r.1864

VERSONNENHEIT: Nebo Galgo, jestli ses v lokalite kde sou podencove. Tak jako tak to bejva v tom regionu zpravidla smutnej pribeh.

DROOPI: Uznávám, že to není úplně obvyklé, ale nic děsivého na tom není. Zlí lidé jsou děsiví, ne kosti a mrtvoly. Kosti mě baví vizuálně už od dětství, sbírali jsme s bráchou zvířecí kosti v lese a stavěli jsme z nich pak "kostnice". Před lety jsem se ke své dětské zálibě vrátila.


ZCR: Tady jde husí krk strmě přímo kamsi do zdi, bez sifonu :(

JONEZ1: podle mě to je Podenco Canario nebo kříženec z něj vzešlý, za života mohl vypadat nějak takhle

DROOPI: tak Lego zachvíli omrzí :D

VERSONNENHEIT: jestli do odpadu jako do umyvadla, tak by se na tebe měly nedočkavě cenit v sifonu. Jestli do odpadu jako do hajzlu, tak jsou v hajzlu.

VERSONNENHEIT: trochu me ta tvoje zaliba děsí.....

VERSONNENHEIT:: opet krasna prace. Tohle bude asi nejaky pes, vid?
Mimochodem, lebka bez hornich spicaku ma celkem velkej komickej potencial, na tvem miste bych to tak nechal.

Našla jsem další mrtvolu s nejasnou historií, chyběla tomu přední noha a pánev se stehny...
Vždycky se modlim, když to nesu v batohu, aby se mi něco nestalo a nejelo se do nemocnice :)))
Tady to bylo naštěstí už bez hmyzu a pěkně vyschlé, ale o to hůř šla oddělit přischlá kůže a vazy od kosti, za studena vůbec, chtělo to povařit. Stala se mi začátečnická chyba, kdy jsem netušila, že se můžou uvolnit v hydroxidu zuby a podařilo se mi horní špičáky asi při proplachování spláchnout do odpadu, jelikož tam byly a prostě je nemám :/ Zkusím asi koupit nějaké fimo a vymodelovat / nabarvit.

SALVATOR: prikladam i jeho blog ... budiz mu zeme lehka

Přehled srovnávacích fotek
http://srovnavacifotky.blogspot.com/

Sorry, tohle neni zrovna před a po, ale úplnou náhodou sem neska přišel na to, že zejtra má pohřeb jistej Václav Víšek, autor spousty před a po fotek, který se častokrát objevily i tady a který sou nezaměnitelný díky růžovýmu fontu letopočtu, kterým svoje fotky opatřoval. Myslel sem, že by si docela zasloužilo zmínit to tady.

Jedna od něj z mejch rodnejch Vinohrad, s mojí rodnou základkou.

NIKDAS: podle poradi fotek i dle komentare