CAROLIAN: Binární opozice mezi "starými strukturami" a "moderním uměním" je podle mě ale konstitutivní pro západní umění jako takové. Tvoje existence je podmínkou pro existenci moderního umění vůbec, kdyby byli všichni progresivní, úplně by umění ztratilo to napětí mezi starým a novým, které v sobě má. Takže svým způsobem každý, kdo Kateřinu Olivovou odmítá uznat za umělkyni, potvrzuje a zvýrazňuje to, proč to dělá a způsob, jakým to dělá. A debata tady potvrzuje, že to dělá dobře. Kdyby to dělala špatně, všichni bychom jen pokrčili rameny a šli bychom dál a nekonaly by se žádné emoce, ani pozitivní, ani negativní.
A podle silných reakcí se podle mě pozná dobré umění. I když nám třeba subjektivně nesedí. Dole jsem zmiňovala Hirsta, Gilotina zmiňoval Pollocka, oba mi subjektivně nesedí a nešla bych na výstavu ani jednoho z nich, ale nepopírám, že to, co dělají, je umění, a že to dělají dobře.