:D když byl Habib malinkej, tak se mě často lidi ptali, kam se tomu cpou baterky :)) byl skoro stejně velkej/dlouhej jako můj ovladač od televize... rošťák... jsou k sežrání jako štěňátka... všichni vždycky zastavovali, a chtěli si ho hladit, až mě to pak i štvalo, protože jsme procházku od někud někam měli na dvakrát tak dlouho...