Tak jsem se rozjela, že budu pokračovat a řeknu vše, co mám ještě na srdci...
Ronymu zjistili v PPP IQ 142 V ČERSTVÝCH 4 LETECH - byli jsme tam posláni dětskou lékařkou - protože syn měl stále plenky na noc, pravidelně se v noci pomočoval do 6 let,takže nemohl jet s mš ani na ŠVP, zadrhával - ve 2 letech přestal úplně mluvit - pak mu zůstalo opakování poslední slabiky ve slově , někdy i první, byl v sociálních věcech za vrstevníky pozadu - sebeobsluha, oblékání, jídlo a veliká citlivost, až labilita, velmi často plakal... a psycholožka mi tehdy řekla, že takhle nadané a chytré dítě mezi 4 a 6 léty tam za svou praxi neměla, a to měla kolem 50ky...No , kdybych neseděla, asi by to se mnou praštilo...To mě ani ve snu nenapadlo, spíš vzhledem ke všem trápením - i zdravotním , co jsem s ním měla od narození, jsem očekávala pravý opak... Je pravda, že o vše měl vždy obrovský zájem, od 2 let chodil do mnoha kroužků - ve školce do 3 , mimo ni ještě do tělocviku, do orientačního běhu - v mapách prý uměl číst lépe, než školáci, do flétny na ZUŠ - znal hned noty, rád maloval, počítal, tvořil...Přesto, když člověk vidí ty nedostatky, a nesetkal se s nadanými dětmi, nic o nich, jejich specifikách neví, chodí do práce, k tomu domácnost, starosti, nenapadne ho to...
Ve škole - v první třídě - tyto děti obvykle už vše umí a co neumí - Ron neuměl číst, písmenka ho nezajímala, uměl se ve 3 letech podepsat, o to si sám řekl, a tím to končilo...- se naučí samy během měsíce, či dvou, Ron uměl za měsíc celou abecedu, už o vánocích se mě ptal, proč do této školy ještě chodí, že už se tu vše naučil, chce jít zas jinam...co mu na to říci..., ale v sociálních věcech byl stále rok dva za vrstevníky, navíc byl hodně pomalej klidnej - v jídle, oblékání, při psaní, ale ani čtení nebylo bůhví jaké...zato v matice se šílené nudil, v prvouce všechno věděl,kladl neustále nějaké otázky...
Učitelé nechápou, že mozek dítěte, který se v některé oblasti vyvíjí o moc rychleji než je obvyklé, si to u těch malých dětí holt musí někde vybrat, že tyto děti mají tzv, dvojí vyjímečnost, někde potřebují individuál proto, že zaostávají...ale díky vrozené inteligenci to velice brzo doženou...a v něčem potřebují několika násobně rychlejší tempo, obzvlášt je to vidět u nadaných na matematiku a logiku - Rony ve 4.třídě by mohl dělat 6.7. možná i vyšší třídu, ale KDO to s ním bude dělat? Určitě ne průměrná učitelka, se 30 podprůměrnými dětmi, která má co dělat, aby udržela třídu v průměru!!!
Tyto děti pak se ve škole musí šíleně nudit, a když se dostanou do třídy se 30 dětmi , kde většina je podprůměrná a navíc pěkní darebáci a p. uč. klidas s pomalým nezáživným tempem výuky,pak je to pro tyto děti neštěstí... ale znám i třídu s 21 dětma a energickou p. uč. která to s nimi umí a baví ji to...tam možná to přežití 5 let tak hrozné nebude,ale takových tříd ve státních školách je poskrovnu...
Jak jsem se dočetla je v populaci dětí předškolních, tedy 4 -7 letých kolem 8 až 10 % nadaných dětí - většinou nerozpoznaných, v průběhu docházky se pak však už u starších školních dětí mluví jenom o 3 - 4% - kam se poděje těch 5 %.?! Řeknu vám kam, škola se jim tak znechutí během ABSOLVOVÁNÍ PRVNÍHO STUPNĚ STÁTNÍ ZŠ; že se po 9 letech zde nehlásí ani na střední školu, udělají si nějakej učnák, a vlastně nemají li štěstí, že se sami i bez školy nějak uplatní, mají nejspíš zkaženej celej život...Vím s jistotou, že takhle by dopadl i můj syn...Jen s tím rozdílem , že on patří mezi nadanejma k té menší - klidnější citlivější skupině, kteří se neperou, nemají rádi vulgární slova, jsou raději sami v klidu, nad něčím si přemýšlejí - není li co dělat, s kým se bavit... později ale mnozí skončí na neurologii, či u psychiatra... Druhá, početnější skupina nadanejch dětí jsou ti tzv. vůdci třídy, děti hyperaktivní, kteří tu nudu a nevyužitý intelekt dají do vymejšlení lotrovin, na 2. stupni už to jsou pěkní darebáci,umí většinu dětí nadchnout pro hlouposti, všichni s nimi chtějí kamarádit, nemine je většinou 2 z chování...a která střední je pak veme?
Mnozí říkají, že je to věc rodičů, že by si měli všímat víc svých dětí, ale ti dnes mnohdy mají takové starosti a žádné zkušenosti, že s tím nic dělat nemohou... Toho si musí všimnout v první řadě učitel v mš nebo v Zš, pro tyto děti musí být v rámci normální ZŠ speciální třída a speciálně vyškolení učitelé...tak jak u tebe CHIMÉRO - kteří se budou věnovat tomu v čem jsou tyto děti napřed, ale i tomu, v čem jsou pozadu...budou si mít spolu co povídat, nikdo na ně nebude koukat jako kdyby spadli z Marzu, či jim nadávat, jen proto, že jsou ve svých projevech jiní, že se zajímají o jiné věci, že jsou chytří, vždyt můj syn se za to 3 roky styděl...přitom na těchle lidech - dětech stojí naše budoucnost...