CHIMERA: 1) Probehla reforma a termin "soucasna skladba uciva" v ni postrada jakykoliv smysl. Pochybuji, ze by pro nadane deti nebyly klicove kompetence dost dobre. Tim myslim, ze otazka pece o nadane deti neni problem specialni skoly, ale dobre skoly.

2) Do takovehle jazykovky jsem chodila take. mozna nebyla stejne usporadana jako ta, o ktere mluvis ty - na prvnim stupni jsou od 3. tridy paralelne 2 tridy: A jazykove, B normalni (cti "ti, nejsou dost dobri, aby byli v acku"). Na druhem stupni byly 4 tridy: AG vyber gympl, BG zbytek gympl, A (jazykovka), B (cti: "uplny povl"). Vysledek byl: gympl A mel nejlepsi ucitele (cili zajimavejsi vyuku, vetsi rozvoj atd.), rozdily mezi tridami se zvysovaly. Povsimni si zvlaste toho, co si odnáší dítě (můžeš si představovat, že je nadané, ale trémista), které v přijímačkách neuspělo. V páté třídě má za sebou dva zásadní životní neúspěchy. Takové dítě (třída) se dost často samo odepíše.
Mě tenhle systém dost vyhovoval (byla jsem v téhle hierarchii navrchu), než jsem se začala poukoušet pomáhat s jednou "odpadní" třídou pracovat a viděla, jaké přesvědčení o sobě získali a jak se k nim ostatní děti chovají.

3) Vzdělávání je předávání sumy vědomostí do hodně malé míry - napadá mě k tomu několik otázek: Za jak dlouho se například tvůj syn naučil chemické prvky? Musel mu to někdo "předat", nebo se to naučil sám praxí díky zájmu? Co by se stalo, kdyby mu to nikdo "nepředal"? Měl zájem o chemii po tom, co se je naučil, nebo už před? Kterou část jeho rozvoje v téhle oblasti považuješ ve vzdělávání za hlavní a co byl hlavní přínos vlivu učitele?

Můj názor je ten, že děti se nejlépe učí onu "sumu vědomostí" právě tím čarováním, ne naopak.

3) Předsudek, že neumí komunikovat s ostatními a nedokážou si jich vážit - to jsem brala jednak ze svého gymplu (jak píšu, jako dítě na vrcholu hierarchie jsem si toho nevšimla), jednak ze situací, kdy jsem měla možnost dělat něco společně s lidma z Buďánky, kteří se k nám (z "obyč gymplu") chovali dost arogantně a povýšeně. (trochu jim to omlouvám většim množstvím a pubertou, ale stejně...)

Vaši gympl-lady nezbývá než politovat, nadané děti sice dost často drzé jsou, ale na jejich straně chyba nebývá...

dokončení - co dělat v takové situaci? Možná bydlíš v jiném městě než já, máte méně dětí ve třídě, lépe vyškolené učitele ... třeba jsi super učitelka, ale každá není jako ty - ono to povolání není vůbec jednoduché...až ti bude 50, či 65 (dnešní odchod do důchodu), budeš také učit jinak, méně nadšeně...zajímá mě to...napiš, jaké ty máš zkušenosti a odkuď...

ALDEMIK - dětí nadaných je ve školním věku asi 3 - 4 % , průměrných je ten zbytek... Můj syn mezi tyto děti chodil 3 roky...přečti si od začátku - níže - jeho příběh... Kdyby jsem mu letos školu pro nadané nezajistila - nezapalatila, nevím jak by dopadl... Většina učitelů je průměrná, nemají časpři 30 dětech a ani velký zájem, se těmto dětem věnovat... průměrným její tempo a nápln standartní výuky vyhovuje....Většina učitelů se s takovým dítětem setká 1 -2x za život - jak je mají učít, nejsou na to připraveni...Kdo nemá takové dítě, vůbec neví - neumí si představit, o čem mluvím !
Pro tvoji představu jaké jsou tyto děti - můj syn při náročné výuce ve 4. třídě soukromé školy, kam letos chodí a kde musel během měsíce dohnat veškeré učivo, probrané zde za uplynulé 3 roky - chodí, ostatně jako všichni, na dobrovolné odpolední vyučování, které mu každý den končí v 15 - 16 hodin (němčina, počítače, rozšířená matematika, dramatická výchova, sportovní hry).Přijde domů, zhltne svačinu a letí do kroužků - dopravními prostředky na různé konce Brna...Od 5 let hraje na zobcovou flétnu, tedy již 5 let navštěvuje ZUŠ, další 3 hraje na klasickou kytaru, už několik let žadoní o housle, zatím odolávám...Druhý rok zde také hraje v souboru dechových nástrojů a navštěvuje povinnou hudební nauku. V pátek mu v 15 hod končí vyučování, většina normálních dětí se těší na volné odoledne, on však odchází na "druhou směnu" do ZUŠ, naštěstí ji má asi 10 minut pěšky od školy, a zde má další 4 vyučovací hodiny, domů přichází kolem 19 hodiny. Letos si zamiloval klavír, od učitele si zjistil nějaké základy a o přestávkách se naučil sám spoustu písniček, nyní si toužebně přeje učit se hrát ještě na klavír... Na počátku 3. třídy byl na konkurzu, který prováděli ve škole do dětského pěveckého sboru - Kampanla.Chodí tam již 2.rok, krásně zpívá a nevadí mu docela náročné 2 hodinové zkoušky každý týden...S e sborem i umeleckou školu měl už velké množstvi veřejných vystoupení .
Přesto, že miluje hudbu, ještě víc miluje matematiku a práci na počítačích. Letos začal chodit mezi 13 - 15 ti leté na programování, a až na mezery v angličtině za nimi nijak nezaostává. A ni ve sportunezaostává - 3 roky plaval v TJ,letos ze zdravotních důoů začal dělat karate v TJ Sokol Brno. Dobře lyžuje ,bruslí, jezdí na kole..Od 6 let chodí do skautu, o víkendeh absolvují i 20kilometrové výlety...Nikdy není unavená, na učení se podívá pár minut denně, úkoly dělá po návratu, tedy kolm 20 hodiy. Přesto kolem 22h, kdy se dostane do postele, nemůže usnout...přemýšlí...
Znáš hodně takových dětí? Pro rodiče je to docela náročné- psychiky, časově i finančně, mít takové dítě...jo a za Marťana považovali děti ve státní škole Ronyho, nebavila se tam s ním už ani noha od stolu...začala i pěkná šikana...jaký přínos myslíš, že to mělo pro mého syna? To, že začal ze stresu bezdůvodně omdlévat, až skončil v nemocnici na neurologii? Dle psychologa obrana organizmu, tolerovaná míra stresu jeho psychiky byla překročena... Letos se mu to už nestalo, je štastný a spokojený...je mezi svými...konverzace a témata hovorů mezi dětmi v této třídě, rychlost, obsah a množství učiva vše na zcela jiné úrovni...ve státní - nuda, nuda, nuda...
Pokud rodič pro takové dítě hodně do doby, než se dostane a gympl neudělá, tyhle záporné pocity nadané dítě zela převálcuje...vycházím ze zkušeností svých, psycholožky v Pedagoicko- psychologické poradny, která má tyto děti na starost dělá individuály) a psycholožky, která učí na Masar. Univ. v Brně a píše o těchto dětech studii...
Ve svých dlouhých příspěvcích jsem se snažila vysvětlit, že tyto děti jsou jiné , potřebují zcela jinou výuku, jiný přístup učitelů,Tak jako to potřebují děti postižené, třeba autisti. Copak ti by mohli být v normální třídě? Ve třídě se 30 dětma i kdyby byl učitel sebevíc supr (jak píšeš) se mu nemůže věnovat, ani kdyby sebevíc chtěl... a když dítě toho supr učitele nemá - co pak s tím? Co bys dělala ty?
Zajímalo by mě jaké máš zkušenosti a znovu opakuji - c

ALDEMIK já tu zkušenost nemám. naše děti perfektně ve školním prostředí splynuly. možná je to tím, že je to jazyková škola a od 3. třídy tam chodí jen děti, které prošly přísným výběrovým řízením.
a pokud má iq nad 130 kde kdo (ten průzkum dělalas kde? podle Mensy je to jen 1 - 2 procenta populace), tak by bylo tím spíš dobré, aby byly speciální třídy... protože pro děti s takovým IQ je současná skladba učiva a jeho tempo úplně mimo mísu.

co se týče vzdělávání - ano, do určité míry to JE předávání sumy vědomostí.
např. syn se zajímá o chemii. těžko by ale mohl uvažovat o nějakých reakcích látek a pod., kdyby neznal chemické prvky. takže napřed se prostě musíš naučit chemické prvky a jejich názvy. to beru jako nutný základ. pak už se s tím dá čarovat. bez toho ne.

ten předsudek, že děti ze speciálních tříd neumí s ostatními komunikovat, je dost rozšířený. zejména u lidí, které takové děti nikdy v životě neviděli. naše škola má projekt pro nadané jen na první stupeň. a teď se jedná o tom, jestli by je poté jako třídu nepřevzalo nějaké osmileté gymnázium. a dozvěděli jsme se, že na gymnáziích dělá negativní klima v této věci jedna dáma (pančelka), která rozhlašuje kde může, že nadané děti jsou nekomunikativní, drzé, rozloží celou třídu a nedá se s nimi pracovat. takové že oni na gympl nechtějí. drahá lejdy ty děti ještě neviděla. s žádným ani nemluvila. na den otevřených dveří se podívat nepřišla. ale VŠECKO O NADANÝCH DĚTECH VI!

CHIMERA: Klidně mi můj názor vyvracej, proč by mi to mělo vadit? :-)

Volbu rodičům rozhodně upírat nechci. Jenom nemám pocit, že by diferenciace na specializované školy byla řešením (jasně, pro konkrétní děti v konkrétním čase to řešení je, a proto nemá smysl téhle možnosti nějak bránit), ale jinak mi nepřijde přínosné vydělovat z normální třídy jiné děti než nějaké fakt geniální (pardon, ale IQ nad 130 má fakt kde kdo).

Pořád mi přijde hlavní problém to, že většina současných škol bere vyučování jako předávání určité sumy vědomostí, což vyhovuje jen velmi málo dětem (odhaduju tak 5 v 30členné třídě, ostatní se buď nudí, nebo nestíhají). Mám pocit, že i ty to bereš jako nutný způsob výuky. Vysvětlování něčeho ostatním v žádném případě nemusí a nemělo by znamenat jakékoliv povyšování a ani to s tím nemusí mít nic společného. To je otázka toho, jestli umí učitel vytvářet bezpečné klima ve třídě (nikoho neshazovat) a dávat dětem nějakou rozumnou zpětnou vazbu, aby věděly, že si jich váží a aby si vážily samy sebe a samy sebe navzájem. Nemá to naprosto nic společného s hierarchií.

Buhužel já mám zkušenost, že tzv. "nadané" děti ze speciálních tříd si nedokážou vážit těch ostatních a neumí s nimi účinně komunikovat.

ALDEMIK podívej, já ti tvůj názor nevyvracím.
dej si své nadané dítě do "obyč" třídy. klidně. je to volba rodiče.
chci ale, aby rodiče měli volbu, jaké třídě svěří své dítě ke vzdělávání.

a ještě drobnost: ty mluvíš o dítěti, které vyniká v jednom předmětu, třeba matice. tam se to dá vyřešit invidindi plánem. Ale co když je to dítě mimořádně nadané v mnoha směrech? tak v obyč třídě prostě zakrní. nepostupuje přiměřeně jeho nadání, začne se nudit, přestane se mu škola líbit.
co se týče toho, aby nadané dítě něco vysvětlovalo ostatním, to je dost dvojsečné. měla jsem kamaráda, který byl mimořádně nadaný na chemii - ne gymplu ho učitelka nechala vykládat látku, protože to ovládal líp než ona: jenže ostatní spolužáci ho za to nenáviděli! kašlali na to, že jim to umí vysvětlit líp než úča - nechtěli prostě, aby byl výš než oni.

a to vzájemné obohacování dětí se dá dobře rozvíjet i ve třídě nadaných dětí. ony se vzájemně obohacují a není mezi nimi ta závist, že někdo něco umí líp, že je lepší. oni totiž ví, že všichni jsou lepší.

já těch dětí znám mnoho. každé z nich neuvěřitelně rozkvétá v té třídě pro nadané. ve třídě, kam chodí můj syn, mají děti iq nad 130 - 140. tam jde všecko velmi rychle. a volný čas se dá využít zábavným způsobem. což učitelky dělají. škola hrou. jak má být. naučit a pobavit. ne jen jedno z toho.
např. násobilku všech čísel (tedy malou násobilku) zvládli za 1 týden, pády za 1 den, slovní druhy za 1 den... prostě... nač se zdržovat?

pardón za pravopisné chyby, nejsem zvyklá moc psát na počítači a třebaže se živim korekturama, při ťukání pravopis úplně nevnímám a jsem líná to po sobě číst .-)

CHIMERA: "můžu tě ujistit, že i když s mimořádně nadaným dítětem pracuje poučený pedagog v obyč třídě, vždycky to dopadne špatně. dítě se vždycky odlišuje, je vyřazeno z kolektivu, dělá jinou práci... a vytváří to velmi špatné klima. dítě samo se nemůže rozvíjet podle svých schopností (to by se musel učitel věnovat hlavně jemu a tím by pak zanedbával ostatní děti) a ostatním dětem to taky nic nedá. jen mají pocit, že "ten vzadu, co si dělá něco jiného než my, je divnej"."

Jak jsem psala, mám docela jinou zkušenost. Je možné, že je vyjímečná, je možné, že to nebyl "obyč" pedagog. Nevidím jako problém to, že má dítě třeba v matice částečně jiné zaměstnání. Nevidím důvod pro nějaké nutné vyřazení z kolektivu. Jasně, že je to víc práce pro učitele, to nikdo nepopírá. Není nutně pravda, že přítomnost nadaného dítěte ostatním nic nedá a že se ani dítě samo nic nenaučí. Může se naučit například prezentovat ostatním svoje objevy tak, aby tomu porozuměli (což je dost těžké a HODNĚ přínosné), naučit se učit ostatní (dovést je k tomu, aby na to přišli sami), vymýšlet další úlohy ("chytáky") a podobně. Přínos není jenom v tom, že dítě komunikuje a pomáhá ostatním, rozvíjí s nimi vztahy. Dítě se tím i samo učí např. tu matiku do hloubky - nic nepochopíš tak dobře, jako když to vysvětluješ ostatním. (Minulý týden mi takhle ve třídě přišel Daník docela do hloubky na principy desítkové soustavy mezitím co vysvětloval Dominice něco se sčítáním přes desítku - díky tomu, že tomu moc nerozumněla, jí to musel vysvětlit a ukázat asi ze čtyř stran a rozhodně nemám pocit, že by to pro kohokoliv z nich byl ztracený čas...)

ALDEMIK já jsem toho názoru (a níže jsem to psala), že všechny děti by měly mít nárok na super třídu a super učitele (ovšem viz ta zmíněná "optimalizace" - jak ušetřit? tj. tak, že jich nacpeme co nejvíc do jedné třídy) - protože potom by všechny děti měly mnohem lepší výsledky. jenže tak jako se snaží prosadit jinou výuku rodiče nadaných dětí, musí se snažit i rodiče "obyčejných" (nemám to slovo ráda, každý je něčím kouzelný) dětí, aby jejich děti měly dobré podmínky. ono to bojování není lehké. pro nikoho.

můžu tě ujistit, že i když s mimořádně nadaným dítětem pracuje poučený pedagog v obyč třídě, vždycky to dopadne špatně. dítě se vždycky odlišuje, je vyřazeno z kolektivu, dělá jinou práci... a vytváří to velmi špatné klima. dítě samo se nemůže rozvíjet podle svých schopností (to by se musel učitel věnovat hlavně jemu a tím by pak zanedbával ostatní děti) a ostatním dětem to taky nic nedá. jen mají pocit, že "ten vzadu, co si dělá něco jiného než my, je divnej".

když děti nebudou mít ideální podmínky pro rozvoj svého nadání, nikdy nerozvinou své nadání do maxima. už 100 let jsme jako ČR nedostali Nobelovu cenu (mimo umění).
potřebujeme nadané děti.
sportovci, umělci i vědci utíkají do zahraničí. proč asi? je potřeba to změnit od základu.
nárok na to nadané děti mají. ony jsou naše budoucnost. ony to této společnosti stonásobně vrátí.

CHIMERA: No nevim, možná budu označena za "škarohlída" nebo Marťana, ale mám rozhodně pocit, že pokud se s nadaným dítětem přiměřeně (přiměřeně dítěti) pracuje, normální třída je pro něj velkým přínosem. Tohle přesvědčení opírám o příklady, které jsem viděla v několika třídách a o svoji zkušenost. Samozřejmě je to "těžké" v tom, že to od učitele vyžaduje hodně jiný pohled na dítě, než jaký je ten starý (a než sám učitel pravděpodobně zažil). Vyžaduje to učitele, který ukazuje cestu k objevování, ne toho, kdo předává hotové poznatky.

Jasně, že je supr, když má dítě supr školu se supr učitelem a když ho to rozvíjí. Nicméně mi nedochází, proč by na to měly mít "nadané" děti větší nárok než ty "ostatní"... (a takový pocit z téhle diskuze mám)

přidala jsem na nástěnku knížku, kterou napsala Eva Machů pro učitele, aby uměli rozeznat nadané dítě. teď jen, aby si to učitelé přečetli.

Tak jsem se rozjela, že budu pokračovat a řeknu vše, co mám ještě na srdci...

Ronymu zjistili v PPP IQ 142 V ČERSTVÝCH 4 LETECH - byli jsme tam posláni dětskou lékařkou - protože syn měl stále plenky na noc, pravidelně se v noci pomočoval do 6 let,takže nemohl jet s mš ani na ŠVP, zadrhával - ve 2 letech přestal úplně mluvit - pak mu zůstalo opakování poslední slabiky ve slově , někdy i první, byl v sociálních věcech za vrstevníky pozadu - sebeobsluha, oblékání, jídlo a veliká citlivost, až labilita, velmi často plakal... a psycholožka mi tehdy řekla, že takhle nadané a chytré dítě mezi 4 a 6 léty tam za svou praxi neměla, a to měla kolem 50ky...No , kdybych neseděla, asi by to se mnou praštilo...To mě ani ve snu nenapadlo, spíš vzhledem ke všem trápením - i zdravotním , co jsem s ním měla od narození, jsem očekávala pravý opak... Je pravda, že o vše měl vždy obrovský zájem, od 2 let chodil do mnoha kroužků - ve školce do 3 , mimo ni ještě do tělocviku, do orientačního běhu - v mapách prý uměl číst lépe, než školáci, do flétny na ZUŠ - znal hned noty, rád maloval, počítal, tvořil...Přesto, když člověk vidí ty nedostatky, a nesetkal se s nadanými dětmi, nic o nich, jejich specifikách neví, chodí do práce, k tomu domácnost, starosti, nenapadne ho to...
Ve škole - v první třídě - tyto děti obvykle už vše umí a co neumí - Ron neuměl číst, písmenka ho nezajímala, uměl se ve 3 letech podepsat, o to si sám řekl, a tím to končilo...- se naučí samy během měsíce, či dvou, Ron uměl za měsíc celou abecedu, už o vánocích se mě ptal, proč do této školy ještě chodí, že už se tu vše naučil, chce jít zas jinam...co mu na to říci..., ale v sociálních věcech byl stále rok dva za vrstevníky, navíc byl hodně pomalej klidnej - v jídle, oblékání, při psaní, ale ani čtení nebylo bůhví jaké...zato v matice se šílené nudil, v prvouce všechno věděl,kladl neustále nějaké otázky...
Učitelé nechápou, že mozek dítěte, který se v některé oblasti vyvíjí o moc rychleji než je obvyklé, si to u těch malých dětí holt musí někde vybrat, že tyto děti mají tzv, dvojí vyjímečnost, někde potřebují individuál proto, že zaostávají...ale díky vrozené inteligenci to velice brzo doženou...a v něčem potřebují několika násobně rychlejší tempo, obzvlášt je to vidět u nadaných na matematiku a logiku - Rony ve 4.třídě by mohl dělat 6.7. možná i vyšší třídu, ale KDO to s ním bude dělat? Určitě ne průměrná učitelka, se 30 podprůměrnými dětmi, která má co dělat, aby udržela třídu v průměru!!!
Tyto děti pak se ve škole musí šíleně nudit, a když se dostanou do třídy se 30 dětmi , kde většina je podprůměrná a navíc pěkní darebáci a p. uč. klidas s pomalým nezáživným tempem výuky,pak je to pro tyto děti neštěstí... ale znám i třídu s 21 dětma a energickou p. uč. která to s nimi umí a baví ji to...tam možná to přežití 5 let tak hrozné nebude,ale takových tříd ve státních školách je poskrovnu...
Jak jsem se dočetla je v populaci dětí předškolních, tedy 4 -7 letých kolem 8 až 10 % nadaných dětí - většinou nerozpoznaných, v průběhu docházky se pak však už u starších školních dětí mluví jenom o 3 - 4% - kam se poděje těch 5 %.?! Řeknu vám kam, škola se jim tak znechutí během ABSOLVOVÁNÍ PRVNÍHO STUPNĚ STÁTNÍ ZŠ; že se po 9 letech zde nehlásí ani na střední školu, udělají si nějakej učnák, a vlastně nemají li štěstí, že se sami i bez školy nějak uplatní, mají nejspíš zkaženej celej život...Vím s jistotou, že takhle by dopadl i můj syn...Jen s tím rozdílem , že on patří mezi nadanejma k té menší - klidnější citlivější skupině, kteří se neperou, nemají rádi vulgární slova, jsou raději sami v klidu, nad něčím si přemýšlejí - není li co dělat, s kým se bavit... později ale mnozí skončí na neurologii, či u psychiatra... Druhá, početnější skupina nadanejch dětí jsou ti tzv. vůdci třídy, děti hyperaktivní, kteří tu nudu a nevyužitý intelekt dají do vymejšlení lotrovin, na 2. stupni už to jsou pěkní darebáci,umí většinu dětí nadchnout pro hlouposti, všichni s nimi chtějí kamarádit, nemine je většinou 2 z chování...a která střední je pak veme?
Mnozí říkají, že je to věc rodičů, že by si měli všímat víc svých dětí, ale ti dnes mnohdy mají takové starosti a žádné zkušenosti, že s tím nic dělat nemohou... Toho si musí všimnout v první řadě učitel v mš nebo v Zš, pro tyto děti musí být v rámci normální ZŠ speciální třída a speciálně vyškolení učitelé...tak jak u tebe CHIMÉRO - kteří se budou věnovat tomu v čem jsou tyto děti napřed, ale i tomu, v čem jsou pozadu...budou si mít spolu co povídat, nikdo na ně nebude koukat jako kdyby spadli z Marzu, či jim nadávat, jen proto, že jsou ve svých projevech jiní, že se zajímají o jiné věci, že jsou chytří, vždyt můj syn se za to 3 roky styděl...přitom na těchle lidech - dětech stojí naše budoucnost...

ZOFI olala, když je nadané dítě ještě nadšené do učení, musí to být úžasný kluk.
takové děti je naprosto úžasné učit, to má člověk konečně pocit, že nehází hrách na stěnu, že jeho snažení někdo ocení, že ty děti se radují!
těším se, až Rona poznám osobně :-)

mě to aniž to odešlu tam samo skáče...nevím proč?

sám dojel...byla jsem na 5 školách A VŠUDE MĚ ODMÍTLI !!!! Důvody? Mají moc dětí (25 - 30), nemají zkušenosti s nadanými, nebudou s ním individuál dělat, nemají na to čas...mají spoustu dětí s poruchami učení, ty mají přednost...tak co dělat v tuto chvíli...Já o té soukromé ZŠ NIC MOC NEVĚDĚLA, PORADNA ANI P. PORTEŠOVÁ TAKÉ S NIMI NESPOLUPRACUJÍ, ALE VĚDĚLA JSEM, ŽE DĚTI OD TUD SE TÉMĚŘ VŠECHNY DOSTANOU NA GYMPL Z 5. TŘÍDY, TAKŽE ASI HLOUPÍ NEBUDOU, TAK JSEM TO RISKLA...NA 90 %JSEM SPOKOJENÁ...JÁ I RONY.
Když tam šel před rokem na celý den na zkoušku - protože p. uč. chtěli zjistit, jestli je opravdu tak nadanej a všechno učivo za 3 roky sám dožene, a já zase jestli se mu tam bude líbit...čekala jsem na něj před školou a on se zářivým úsměvem v tváři mi přišel říct, že to byl jeho nejhezčí den za posledníc 3 roky, že ho nikdy ani ve snu nenapadlo, že se může ve škole cítit jako ve 12 (ne 7. !) nebi, že konečně má pocit, že škola k něčemu je, že se tam doví i něco co neví, a také že existují děti, které se
snaží o dobré známky,chtějí také něco vědět, znát, že se konečně nemusí bát přihlásit, dokonce ho p.uč. i vyvolala, pochválila za správnou odpověd...byl tak nadšenej, že se mi chtělo brečet, jak musel v té původní třídě asi trpět! Když jsem se ho ptala, proč o tom se mnou někdy pořádně - do hloubky- nemluvil,řekl,že si myslel. že je on divnej, že za vše může, že je jinej než ostatní, že mi nechtěl přidělávat starosti, kterých už tak mám dost...Tak takhle náš stát přichází o nadané děti...

dobře, žes to sem napsala.
tohle je nejlepší argument proti všem škarohlídům, kteří nechtějí třídy pro mimořádně nadané děti.
že prý mají nadaní chodit do tříd s ostatními dětmi.
jo a dopadá to jako u Rona. Vždycky.

počítači - velmi nadané, může nabídnout...protože další rok v lonské třídě by se velmi výrazně podepsal na jeho zdraví..o tom tu ale psát nechci, snad až se někdy uvidíme...
Volila jsem raději půjčku, ty dva roky mě bude stát školné 50 000kč....určitě bych volila podobnou školu jako je ta u vás, protože je nejen zadarmo, ale děti se zde dělí dle toho, na co je kdo nadaný (jazyky - matika) mají individuál - a to je to, co by Ron potřeboval , to tady není, všichni jsou pořád spolu, pouze mají učitelku specializovanou na jazyky a další na matiku - ony učí celou školu (tedy 5 ročníků, po 1třídě). Po pobytu v nemocnici loni na jaře mi zdejší psycholog řekl, že PŘÍČINA VŠEHO je jeho nechut chodit do školy, kde se nic nenaučí, kde se snaží na sebe vůbec neupozornovat, aby měl klid od spolužáků, kde se nepředstavitelně nudí, kde nemá žádného kamaráda, neví, co se s dětmi má bavit, jak by rád pomohl všem těm hodně podprůměrným, hlavně v matice, protože oni mnohdy nepochopí to, co on během pár minut ani za několik týdnů, jakej má v sobě rozpor - na jednu stranu strašnou touhu naučit se spoustu nových věcí, na druhé ale kde - ve škole určitě ne, k té získával jen čím dál větší odpor...navíc je velmi citlivý, vše si moc bere, hned kvůli všemu pláče...i proto se mu často smáli, on se to pak snažil sobě dusit...Začala jsem tedy s PPP a také p. Portešovou hledat školu, někde na Brně severu, či středu, kam by snad ráno v 10letech už MHD

chiméra - já se - jak jsi se ptala - snažila vysvětlit, jak tato škola funguje, co mému synovi přinesla, že to není úplně to pravé ořechové, co by potřeboval, ale to nejlepší, co daná situace v Brná, pro dítě nadprůměrné, ale co se týká logiky , matematiky, práce na

Ron by potřeboval individual na matiku, ted ve 4. třídě by klidně udělal 6.+7. třídu, příští rok 8.+9., ale co by sním pak dělali v 6. třídě - případně na Gymplu? To co dělají ted už dávno umí... V češtině a matice patří jen k nadprůměrným, už dostal i nějakou tu dvojku, je tam pár dětí, kteří jsou v jazycích lepší než on. I tohle potřeboval - to srovnání a vědomí, že není a nemusí být ve všem nejlepší, že jiné děti mohou být v něčem i lepší, a on se jim snaží vyrovnat...má v nich vzor...To vzhledem k tomu, že se jeho nynější spolužáci učí anglinu o 2 roky déle a zrovna jazyky nejsou Ronyho hobby, má jeho hlavička ale spon v některých předmětech co dělat...Na státní škole nebyl nikdo v ničem na jeho úrovni...a v matice a celkovými vědomostmi v různých oblastech lonským spolužákům připadal jako mimozemštan...

ZOFI no víš... vaše škola může přijímat děti podle vlastní vůle a bez PPP, protože se tam platí. na státní škole, aby se nemuselo platit, musí být dodržen ten stanovený postup se státním dohledem, a to zajišťuje PPP. takže sice musíme děti testovat dvakrát a škola si opravdu NEMUZE vybrat děti sama (to vybírá psycholožka), ale my nemusíme platit školné. všude je něco za něco.

napiš mi prosím sem ty školy, které mají v Brně specializované třídy pro nadané děti... dám odkaz na nástěnku, děkuji.

CHIMÉRA - V BRNĚ AŽ LETOS VZNIKLY VE 2 ŠKOLÁCH ASI PODOBNÉ 1.TŘÍDY JAKO CHODÍ TVŮJ SYN, je to ostuda, protože už mnohem dříve vznikly v mnohem menších městech, v Praze už před několika lety. A PPP Kohoutova ( p.psych Beníčková ) eviduje v Brně a blízkém okolí už téměř 100 dětí s IQ 130 a víc od 4 do 12 let... Klub rodičů nadaných dětí (KRDN) začínal v září 2005 , můj syn začínal 1. třídu. V jeho současné škole jsou dle mě děti nadprůměrné, ne vyloženě nadané, nejsou, aspon většina , na nic vyhraněné...proto individuál nepotřebují, mají prostě rozšířené učivo celkově, mají k nim učitelé jiný přístup, vyšší nároky...než na státní ZŠ. Ty děti nemají problém v sociální oblasti, jsou samostatnější...