NIMA _ nevím, proč si každej myslí, že nadané děti musí být nemluvní samotáři, kteří nedokážou vyjít s jinými lidmi? A že by jim ublížilo, kdyby utvořili třídy, kde by se jim učitelé individuálně věnovali a tudíž by probírali látku jejich rychlostí - optimálně dva roky za jeden rok v oblíbených předmětech...
Můj syn je milý upovídaný chlapec, nemá nejmenší problém navázat kontakt s kýmkoliv, at už s dospělým, pubertákem, či malým dítětem. Jezdí do táborů, na 3 týdny každý rok do léčebny, celý rok chodí do několika odlišných kroužků...má snad málo kontaktů s obyčejnými dětmi? Určitě ne, myslím si, že jich má víc, než mnohé jiné dítě jeho věku, které chodí jen do školy a pak sedí samo doma u počítače...

CHIMERA: tak já se to tu snažím nějak dlouho - sáhle vysvětlit, a ty tam prskneš jednu větu a sedí to úplně přesně !!!!!

MIMA: ale kdo jiný, než někdo z těchto 2-3 % dětí v budoucnu vymyslí něco nového pro lidstvo - lék, technickou vymoženost (i PC a internet není zas tak stará záležitost), jiný pohon pro auta .... pokud by se to povedlo Čechovi, měli bychom z toho užitek ne jen jako jednotlivci, ale také jako Česká republika...ne?
Můj syn umí pracovat v týmu, kupodivu právě tohle se na té škole učí...a klade důraz, což nemohu říci ani trochu o škole druhé - státní...

Jak jsem napsala, těch nadaných je tam je jen asi 4děti, a občas se stane, že učitelka po těchto chce i aby vysvětlili látku...kterou oni už umí, druzí zatím ne... asi ví, že jednou budou mít na starosti nějakej kolektiv, že je dobré se to už v dětství začít učit...Ron to dělá rád, protože ty děti se na něj dívají s obdivem a zájmem, dokonce většina i pochopí, co jim říkal. V jeho bývalé třídě by ho schválně rušili, pokřikovali na něj, o přestávce by se mu smáli...a nepochopili by nic. Jeho by to do budoucna jen znechutilo - odradilo...
Už to tu píší po několikáté...my byly 3 roky v normální základní škole a synovi to pouze sebralo chut do učení, sebevědomí,zdraví, víru v přátelství, ...a nevím jak by to skončilo, kdyby od tud neodešel...V jiné státní škole nadané dítě pro velký počet dětí nechtěli...Co tedy jsem měla dělat.? Jsem samoživitelka a celou částku co bude soukromá škola stát, jsem si půjčila!
Proč jsou naší společnosti nadané děti na obtíž?

MIMA ano, v dnešní vědě pracují týmy. ale jsou to týmy nadaných až mimořádně nadaných lidí :-) ne jeden vědátor a 20 poskoků :-)

Vaši diskusi čtu už dost dlouho a teprve teď jsem poprvé pocítila chuť se připojit.
Nesouhlasím s tím, že naše budoucnost je v tom 2-3% dětí. Inteligence, schopnost vstřebávat poznatky .. nebo jak to chcete nazvat ... je nesmírně důležitá, ale v dnešní vědě se daleko víc cení schopnost pracovat v týmu .. a to i s těmi, kteří svým IQ nepatří do vyjmenované skupiny. Doba osamělých objevitelů už je dávno pryč. A bohužel většina dětí s vysokým IQ není na mezilidskou komunikaci právě nejnadanější. A je to docela pochopitelné, protože jejich schopnost spojovat fakta je podstatně dál a vysvětlovat to těm ostatní je děsně obtížné.

YENNEFER: ano, máš pravdu, sešla se asi skupina slabších žáků, každý rok měli jiného učitele, v 1.+2. třídě třídě jich bylo 19, to se ale zdálo p. řediteli málo, tak rozdělil jednu třídu do dalších dvou a naráz jich bylo 30...paní učitelku jsem popsala níže...určitě to byla i její chyba, ale nejen její...proč musí být dětí 30?A copak nejsou i další stovky učitelů už v 50 unavených, se starostmi o vlastní rodinu, mající co dělat, aby pomohly slabším žákům, kterých třeba mají ve třídě několik? Kolik sil jim může zbýt na nadaného, který potřebuje několikanásobnou rychlost výuky, v hodině prý neměla čas na něj vůbec odpoledne 1x týdně hodinu...

V současné škole je jich 17, děti jsou klidné, slušné, vyrovnané ...to se jinak učí...jak dětem, tak učitelům. Ale i zde jsou značné rozdíly. Nadané jsou tam tak 3 - 4 včetně mého syna... Jsou tu většinou děti nadprůměrné, které ty 4 nadaní táhnou - každý v tom svém "oboru" nahoru..tyto děti mají ale zájem se učit,v tom se hlavně odlišují od žáků z lonské Ronyho třídy . Hodina musí být svižná, plná zvratů, změn, nesedí stále jen v lavici...náročná na každodenní přípravu učitele. Ředitelka téměř každý den dělá aspon několikaminutové hospitace všem učitelům, 2x ročně mají 15 ti minutovou ukázku ze všech předmětů práce uč.+ dětí pro rodiče...
Učitelé učí až do 15 -16 h ...Tohle jde delat s tímhle počtem dětí - nejvýše 18, co zde mají, ne se 30, také to dotanou určitě zaplacené, plat v základním školství je pro vysokoškoláka almužna...

Chtěla jsem jen říci, že všechny děti potřebují dobré, pro svou práci zapálené učitele, ale kde je vzít a čím je zaplatit...Budoucnost naše i našich dětí je v těch několika možná 2 - 3 % dětí, které jsou na něco opravdu nadané, dejme tedy alespon jim tyto dobré učitele, nebo je pro ně vyškolme...

nene, podprahové reklamy nemyslím. myslím ty úplně polopatistické.
stejně se lidi nachytají, protože prostě nemyslí. nemyslí.
a smůla hloupého člověk není v tom, že je hloupý, ale že je nepoučitelný. to je největší hloupost, jakou znám.

ZOFI: me zase znamky neprijdou az tak smerodatne, i kdyz je mozne, ze se tvuj syn dostal do tridy s vice slabymi zaky, to se stava... ale radeji pouzivam korektnejsi terminy :-) navic to ani nevypovida tolik o zacich, zvlast ve treti tride, jako spis o uciteli...

CHIMERA: tak reklamy jsou delane tak, aby utocily na podvedomi, tak jaky div :-)

YENNEFER: nezlob se, ale děti, kterým ve 3. třídě nevadí 3 na vysvědčení, a z pětek se jenom smějí, jsou podprůměrné, nic špatného tím nemyslím. Takové děti měl syn ve třídě. A kvůli nim musela učitelka postupovat s učivem ještě pomaleji, než je v normální třídě obvyklé - tedy v alespon v matematice určitě...

YEN ačkoli - víš, proč jsou účinné primitivní reklamy, nad kterými třeba ty nebo já nevěřícně kroutíme hlavami?
protože nadpoloviční většina naší populace je podrůměrně inteligentní :-)
objev marketingu :-)

ALDEMIK mimochodem, pokud tobe se daří vždy a všechny děti motivovat k zájmu a radosti z učení, získalas mimořádné pedagogické nadání - nejsi průměrná učitelka. a s tím se budeš muset smířit :-)

ZOFI: nenazyvala bych ostatni deti podprumernymi, ale jinak priklad tveho syna celkem verne ilustruje to, proc je zapotrebi poskytovat odlisnou vyuku nejen detem, ktere nestaci na normalni ucivo, ale i tem, ktere je zvladaji mnohonasobne rychleji... :-)

YENNEFER: můj syn to vydržel 2 roky, třetí byl nad jeho síly, jeho mozek, kerej si s tím nevěděl rady rezignoval a při stresu začal upadat do bezvědomí, skončil v nemocnici...samozřejmě nejsou všichni nadaní takhle citliví...ale ta nuda a poslouchání stále toho stejného... a děti to stále nevěděli ...ve třetí třídě se pro něj stala každodenní docházka do školy TRESTEM !! Proč by se nadané děti měly trestat místo rozvíjet?? Souhlasím s tebou - proč by mělo nadané dítě vysvětlovat dětem podrůměrným učivo, které nechápou? Proč je zase trestat? Místo, aby se dověděly záplavu nových věcí - informací, na které tak lačně čekají??? Ron během 20 hodin s p. uč. odpoledne ve 3. třídě zvládl zcela učivo matematiky 5.třídy...a přitom i nadále každý den musel přetrpět hodinu běžné matematiky v jeho třídě... Proč raději nenaplnit tuto hodinu pro něho novými poznatky?

ALDEMIK podívej. ve vedlejších třídách, kam chodí děti mých kamarádek, je to asi tak: některé děti se snaží a baví je to a mají zájem. jiné ne. a přitom učitel je stejný a snaží se podnítit zájem ve všech dětech. takže zájem, aby to nebyl jen přelétavý záblesk, ale odhodlání překonávat i to nepříjemné, není daný jenom snahou učitele. a znám dost příkladů (i ze své školní docházky), kdy učitel se snažil, byl skvělý, ale děti to neocenily. chtěly svatej pokoj a ne cosi objevovat (naštěstí ne všechny).
poslední info k chemii :-) ne, můj syn opravdu vůbec neoperoval s tím, že by mu ty chemické prvky na něco byly. prostě se mu líbily a chtěl je znát. no a pak teprve začal zkoumat, co se s nima dá dělat dál.

ALDEMIK: ale jo, rozumim, jenom v tom porad nevidim ten prinos pro dite, ktere zvlada latku 10x rychleji, nez ostatni a ani si nemyslim, ze by nekdo takovy mel misto uceni se novych veci vysvetlovat ucivo tem mene chapavym... navic i kdyby to fungovalo, tak jak dlouho potrva, nez takove dite na uceni se rezignuje uplne, kdyz to vlastne nikam nevede, tzn se neuci nove veci, ale pouze ceka, az se ostatni nauci to, co on uz davno zna....

ALDEMIK: kde učíš? A kde chceš učit potom? .-)

CHIMERA: Mám zkušenost, že zájem v dítěti vykřešeš naprosto v pohodě - pokud má pocit, že to, co se učí, nějak souvisí s jim samým a s jeho světem. Předpokládala jsem, že když se tvůj syn učil prvky, bylo to tak nějak - už s tím nějak v mysli operoval, předpokládal, že s tím půjde něco provádět. Chtěl se o tom dozvědět víc, protože si tím rozšiřoval pole poznaného světa, věci se mu propojovaly navzájem - ne? Nebo se to učil aniž by měl nějakou představu pojmu prvku a toho, že to něco je a k čemu to je? Mluvím o vytvoření prekonceptů, které souvisí s vnitřním světem člověka. Myslím, že s motýli a básničkou je to hodně podobné...

K čarování a sumě :-) : je to také jako s mluvením - dítě se učí mluvit mluvením (aniž by to umělo). Proč se nemůže učit např. čtení čtením? (a to není moje osobní formulace, tu mám z chytré knihy) Pokud se dítě nezajímá, co v knize je, je to chyba učitele, protože mu nutí knihu, která pro dítě nemá žádný význam. Děti (zvlášť ty malé) jde motivovat velmi snadno a mají velký zájem o to se něco dozvědět, dokud to v nich učitel nebo rodič, jakého jsi popsala, nezabije...

ALDEMIK pořád asi mluvíme každá jinak.
syn se neučil prvky, protože by je chtěl k něčemu používat, ale proto, že ho zaujaly. stejně jako třeba motýli, nebo básnička... neučil se je proto, že až je bude umět, bude moci řešit chemické vzorce. ho prostě učení baví. a pak jsou děti, které - i když je naučíš to jedno písmenko - si nikdy v knize listovat nebudou a nebudou se zaujetím hledat další písmenka, protože je prostě nezajímá, co v té knize je, a nebaví je cosi hledat a nad něčím přemýšlet. pokud dítě samo nemá zájem, nevykřešeš ho. (resp. vykřesala jsem jednou v dítěti takový zájem, ale ne pedagogickým umem, nýbrž zájmem o dítě samotné... ale to by bylo na velmi dlouhé vyprávění).
v souvislosti s tím: přiznávám, že nevěřím příliš na výchovu. prostě myslím, že děti mají vše v sobě už od narození. ale když se rozhlídnu kolem sebe... tak si říkám, že možná by z těch dětí mohlo být v mnoha případech něco skvělého, kdyby neměli takové kretény rodiče. často jezdím v tramvaji a občas tam bývají zvídavé děti... ptají se šikovně a chytře... ale rodiče je odbývají větami: ty máš debilní starosti! nevotravuj mě s volovinama! drž hubu! a podobně...
no. na druhou stranu... možná že moje dítě rádo poznává taky proto, že je to moje velká vášeň a on to od malička vidí. že žádnou znalost nepovažuju za zbytečnou, že se zajímám a dělá mi radost dozvídat se nové věci. když se na něco zeptá, neprotočím oči, ale řeknu: hele, to je zajímavý, já to nevím, jdem to zjistit!
takže když si to tak po sobě čtu, asi vážně nějaká výchova vliv mít bude :-) takže snad i učitel může děti povzbudit. nevím. rozhodně jsem pro, aby se čarovalo až poté, co se přečte čarodějná kniha :-)

YENNEFER: Myslím, že mi nerozumíš, nebo že jsi nikdy nevysvětlovala něco lidem na nižším stupni pochopení. Dítě, které učí spolužáka, se musí vcítit do jeho úrovně pochopení a na té mu to vysvětlit, musí volit takové metody, aby na to ten nechápající "přišel sám" - "sem napíšeš trojku a pak ti to vyjde" opravdu nestačí. Dovést někoho k tomu, aby něco sám pochopil, není vůbec snadné a vyžaduje to hledání jiných cest než byla ta jeho vlastní. není to suplování role učitele, protože doučující žák není v nadřazeném postavení (a navíc učitel taky nemusí) nebo spíš není to hierarchické. jsem toho názoru, že se dost zásadně učí obě děti. A pro učitele to nijak zvlášť usnadňující není, protože musí naučit to dítě vysvětlovat tak, aby to mělo smysl, a korigovat ho... Naopak je to pro učitele dost náročné, viděla jsem to dobře zvládnuté dvakrát, maximálně třikrát. Samotné se mi to nedaří, a to v tom bodě, že od v učení slabých dětí to znamená říct, čemu nerozumí a to je pro ně (v mojí první třídě) dost náročné. Nějak to řeším, ale nefunguje to tak, jak bych chtěla... Ale pevně věřím, že když se to dělá dobře, smysl to rozhodně má :-)