POLICKA: Na druhou stranu (odběhnu od Jamajky do USA), co jsem měl možnost se teoreticky seznámit se situací pravoslaví v USA, "potíž" je někdy v tom, že mnoho bývalých protestantů/evangelikálů/apod., kteří vstupují do pravoslavných církví si přinášejí své "protestantské" pojetí víry (s důrazy na problematický doslovný výklad Písma, ideologizaci původního křesťanství - vždyť co jiného byla reformace než pokus o návrat k "původnímu" křesťanství - že to pak často končí v něčem co je na hony vzdáleno této původnosti - pokud existuje - je pak v nánosech sporů a staletí zapomenuto, apod.). V určité chvíli života jim pravoslaví sedne do toho jak víru chtějí mít. Objeví se nespokojenost - opět mění církev. Vzácností nejsou pravoslavné církevní obce, kde jsou všichni konvertiti - včetně kněží. Celé farnosti pak žijí často tak jak víru pochopili z knih v idealizované podobě, atd. Chybí tam uzemňující korekce věřících od kolébky. Za centrální zvěst pravoslaví se pak někdy může lidem jevit např. plnovous a přísné postní předpisy (a právě toto je přitahuje) a ne Kristovo vzkříšení.