THE_SON_OF_MAN: A ještě k tomu pravoslavnému chápání očištění po smrti. Člověk už za živa směřuje k Bohu, snaží se dosáhnout svatosti. V okamžiku smrti pak je buď v takovém stavu, že je mu cesta svatosti nadále otevřena, a pak je "spasen", nebo se mu uzavře a pak je zatracen. Zatracený jde do pekla, které opravdu existuje, ale je otázka, zda je to místo nebo stav. Každopádně je to "cosi" bez Boha a bez naděje a trvající na věky. Z toho plyne, že ten, kdo může dosáhnout svatosti, nikdy nemůže přijít do pekla.
Spasení naproti tomu pokračují ve své cestě k Bohu i po smrti, každý ale tam, kde skončil a každý také jiným způsobem. Ten možná může mít u některých zesnulých i podobu jistého utrpení. Smrtí se tedy pro křesťany nic nemění, pokračuje jejich cesta k Bohu. A to díky Kristu, který "smrtí smrt překonal". Jediným rozdílem je to, že zemřou-li ve stavu spasení, nemohou již po smrti padnout a propadnout zatracení.

THE_SON_OF_MAN: Ruská církev tu má chrám ve Varech, v Praze na Sibiřském náměstí a vlastně ten malý kostelík na velvyslanectví. Takže vlastně 3 kostely. Což je také dílo vl. Kryštofa, normálně by biskup nedovolil rozšiřování cizí jurisdikce na své území.
Očistec je blud. V Bibli o něm nic není, církev 1. tisíciletí v něj nevěřila a prakticky se o něm tehdy ani neuvažovalo. Navíc je i logicky nesmyslný. V očistci se očišťuje duše, který dejme tomu je nakonec očištěna. Jenže při zmrtvýchvstání se pak očištěná duše vrátí do neočištěného těla - a je přece hloupost, aby půlka člověka (duše) byla očištěna a půlka (tělo) ne. To je podobný nesmysl, jako kdyby.. já nevím... třeba jako kdyby někdo lil nové víno do starých měchů nebo tak něco...

THE_SON_OF_MAN: Česky se říká "Vpravdě vstal!", rozhodně čeština je stejně hodnotný liturgický a vůbec pravoslavný jazyka jako církevní slovanština nebo dokonce ruština:o)

Poučné slovo sv. Jana Zlatoústého o svátku Vzkříšení:
Je-li kdo nábožný a bohabojný, nechť se pokochá touto blahou a jasnou slavností. Je-li kdo sluhou moudrým, nechť vejde s veselím v radost Pána svého. Strádal-li kdo tím, že se postil, nechť obdrží nyní odměnu. Pracoval-li kdo od první hodiny, nechť přijme dnes mzdu spravedlivou. Přišel-li kdo po třetí hodině, nechť koná slavnost s díky. Dospěl-li kdo po šesté hodině, nechť nezoufá, neboť nic mu nebude ubráno. Dospěl-li kdo po deváté hodině, ať přistoupí bez rozpaků a bázně. Dostihl-li kdo o jedenácté hodině, ať se nebojí a přistoupí: neboť Vládce jest laskavý a přijme posledního jako prvního; uspokojí toho, kdo přišel o jedenácté hodině, právě tak jako dělníka od hodiny první (Mat 20,13); milostiv jest k poslednímu a laskavý k prvnímu; i onomu dává i tohoto obdaruje; přijímá skutky a vítá úmysly; váží si činnosti a chválí návrhy. Pročež vejděte všichni v radost Pána svého. I první i druzí mzdu přijměte. Bohatí i chudí společně jásejte; zdrženliví i nedbalí ctěte tento den. Kdo se postili i kdo se nepostili, radujte se dnes. Stůj jest plný, požívejte všichni. Pokrm jest připraven, nikdo ať neodchází lačný. Všichni požívejte hostiny víry, všichni přijměte bohatství dobroty. Nikdo ať nenaříká, že má nedostatek; neboť zjevilo se společné království.
Nikdo ať nepláče nad přestupky, neboť z hrobu zazářilo odpuštění. Nikdo se neboj smrti, neboť nás vysvobodila smrt Spasitelova. Zničil ji ten, který od ní byl jat, a přemohl peklo[2], když do něho sestoupil. Peklo se zarmoutilo, když okusilo z jeho těla. Předvídaje to, prorok Izaiáš zvolal: Peklo bylo plno trpkosti, když tebe tam dole potkalo (Iz 14,19). Bylo plno trpkosti, neboť bylo odstaveno. Bylo plno trpkosti, neboť bylo přemoženo, bylo plno trpkosti, neboť bylo umrtveno; bylo plno trpkosti, neboť bylo sesazeno; bylo plno trpkosti, neboť bylo spoutáno. Přijalo tělo a připadlo Bohu. Přijalo zemi a utkalo se s nebem. Přijalo, co vidělo, a upadlo do toho, čeho nevidělo. Kde jest, smrti, osten tvůj? Kde, peklo, tvé vítězství (1 Kor 15,55)? Kristus vstal z mrtvých, a tys svrženo. Kristus vstal z mrtvých, a padli démonové. Kristus vstal z mrtvých, a radují se andělé. Kristus vstal z mrtvých, a vládne život. Kristus vstal, a není nikoho v hrobě. Kristus vstal z mrtvých, stav se prvotinou těch, kteří zesnuli (1 Kor 15,20). Jemu náleží sláva a panování na věky věkův. Amen.

THE_SON_OF_MAN: Ikona byl soukromý projekt některých lidí zaštítěný vladykou. Takže bych ten časopis bral hoodně s reservou. Ale nechci tvrdit, že vše, co tam je, je špatné. Stránky jsou lepší, nepochybně, to je oprávněná výtka.
Může být svatý ten, kdo věří v bludy, kdo je kacíř a nenásleduje víru apoštolů? Nevíme. Můžeme tedy takového člověka ctít? Ne. Popravdě řečeno, nikdo z kacířů se nemůže vymlouvat, že nemohl poznat pravoslavnou víru apoštolů. Mají Písmo. V něm to všechno je. V případě katolíků se tam dočtou, že Duch vychází z Otce, že se přijímalo pod obojí způsobou, a naopak se nedočtou ani slovo o očistci a primátu papeže. Takže se nemůžou vymlouvat.

CHOMI: Ačkoli ten Jan Vianey vypadá dost zbožně, takže nechci tvrdit, že musel být tak nečistý, že ho země nechce - prostě máš jen pravdu v tom, že samo netlení není ještě známkou ničeho.

THE_SON_OF_MAN: Je to chrám sv. Kateřiny v Kateřinské ulici kousek nad Karlákem.
Pravoslavný seminář jako místo formace duchovních nemáme (je ale pro naši církev na Slovensku v Prešově), ale pravoslaví tu lze studovat (i pro budoucí kněze) na Husitské fakultě UK.
Liturgie je dopoledne a ráno z praktického důvodu: před přijímáním se nesmí od půlnoci jíst ani pít - a zkus to vydržet do 5 hodin nebo rovnou do večera.
Jako svatí jsou ctěni ti, kdo jsou nepochybně u Hospodina, tedy ti, kdo dosáhli spasení. Nepochybně to ale můžeme říci jen o těch, kteří vyznávali víru apoštolů - tedy víru pravověrnou. Ti, kteří propadli bludu (a bludy hlásá i katolická církev) možná Hospodin ve své nekonečné milosti může také spasit - jenže to nevíme. Takže jako svaté ctíme jenom ty, kteří jsou pravoslavní. Samozřejmě, do roku 1054 byla pravoslavná celá církev, takže řada světců je pro katolíky i pravoslavné stejná, protože žili v té době. Netlení těla může taky znamenat, že zesnulý byl tak hříšný, že jej odmítá i země přijmout. A zase někteří velcí svatí se rozložili v neuvěřitelně krátké době - viz zachycení této skutečnosti v Dostojevského Bratrech Karamazových - starec Zosima.
Mytí noho je katolický zvyk, u nás nebyl znám až do 16. století ani u katolíků, přišel snad z Itálie. S pravoslavím nemá nic společného. Vladyka Kryštof to zavedl jako novinku. Mimochodem, ty stránky www.pravoslavnacirkev.info provozuje jen úzká zájmová skupina uvnitř církve, jsou dneska už silně zavádějící a třeba o současném stavu církve vypovídají vysloveně nepravdivě. Doporučuji oficiální stránky www.pravoslavnacirkev.cz nebo rozcestník pravoslavi.cz

THE_SON_OF_MAN: To je velmi stara tradice, viz Jan 13, 4-17 :)

Katechetické hodiny jsou pokud vím v chrámu sv. Kateřiny, jinak to záleží na osobní domluvě s knězem.
Slouží se tak, aby liturgie byla vždy dosloužena kolem poledne. Tedy se slouží vždy ráno či dopoledne - už od starokřesťanské doby.
Vztah k protestantům a ostatním církvím: Záleží na tom, zda církve vyznávají víru apoštolů. ta je v nejstručnější podobě vyjádřena v nicejsko-cařihradském vyznání víry. Církeve, které jsou v tomto smyslu pravověrné, jsou považované za pravoslavné. církve, které apoštolskou víru nevyznávají jsou posuzovány v závislosti na tom, jak moc se od ní odchylují. Pokud uznávají alespoň Boha trojjediného, jsou považováni za heretiky, tedy za jinověrce (sem se vejde většina "normálních" protestantských církví). Církve, které neuznávají ani Trojici (de facto třeba dnes husité) nejsou považováni ani za křesťany.

HAROLD: u Ondřejova

HAROLD: Náhodou nikoliv, koupil jsem naprosto záměrně...ale, bohužel nikoliv v Praze, ale v Kostomlatech....

Nemáte čirou náhodou někdo v knihovně Florenského Ikonostas od L.Marka?

Toho Minimaxe vážně nemá smysl číst - dal jsem si ho do ignorantů...

MAXMANUS: No viz ten prvni odstavec - vetsinou se miji.

GOBERS: btw. si rozhodně nemyslim že církevní a světské zákony jsou v souladu, pochybuju že mě nějákej fízl bude nahánět za cizoložství či masturbaci.

GOBERS: Tak především nevím proč ten první odstavec, s tím se snad někdo nepře.
Ad druhý, to je možná dobrá diskuze na téma odluky státu a církve.
A možná taky na téma "kdy má kněz svojí hranici".
Jenomže se obávám, že kněz se pohybuje v takové spirituální rovině, že tomu asi smrtelník nebude nikdy rozumět (což je součástí diskuze na téma odluka státu a církve).
Ale neznám konkrétní světská pravidla v tomhle směru, možná by to bylo zajímavé ponaučení pro nevřícího stalinistu jakým sem já...

HAROLD: já zapoměl kde jsem, v auditku jednorožců a církevních zákonů které jsou nad zákony světskými...