THE_SON_OF_MAN: A ještě k tomu pravoslavnému chápání očištění po smrti. Člověk už za živa směřuje k Bohu, snaží se dosáhnout svatosti. V okamžiku smrti pak je buď v takovém stavu, že je mu cesta svatosti nadále otevřena, a pak je "spasen", nebo se mu uzavře a pak je zatracen. Zatracený jde do pekla, které opravdu existuje, ale je otázka, zda je to místo nebo stav. Každopádně je to "cosi" bez Boha a bez naděje a trvající na věky. Z toho plyne, že ten, kdo může dosáhnout svatosti, nikdy nemůže přijít do pekla.
Spasení naproti tomu pokračují ve své cestě k Bohu i po smrti, každý ale tam, kde skončil a každý také jiným způsobem. Ten možná může mít u některých zesnulých i podobu jistého utrpení. Smrtí se tedy pro křesťany nic nemění, pokračuje jejich cesta k Bohu. A to díky Kristu, který "smrtí smrt překonal". Jediným rozdílem je to, že zemřou-li ve stavu spasení, nemohou již po smrti padnout a propadnout zatracení.