ta hlinena omitka se jednou za cas natira znovu. aspon jeji vnejsi vrstva a na to je nejlepsi pouzit kravince. mam pocit ze jsem nekde slysel ze je to i trochu antiesepticky. Pokud ale clovek jde do hlineny omitky musi pocitat s tim ze to bude muset pretirat aby se ty trhliny nerozsirovaly a hlina se dal nevysousela a neprasila - zejmena u hlinene podlahy. Pak se tim obnovi prirodni barva zamezi plisnim ale primarne resit vetranim nebo dobrym obehem vzduchu.
ty podlahy jsou vubec zajimavy.
co jsem to videl u domorodcu, tak to vetsinou zametou a vytrou... v podstate podobny vytirani jako zname my s kbelikem, ale misto cistice se tam da hlina az to je mirne kasovity, takze je to vlastne spinic:) Za 30 minut je to suchy a vubec to nesmrdi. az to uschne tak se otrou ty sutry co se u toho zaspinily, ale stejne je davaj maximalne treba na prah, nebo parapety.
Super vyhoda je ze kdyz jste prasata a rozlijete neco nebo to nejak zaspinite, tak to jenom zasudlas a pri dalsim natirani to zmizi uplne - to se mi moc libi.

MATT: určitě bych to chtěl nejak porešit celkově i s vhodnejma rostlinama... kazdopido jsem se tam jeste ani nenastehoval :) .. zatim tam mam jen veci a bydlet tam jedu zejtra.. potom, az se to vsecko rozhejba, tak sem treba taky vlozim nejaky fotky a budu rad za kazdy rady a doporuceni... taky tam slibili jezdit kamosi, tak mozna nakonec udelame i nejakej workshop.. no ale to vsechno bude jeste nejakej ten patek trvat...

PRZZI: je to na delsi pojednani, zkratim ho na ukor srozumitelnosti :))

architektura ve svy abstrahovany podstate rozsiruje nase zivotni moznosti.

- nejdriv poskytovala jenom strechu, pak i teplo, vodu, svetlo, energii atd atd. na to vsechno se ale neustale nabaluje i obrovsky mnozstvi zavazku a produktu, ktery vyzaduje stavebni zakon. tim se vic a vic vzdaluje od svyho smyslu. architekturu uz davno nedelaj uzivatele, nebo architekti a urbanisti (emoce stranou), ale urednici, prodejci technologii, developeri a predevsim korupce.


do toho zjevil reynolds a vratil architekture svobodu.
nestaral se o zakony a jel si vlastni evoluci. vsiml si, ze kdyz spravne slozi par prvku dohromady, tak mu vsechno, co ke stejne komfortnimu zivotu potrebuje, da priroda uplne zadarmo a trvale, bez zavislosti na cemkoliv.
navic prisel na to, ze takovej dum dokaze obyvatele zasobovat i jidlem a to paradoxne pouze odbouranim svyho negativniho dopadu na okoli. no neni to epicky?
tenhle reynoldsem proslapavanej koncept naznacuje, ze lze udelat z kazdy stavby malej raj na zemi (a tady bacha na obrovskej rozdil mezi "ze" a "jak", protoze "jak" musi vzdycky reagovat na lokalni moznosti (e.g. kam to dotahl chybejici feedback u jinak genialnialniho konceptu panelaku)).

MR svuj globalni model optimalizoval na extremni situace a nejchudsi zeme na svete. stavi z materialu, ktery zna a ktery jsou dostupny uplne vsude - tzn. ocel, cement a hromada levnyho plniva (= odpadku). 'nezajima' ho cena prace, ani zadny nize zmineny problemy. jak spravne rika - jemu jde o preziti.
o rozsirovani (navraceni) svobody a sobestacnosti.

hodnoceni stavebni slozky takhle komplexniho architektonickyho konceptu je uplne OT, vzdy a vsude existuje na kazdej jednotlivej prvek stavby 20 lepsich odpovedi a je jedno, jestli jde o ES nebo cinzak na vinohradech.


mohl bych bez tu mrknuti oka napsat 3 odstavce problemu a duvodu proc jsou ty domy uplne spatny, realne nestavitelny, zdravi nebezpecny, urbanisticky devastujici, prostorove narocny, dokonce i hnusny atd, atd. .. a ve vsem bych mel pravdu. jenze stejne tak dobre muzu vsechny ty poznamky hrave vyloucit:

ES vidim jako soubor myslenek, ne konkretnich stavebnich postupu. tyhle myslenky pak lze uplatnit na kazdej prostor/objekt/klima a lze je realizovat nekonecne mnoha stavebnima postupama. reynolds proslapava cestu na jednom konkretnim prikladu(kterej ma pro urcity lokality genialni vyhody), ale to z nej nedela globalne aplikovatelny dogma. dokonce ho to pro nektery mista uplne vylucuje.

ale ucelem ES neni vyvoj stavitelstvi ... reynoldsovou praci je rozvoj moznosti naseho byti ;)