• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DAWEARTHSHIP - recyklované domy ^*^ energeticky soběstačné a ekologicky harmonické stavby
    VORTAVOR
    VORTAVOR --- ---
    jo a o stavbě sem si odnesla v hlavě číslo "víc jak 2 miliony" (bez koupi pozemku, ale se zaplacením Reynoldse)
    sběr pneumatik nebo lahví se neplatil, naopak potřebovali zaplatit tatrovku, náklaďák, slušný dřevo, hodně je stály skleněný tabule, všelijaký plastový roury, dráty a drátěná síť
    příprava tak 2 roky, stavba 14 dní
    lidí prý bylo hodně (nevím proč, ale mám pocit že do 30ti osob)
    VORTAVOR
    VORTAVOR --- ---
    byli jsme v zemělodi ještě když to bylo zdarma tj. v létě 2012 - paní ze sebe sypala informace, čísla, zkušenosti se stavbou, sypala to z hlavy a přišlo mi to užitečný, měla to všechno z praxe (ale nepsala sem si to, prý to bude v knize)
    jinak se ona s manželem živí překlady a tlumočením....investovali do toho všechno co měli (a na zimu říkala že si musí začít hodně rychle vydělávat, a to ještě neměli vnitřek hotovej), počínaje pozemkem (neřešili sítě) po navážku štěrku, skleněné a plastové lahve nebo pneumatiky sbírali a skladovali 2 roky dopředu v domech svých příbuzných, stavební povolení taky řešili rok dopředu
    má to statut komunitního zkušebního projektu - ale investovali do toho svoje peníze, pokud si pamatuju dobře tak za letenky, projekt a plat pro Reynoldsův tým dali třetinu svých nákladů (ubytovali se v týpíčku a ve stanech na pozemku), komunita se účastnila neplacenou fyzickou prací a propagací,
    manželé teď připravují překlad a vydání knížky, ve které budou shrnuty články a technologie relevantní s jejich vlastní stavební zkušeností - koupit se to bude dát přes internet
    důvod proč nechtěli focení byl takovej, že to chtějí publikovat až to bude celé hotové (na konci léta tam ještě řešili kořeny v podlaze, kuchyňku, žumpu, solární panely a baterie)
    komunita Duha to tam teď používá k výchovným akcím pro mláďata
    Reynolds musel prý přepočítávat řadu čísel pro české podnebí (sluneční energie, déšť, specifikum ostře svažujícího se pozemku), a taky ten projekt je myšlen jako "basic survival habitat"
    jinak sem si z toho odnesla přesně o čem mluvil TURF: je to levné na užívání, je to relativně ekologické, ale investovat se musí stejně jako u jiných domů
    LAROY
    LAROY --- ---
    bez pozemku za poradny prachy a mraky penez na naftu do vlastniho nakladaku se stejnak nevymanis, tohle at je jak je, proste neni pro kazdyho, a uprime, plechovky a gumy nebo lahve, to je podle me to nejmensi, tim to ale nejenze nekonci, ono to tim ani nezacina:)

    a tema trendy zelenejch pocinu, to je samossebou v evrope jasnej problem no, u nas specialne, ale jejich konkretni vztahy k ty petistovce neznam takze soudit to nebudu, nevim kam putuje
    R6ANDREW
    R6ANDREW --- ---
    QNEDLEEQ: oni uz chteji petikilo? pamatuju si informaci, kdy chteli 90 petek..
    Taky mi tohle neleze do hlavy, proc chteji za open source projekt takovy prachy.. Zrejme proto, ze je to "trendy", jako vsechno "zeleny" - slamenky, jurty.. nic ti nikdo neska nerekne zadara, leda kamaráčofti, jinak zaplat:)
    Jak k tomu my chudi, kteri se chceme vymanit, prijdeme, ze:)
    TURF
    TURF --- ---
    QNEDLEEQ: zemelod neni levnej dum na vystavbu, zemelod je levna na provoz. pri vystavbe se sice pouzivaj materialy 'zadara', ale jejich sber, prace s nima, nasledny staveni z nich atp. vyzadujou velky mnozstvi lidsky prace, ktera je proste draha. pokud si vsechno udelas sam, mas snadnej pristup ke gumam, nezmackanejm plechovkam i lahvim a mas to kde skladovat, tak to (hrubou stavbu) budes mit vcelku levny. pak te cekaj technologie, coz je zaklad budouci sobestacnosti. na tech bych bejt tebou nesteril. a nakonec nezapomen vzit v potaz cenu pozemku.

    materialu je na youtube a v reynoldsovejch knihach vskutku dostatek, resp. je toho tam mnohem vic, nez na oficialnich ceskejch kurzech :)
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    TURF: S takovou knihou budou rádi, jestli alespoň anulujou náklady.
    TURF
    TURF --- ---
    QNEDLEEQ: kontaktuj primo ceskou earthship ;) na prekladu reynoldsovych knih dlouhodobe pracujou a planujou jejich naslednym prodejem fundraisovat. jak je to s pomoci pri vystavbe se dozvis taky tam. urcite pak podej zpravu, jak probiha komunikace a jestli jsi uspesny :)
    zkus Martin@zemelod.cz a brace yourself if margarita :))
    DAW
    DAW --- ---
    LINKOS: Díky za odkaz.. jsou to nádherný baráky :)
    KOCOURR: Já mám tuhle knížku: http://www.amazon.com/Art-Natural-Building-Construction-Resources/dp/0865714339
    a jsou tam popsaný desítky různejch technik stavění ze všech možnejch přírodních materiálů
    píšou, že nejlepší směs na výplně, kterou maj ověřenou 20 letou praxí je:
    9dílů písku, 3díly pilin, 3díly vápna, 2díly cementu
    (tak s tou slámohlínou jsem to poplet, ale asi by to šlo taky)
    KOUSICEK
    KOUSICEK --- ---
    KOCOURR: myslim, ze se u roubenek pocita s tim, ze kdyz kus seschne a vypadne, opravi se to. (ten stary kus se hodi do necek s vodou, a za den se rozpracuje a nastoucha zpatky. My jsme pridavali trochu Sava - a obcas lzici cementu. )
    R6ANDREW
    R6ANDREW --- ---
    KOCOURR: ta kniha by mne take zajimala. Jsem asi primitivni:) ale nedokazu si presne predstavit, co to znamena "...kulatiny napříč, ... a do meziprostoru se dává slaměnohliněná směs.."
    ;-)
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KOCOURR: tradičně se to vymazává hlínou s řezankou slámy. "Moderně" montážní pěnou.
    DAW: Cornwool jsou moc pěkný stavby, těžko teda říc jakou to má izolační schopnost, i když dřevo takle položený izoluje prý líp než podél ve stěně.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    DAW: To zní zajímavě ;), co to je za knížku prosím?
    S výplní meziprostoru mezi trámama mají teť problém jedni sousedi, mají roubenku starou asi 6-7 let a tohle je první zima co tam bydlí na plný úvazek, a jak tak topí a topí, tak se trámy seschly a roubenka jim při silném větru profukuje...nevím přesně, čím konkrétně to vyplňovali, ale nechávali to vyschnout 2 sezóny, než vyplnili spáry mezi trámama, nenapadá někoho co za výplň nejlíp použít, aby se tohle nestalo, něco "pružného" co bude pracovat se dřevem?
    DAW
    DAW --- ---
    KOCOURR: co takhle roubenkoslaměnka? :) ..mám o tom povídání v jedný knížce.. dělá se tak, že se dávaj kulatiny napříč, třeba půl metrový dýlky a do meziprostoru se dává slaměnohliněná směs..
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    LINKOS: jo, ten skanzen bude asi nejlepší, výhledově bych chtěl tak za 2-3 roky začít stavět nějaký vlastní bydlení, klasický cihlový bloky nebo itong atd. jsem vyloučil, teť se rozhoduju mezi roubenkou a slaměnkou co je finančně míň náročné (zatím to vypadá na tu slaměnku) a co se do daných podmínek víc hodí (zatím vede roubenka), no budu vstřebávat teorii a časem sem snad přispěju i něčím z praxe ;-)
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KOCOURR: to máš pravdu, oni si tam rákos kosili sami a Paťinka říkal, že je naprd, že se má třídit podle délky, což nebyl, byla v něm zamotaná sem tam nějaká tráva a asi i byl silnější, to už si nepamatuju. Na to bych se poptal, třeba není tak dobrej, ale použít se dá.
    Vodním sklem se prý zbržďuje uhnívání od konce, jinak uhníva centimetr ročně. Jako rozhodně to není bezúdržbová střecha. Musel bys tam mít taky docela asi sklon, těžko říct jak by to vypadalo, navíc už i s tou hořlavostí, slaměná stěna budiš, to je schovaný pod omítkou, ale tady je to otevřený. Ale jiank jsou vážně moc pěkný takový střechy.

    Zajeď do nějakýho skanzenu se zeptat co a jak :)
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    LINKOS: Zadarmo asi nebude, protože podle toho, co jsem se dočet, tak ten rákos co roste u nás se moc nehodí a dováží se tenčí z Maďarska. Co se údržby týče, tak se informace v článcích trochu rozcházejí...někde píšou bezúdržbové (tomu se mi moc nechce věřit) a někde píšou, že je dobrý ošetřit to vodním sklem... zajímavý info na tohle téma jsem našel tady: http://www.rakosovestrechy.cz/technologie.html

    Co tebe nejvíc odrazuje na tomhle typu střechy? Přiznám se, že s tím zatím osobní zkušenost nemám, ale dost se mi to zamlouvá jak paropropustností, tepelnou izolací tak i vzhledem...jen nevím, jestli je to na Vysočinu na 700mnm to pravé ořechové, tuhá zima přinese v pohodě i metr sněhu, ale pokud to z tý střechy zklouzne...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KOCOURR: no, jednu sem dělal, jen takovou fakt malou a majitel si to nakonec rozmyslel a musely sme to předělat, takže potom byla prakticky jen na parádu a k hovnu. Takovej ten malej domek u Skořepy. Mě nasral :)

    Cena? Rákos je zadarmo, resp. za práci. Pan Paťinka z Vrbovců by ti povyprávěl (soused Skořepy) co a jak ten to dělával do skanzenu (třeba i to, že rákos co používá Skořepa je na pí*u). Na dům bych si to asi nedal, je to pracný na udržbu a udělat to není zas taková sranda. Rákosový střechy se dělaj ve velkým sklonu, aby po nich sních sjel a aby to neprosakovalo.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    máte někdo osobní zkušenost s rákosovými střechami? jaká je cena v porovnání s obvyklími komerčními krytinami a jestli to vydrží metr morkéro sněhu...?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam