Já jsem šel tu jižnější hlavní ze dvou cest, nevím jak se jmenuje. Nešla ani tak po asfaltce, jako spíš dloooooouhými lány polí, kde nebyl ani strom kam se schovat do stínu - jako na tom obrázku v záhlaví, jen barvy naprosto nesouhlasí :) Šel jsem z Lourdes, kde jsem si vyšlápl vlastní cestu přes Pyreneje, což jsou ovšem nádherné hory, které stojí za to.
Osobně jsem neměl rád všechny ty běžce, vytrvalostní chodce, cyklisty, a podobné sportovce - podle mne na poutní cestě nemají co dělat. Ti si mohou jít sportovat kamkoli jinam. Uznávám camino jen pro poutníky, ať už je jejich důvod religiózní nebo sebepoznávací. Camino není sport a neměl by být.
Jednoznačně platí rovnice, že čím blíže k Santiagu, tím více lidí. A roste to téměř exponencielně.
Moc se mi líbilo, že jako poutníka vás mají místní v úctě :) Chovají se k vám tak a vždycky vyjdou vstříc.