LIZA2404: Dík moc za ten originální název.
Na doporučení jsem se pokusila od Radivojeviće něco najít
dá se něco malinko poslechnout napr. tady http://kochiz.imeem.com/music/XSmFR_GU/wwwyucafecom_ognjen_radivojevic_nedam_nikom_da_te_dira/

Hledání mě dovedlo taky ke zjištění, že si zahrál ve filmu "Mali Svet" (2003), který mě zaujal už podle klíčových slov "Sex / Black Comedy / Cocaine / Death / Fire":)
Vznikl v srbsko-černohorské koprodukci, napsal a režíroval Milos Radovic
a komentář uživatele: "Best Serbian film I've seen in years "
http://www.imdb.com/title/tt0362039/

K Ivo Andrićovi se chystám dostat už vzhledem k tomu, že získal Nobelovu cenu za literaturu, a problematika jeho trojdomosti taky stojí za to zmínit.

LIZA2404: díky za ni. Nemám teď čas, ale kdo by měl zájem, může se podívat na její web (také anglická verze) http://www.habjanovic.co.yu/english/index.html
(jinak je to Ljiljana, jedno to j se trochu zatoulalo...)
U nás ta kniha vyšla ve Votobii a máme na ni recenzi (česky) http://recenze.kotrla.com/r020.php

Napadá mě zajímavá autorka: Liljana Habjanović-Djurović a její Ženský rodopis, taková sága rodu "po přeslici", která se táhne z Černé hory a Dubrovniku před nějakými 150 (?) lety až do bělehradské nedávné současnosti.

Koukám na White Button a nejdřív si říkám, co o něm nevím. Myslím, že přesnější by bylo uvést originální název - Bijelo Dugme - kapela, kterou by bylo možné přirovnat k jugoslávskému Olympiku.
BTW Brega i v pozdějších letech a vlastně dodnes hezky řečeno čerpá inspiraci ze svých starých skladeb právě z dob Bijelog Dugmeta, méhě hezky řečeno vykrádá sám sebe ;-). Ale umí a mám ho ráda.
Bubeníka mu dělával - snad stále dělá - Ognjen Radivojević, jehož sólová hudba taky stojí za poslechnutí.

Díky za zmínku o Mostu na Drině, nečetla a dlouho se na to chystám. Od Andriće je pěkná taky Travnická kronika, ze starého Sarajeva, okno do soužití několika náboženství na malém prostoru.

a ted ten VIŠEGRAD:

Višegrad | Вишеград
Šestitisícové město ve východní Bosně se nachází na soutoku řek Driny a Rzavu 125 kilometrů východně od Sarajeva.

Dominantou Višegradu je kamenný most s jedenácti oblouky ze 16. století, který nechal v letech 1571-77 zbudovat místní rodák a turecký velkovezír Mehmed-paša Sokolović (1505/6-1579). Stavitelem mostu byl sultánský dvorní architekt Mimar Sinan. Most je 250 metrů dlouhý a 8 metrů široký. Svého času byl jedinou bezpečnou spojnicí mezi Bosnou a ostatními částmi osmanské říše.

Most Mehmeda-pašy Sokoloviće je jednou z nejvýznamnějších a dnes také nejohroženějších památek tureckého období dějin Bosny a Hercegoviny. V minulosti byl častokrát vyobrazován na bankovkách a poštovních známkách, nezapomenutelným způsobem jej zvěčnil až spisovatel Ivo Andrić v románu Most na Drině (Na Drini ćuprija). Roku 2007 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Nedaleko Višegradu se nachází pravoslavný klášter Dobrun.

tohle již neopomenuly ani české servery, už vzhledem k jeho vystoupeni v Praze

http://www.muzikus.cz/novinky/Goran-Bregovi-v-breznu-zavita-do-Prahy~07~unor~2008/
http://www.abradio.cz/telegraficky/1331/goran-bregovi%C4%87-pohreb-i-svatba-v-kongresovem-centru
http://live.atlas.cz/novinky/154655-dnes-dabelska-dechovka-gorana-bregovi%C4%87e-tentokrat-i-s-chorem.aspx

vystoupil i na Colours of Ostrava 2007
http://show.idnes.cz/goran-bregovi-v-cesku-se-citim-prirozene-ff0-/hudba.asp?c=A070710_182133_hudba_kot
tady jsou z toho fotky
http://www.freemusic.cz/clanky/5619-colours-of-ostrava-goran-bregovi-ve-fotografiich.html

a tady o nem napsal clanek František Šístek
http://sildteam.org/files/upload/dva_zivoty_Gorana_Bregovice.pdf

GORAN BREGOVIĆ

Takže GORAN BREGOVIĆ - velký především hudební skladatel, také divadelní režisér, autor libreta, herec...
- Otec Chorvat, matka Srbka, Goran se narodil v Bosně (v Sarajevu).
- hra na housle ho nebavila, a tak založil svoji první rockovou skupinu "The White Button", kde hrál na kytaru (("I chose the guitar because guitar players always have most success with girls")) :))...bylo mu 16 let.
- studoval filozofii a sociologii, ale jeho velké hudební úspěchy ho nasměrovaly jinam - následovalo 15 let velkého úspěchu, nekonečných turné a autogramiád, dokud ho to 1985 už totálně neznechutilo a sekl s tím:)
- pořizuje si domek na na pobřeží a začíná spolupracovat s Kusturicou, jenže válka na Balkáně ho vyžene do Paříže

Hudba pro film:
Dělal hudbu k filmům Emira Kusturici - "Underground" (Zlatá palma z Cannes 1995), "Times of the Gypsies" a "Arizona Dream"
dále také:
"La Reine Margot" (Zlatá palma z Cannes 1994)
"Music for Weddings & Funerals" - 2002, hudba a hlavní mužská role
"The days of Abandon" - 2005, hudba a hlavní mužská role

Hudba pro divadlo:
"Silence of the Balkans" - velký multimediální projekt, předveden 1997 v Řecku ( Thessaloniki), režisérem Tomaž Pandur
"Hamlet" - pro Teatro Stabile v Itálii (Trieste)
"The Children's Crusade" - 1999 pro dost známého italského režiséra Marca BAILANIho
"Divine Comedy" - troufl si i na Dantovo veledílo Božskou komedii, premiéra byla v r. 2001 v Hamburku, režisérem byl Goranův oblíbený spolupracovník, Slovinec Tomaž Pandur

- nekoncertoval naživo 1985 - 1995 - tehdy začal provádět megavystoupení (sbor 50 zpěváků, orchestr) hlavně v Řecku a Švédsku (celkem překvapivě, resp. mě to překvapuje..) a v Bruselu před 7500lidmi.
- evidentně jeho ambiciózní plány r. 1996 vystrašily promotéry natolik, že se ho báli pozvat:)
"Very few concert performances in 1996 as the idea of a hundred and twenty performers on stage scared even the most enthusiastic promoters."
- čili 1997 to zredukoval zase zpátky na 50 zpěváků, které doprovází jeho hudba k filmům - velmi úspěšné turné po Evropě a cojávím kde ještě..

hudební spolupráce:
spolupracoval s Iggy Popem (Arizona Dream, 1993)
Ofra Haza (La Reine Margot,1994)
polská Kayah - jedna z nejznámnějších a nejoblíbenějších polských zpěvaček současnosti - společné album "Bregovic & Kayah"
a další

- dokonce napsal libreto, hudbu a režíroval operu (2004) - "Bregovic's Karmen with a Happy End" - poprvé se objevuje Carmen s K a balkánským akcentem
http://karmen.artistes.universalmusic.fr/index_valid.php

- jeho vystoupení jsou pravidelně pro 150-200 tisíc diváků...
- věnuje se i jiným různým megaprojektům

To je jen něco málo informací o tomto zajímavém umělci - mnohem více lze nalézt na jeho stránkách (anglicky, jinak životopis dostupný v en, N, It, Sp, Fr) http://www.goranbregovic.co.yu/

ORGANA: koukam, ze baner se nam zmenil z Gorana Bregoviće (pozoruhodna osobnost btw), ktery byl 31.3.2008 v Praze, na neco noveho. Tak neco malo o obojim.
(snad uz odpoledne)

silne aktualni, za pet dvanact (vic pozdeji)

(vic pozdeji)

LIZA2404: No kdo vi, jak to s tou zajimavosti je - nejsem si jista, jestli se na to jeste dokazu divat objektivne. Mne se to zda pomerne vyznamne, vzhledem k jeho vyznamu pro svet jiznich Slovanu, natolik, ze by se to u nas nekde zminit mohlo. I kdyz tady nikdy nezpival (taky nevim, ale pochybuju).
:) to je dobre.
Vsak ja urcite jeste nejake dobre zpevaky odhalim a zase na ne tady upozornim...

pridavam na home nejake obecne uzitecne odkazy. Jedním z nich je i http://www.bki.cz/ - bulharský kulturní institut v Praze - neni od veci obcas mrknout na jejich planovane akce, koho bulharska kultura aspon trochu zajima, nebo by ho zajimat mohla. Napr.

„Praha - 21.srpen 1968“
Bulharský kulturní institut Vás zve u příležitosti 40. výročí srpnových událostí roku 1968 na zahájení výstavy fotografii Bohumila Dobrovolského „Praha - 21.srpen 1968“ 3. dubna 2008 (čtvrtek) v 17.30 hod. galerie BKI, Klimentská 6, Praha 1

Pořádáme kurzy bulharských národních tanců
Pořádáme kurzy bulharských národních tanců pro začátečníky i středně pokročilé. Kurzy probíhají jednou týdně od 18 hodin v BKI, Klimentská 6, Praha 1. Délka jednoho modulu je 90 minut, cena 100 Kč. Rodinné a jiné slevy jsou možné. První lekce zdarma. Vedoucí kurzu: Todor Ralev Více informací na toma6@abv.bg, tel.:725 634 094
Kurz organizuje OS Zaedno za podpory Bulharského kulturního institutu v Praze

a dalsi veci...

ORGANA: Nevybavuji si, jestli se u nás o tom psalo nebo mluvilo. Toše tu pokud vím nikdy nezpíval, tak by to asi nebylo pro český čtenáře moc zajímavý. Dostal i mě ;-)

kolem kravaty se objevuji urcite nesrovnalosti - ceska a chorvatska wiki uvadi to, co jsem napsala, ovsem anglicka tvrdi, ze Chorvati do Parize prisli az roku 1660, tudiz k Ludviku XIV. ...jeste to trochu prozkoumam...

nicmene zda se, ze i francouzi se shoduji s ceskym a chorvatskym nazorem. Nasla jsem uryvek z knihy "La Grande Historie de la Cravate", jejimz autorem je Francois Chaille, kde se ta verze potvrzuje.
Je to v chorvatskem prekladu, aspon si kazdy muze zkusit, nakolik by rozumel..

"... Oko 1635. godine, nekih šest tisuća vojnika i vitezova, stiglo je u Pariz kao podrška francuskom kralju Luju XIII. među njima je bio veliki broj hrvatskih plaćenika koji su, predvođeni banom, ostali u službi francuskog kralja. Tradicionalna odora s vezanim, oslikanim, maramama oko vrata pobuđivala je pažnju francuskog dvora. Marame su bile napravljene od različitih materijala, od grubih, koje su nosili obični vojnici, do svilenih i onih od finog pamuka koje su nosili časnici. Taj "hrvatski elegantni stil", potpuno nepoznat u tadašnjoj Europi, oko 1650. godine biva prihvaćen na francuskom dvoru i postaje modni odjevni predmet među buržoazijom tog vremena kao simbol kulture i elegancije. Osim ljepote, te marame su bile i u mnogome praktičnije nego do tada nošeni kruti čipkasti okovratnici francuskih vojnika i časnika. U Englesku je kravatu donio Charles II. po svom povratku iz izgnanstva. Kravata je ubrzo osvojila, kao modni odjevni predmet, i cijelu Europu. ....."

KRAVATA - s kravatou prisli prvni Chorvati.
Po tezke, nicmene vitezne, valce s Turky jich 6 tisic odjelo roku 1635 do Parize, kde byli predstaveni Ludviku XIII. jako slavni hrdinove. Jejich odev mimojine obsahoval i specificky vyhlizejici satek kolem krku. Kral byl nadsen, nechal se inspirovat a zavedl tento kus latky jako cast oficialniho muzskeho odevu...rikalo se tomu "a la croite", v prekladu neco jako "po chorvatskem zpusobu", "na chorvastky zpusob"...od poloviny 17. stoleti se "kravata" rozsirila do Evropy.

1-chorvatsky vojak 2-Ludvik XIV. v roce 1667 (podle http://en.wikipedia.org/wiki/Necktie )

co se tyce tech olympijskych her, nasla jsem par zajimavosti:
- byly to prvni a jedine hry, ktere se konaly v socialisticke zemi
- poprve byl prezidentem her Juan Antonio Samaranch
- lyzar slovinskeho puvodu Jure Franko tehdy vyhral pro Jugoslavii prvni olympijskou medajli ze zimnich her - bylo to stribro v obrim slalomu
- Rakousko si prekvapive odvezlo z celych her pouze jednu bronzovou medajli

ORGANA: mel ho na svedomi Slovinec - ilustrator Joze Trobec

hihi:)...takhle vypadal maskot (Vucko) zimnich olympijskych her, ktere se konaly roku 1984 v Sarajevu

Jinak ze ta nova bondovka "Casino Royale" (2006) se natacela u nas se celkem vi...ale mozna se uz tolik nevi, ze cast se natacela taky v Cerne Hore, udajne...

a jeste chvili zustaneme s Makedonii...tentokrat jde o basnika a literarniho komparatistu makedonskeho puvodu, momentalne pusobiciho v Bratislave

Zvonko Taneski (1980, Kičevo, Macedónsko) absolvoval štúdium na Katedre všeobecnej a komparatívnej literatúry univerzity Sv. Cyrila a Metoda v Skopje. Je autorom básnických zbierok Otvorené dvere (1995), Chór hnilého lístia (2000) a Vrch (2003), ktoré vyšli v macedónčine, posledná z nich aj s doslovom Venka Andonovského, dekana Filozofickej fakulty. Píše aj kritiky a literárnoteoretické štúdie, s ktorými sa pravidelne zúčastňuje vedeckých konferencií: „trápne a vedecko-tvrdohlavo“. Je laureátom niekoľkých literárnych súťaží, jeho básne a eseje sú preložené do angličtiny, taliančiny, slovinčiny, chorvátčiny, srbčiny, albánčiny, bulharčiny a esperanta. Od septembra 2003 sa zdokonaľuje v slovenčine a v slovenskej literatúre na Univerzite Komenského v Bratislave. Na Slovensko prišiel s cieľom prekladať do macedónčiny slovenskú literatúru.

rozhovor s nim (ve slovenstine): http://www.noveslovo.sk/clanok.asp?id=11433
kratsi info v makedonskem literarnim casopise Blesok (anglicky) http://www.blesok.com.mk/avtor.asp?lang=eng&id=860

jinak odkaz na literarni casopis, v jehoz je mimojine redakci: (anglicky, ale jsou tam clanky i ve francouzstine a nemcine misty) http://www.mirage.com.mk/main.asp?lang=eng&izdanie=18

Tose Proeski