ORGANA: Sorry, ja prehlid to datum.

VONSMIRNOFF: taky jsem to tam nasla, ale vzhledem k tomu, ze 18. dubna uz bylo, jsem to sem nakonec nedavala...ale ostatne je taky dobre vedet, ze to vubec probehlo...

ma to sice velikost prumerneho divxu, ale doporucuju tomu tu trpelivost obetovat
zatim jsem videla zhruba prvni cast a...no....stoji to za to.
je to drsne...

RVHP: Tady: http://www.blisty.cz/art/40136.html je pozvánka na promítání (to video má 700 MB, možná se nebude každému chtít to stahovat).

Občanské sdružení Nezávislá média zve na premiéru českého dokumentárního filmu scénáristy, kameramana a režiséra Václava Dvořáka "Uloupené Kosovo" se bude konat v pátek 18. 4. 2008 v 11,00 hod. v projekční síni Domu národnostních menšin, Vocelova 602/3, Praha 2 (50 m od stanice metra I.P.Pavlova). Producentem filmu je Aleš Bednář.

celkem zajimavy dokument o Kosovu (hezky česky)

http://linkuj.cz/?id=show&viewnr=4&typ=0&par=45195

NEW BALKAN POLITICS
vypada to zajimave...casopis zamereny na politiku v balkanskych zemich...zatim se objevilo 9 cisel, 1. obsahuje state za rok 2001-2002, posledni zatim bohuzel pouze rok 2005...ale i tak to myslim urcite stoji za pozornost...
hlavni prostor je venovan Makedonii, taktez autori jsou nejcasteji Makedonci, ale take Bulharsku a Kosovu
vetsina clanku je i v anglicke podobe, pripadne makedonsky, albansky...

Macedonia's Road to the European Union
Mirjana Maleska, Ph.D. Professor at South-European University, Tetovo
Denko Maleski, Ph.D. Professor at Law School, Skopje

Specific Features of Roma Education under the Conditions of Contemporary Bulgarian Society
Dr Valentina Milenkova, Seniour research associate at the Institute of Sociology, Bulgarian Academy of Sciences, sociologist, specialist in Sociology of Education

Dr Maxim Molhov, Seniour research associate at the Institute of Sociology, Bulgarian Academy of Sciences, mathematician, specialist in Methodology of Sociological Survey Research.

Political Parties of Albanians in Macedonia and the Kosova Issue
Etem Aziri, Macedonia

Malthus, Mayhem, and the Myth of Yugoslavia
Peter LIOTTA, Naval War College, Newport,Rhode Island, USA

http://newbalkanpolitics.org.mk/

CALE: diky!
urcite dej, budem se tesit...

Peknej klub, jen tak dal, drzim palce. Kdybych se o necem doslech, dam vedet. Vim ze se pripravuje srbsky chor v Polskem umeleckem dome. Zjistim vic a dam vedet.

a konecne! pro me zcela neocenitelna stranka:


D:S DARK SCENE
Blog about dark and underground music scene from ExYu region in Balkans. ExYu is the region were former Yugoslavia was but now is the region where 5 countries live: Slovenia, Serbia, Croatia, Bosnia and Hercegowina, Montenegro and Macedonia. Enjoy!
http://darkscene.blogspot.com/

jsem tim songem ted uplne posedla, uz jsem si ho pustila asi 10krat za sebou a zdaleka ne naposled...kdyby na tom byl nekdo podobne - dobre se to zpiva:)

Tose Proeski - Krajnje vrijeme (Feat. Anja Rupel)
Ljudi mi se javljaju
a ja ne znam ni da l' ih poznajem
u masi drugih glasova
jedino tvoj muk prepoznajem
ne znam da li sam to ovdje ja
ili je sve ovo san

Vidim te, a nisi tu
u tebe svijet je maskiran
a ja sa sobom ne znam kud
kako da te nadjem

Krajnje vrijeme je
da, neku drugu zavolim
krajnje vrijeme je
da, da mi svane
krajnje vrijeme je
da, stari kompas promijenim
krajnje vrijeme je
da, krenem dalje
u novo svitanje

Lazima kupili smo mir
srebrom i zlatom
skoro svaki hir, svaki hir
a ljubav se ne kupuje
tamo gdje se i vrijeme
prodaje, prodaje

I ko da sada bude pametan
kad je lakse biti lud
hiljadu je raskrsca
a ja sa sobom ne znam kud'
kako da te nadjem

Krajnje vrijeme je
da, nekog drugog zavolim
krajnje vrijeme je
da, da mi svane
krajnje vrijeme je
da, stari kompas promijenim
krajnje vrijeme je
da, krenem dalje
(2x)

U novo svitanje
(5x)

Toše Proeski a Anja Rupel - Krajnje vreme
http://tw.youtube.com/watch?v=-SzxZ1gy-nE&feature=related
ANJA RUPEL
*1966, slovinska zpevacka, textarka, novinarska, rozhlasova hlasatelka, herecka
jiz roku 1982 zpivala v tehdy dost zname a oblibene (v Jugoslavii) synthpopove kapele Videosex, s kterou nahrala 4 desky, jejich debutem byl Videosex 84
- kapela se rozpadla o 10 let pozdeji a 1994 nahrava svoji prvni solovou desku s nazvem Odpri oči (Open your eyes)
- jistou dobu pak zpivala take s veleznamou industrial/techno kapelou Laibach, se kterou nazpivala Across the Universe od Beatles a stali se historicky prvnim zastupcem Slovinska, ktery se dostal do MTV
- 2002 se ji narodila dcera Luna, kterou ma se slovinskym zpevakem Alesem Klinarem, liedrem folk-popove kapely Agropop
- jeji stryc, Dimitrij Rupel, je/byl slovinskym ministrem zahranicnich veci
- hrala v nekolika filmech, napr 1987 Hudodelci (Kriminalnici), rezie Franci Slak

:)) Videosex - Detektivna prica
http://www.youtube.com/watch?v=0qCCqFRUevw
:))) Videosex - Mama
http://www.youtube.com/watch?v=Z8TGNl08AF8&feature=related
Laibach - Across the Universe (with Anja Rupel)
http://www.youtube.com/watch?v=AarnljO49zo
Anja Rupel - Kljuc do serca
http://www.youtube.com/watch?v=8hed1SQkbpI&feature=related

btw zrejme nejaka zvlastni nahoda, ale zatim jsem se setkala se 2 Slovinkami, ktere spolu nemely nic spolecnyho, ale byly si neuveritelne podobny, a ted koukam, ze Anja Rupel vypada ale uplne stejne jak ty dve...:)

Černohorština (crnogorski jezik)
Černohorština (crnogorski jezik) je jihoslovanský jazyk a úřední jazyk v Černé hoře. Od roku 1992 byl uznáván pouze za dialekt srbštiny. Po osamostatnění Černé hory byl jazyk vyhlášen jako samostatný a v roce 2007 se stal jazykem oficiálním pro Černou horu.

Rozšíření:
Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Srbsko
Počet mluvčích:
144 830

Abeceda

A B C Č Ć D Dž Đ E F G H I J K L Lj M N Nj O P R S Š Ś T U V Z З Ž Ź

Černohorština je psána latinkou. Znak З se čte [ʣ].
Černoh Srb Chrv Česky
cklo staklo staklo sklo
djetić dečak dječak klučina
kostanj kesten kesten kaštan
znaven poznat poznat seznámit se

Černoh Srb Chrv Česky
glib blato blato bláto
cukar šećer šećer cukr
oriz pirinač riža rýže
razuriti srušiti srušiti zbořit

neco malo z wikipedie, sami tam pisou, ze je to lehce out of date...:

The Republic of Montenegro has one official language, the Ijekavian dialect of Serbian. This replaced Serbo-Croat as Montenegro's official language in the constitution of 1992. This official language is being called, by political organizations in the last years, Montenegrin language. On the last census in 2003, 21.53% of the population of Montenegro declared Montenegrin their native language.

Other non-official languages spoken in Montenegro include Albanian, Bosnian and Croatian. However, Albanian is an official language of the municipality of Ulcinj.

Additionally, there are nearly 500 Italians in Montenegro today, concentrated in the Bay of Kotor (the venetian Cattaro) and the coast: they are the descendants of the venetian speaking population of the areas around Cattaro that belonged for many centuries to the Republic of Venice.

The Montenegrin language is written in Latin and Cyrillic alphabets, but there it is a growing political movement that wants to use officially only the Latin alphabet when Montenegro will enter the European Union.

a s tim trochu souvisi i tohle
http://www3.sympatico.ca/creativeearth/canyug.html
menuje se to sice ETHNIC CONFLICTS IN CANADA AND FORMER YUGOSLAVIA, coz je zajimavy samo o sobe, ale krome toho je tam podkapitola LANGUAGES AND LINGUISTIC FREEDOM (ackoliv to zahrnuje pouze srbochorvatstinu a pak problem v Kanade)

...a priste uz bude zas neco s obrazkama, slibuju:)...

May 6: St George's Day in Bulgaria; Đurđevdan in Serbia, Montenegro, and Bosnia and Herzegovina

St. George's Day in Bulgaria

Possibly the most celebrated name day in the country, St George's Day (Гергьовден, Gergyovden) is a public holiday that takes place on 6 May each year. A common ritual is to prepare and eat a whole lamb, which is an ancient practice possibly related to Slavic pagan sacrificial traditions and the fact that St. George is the patron saint of shepherds.

St. George's Day is also the Day of the Bulgarian Army, made official with a decree of Knyaz Alexander of Bulgaria on 9 January 1880. Parades are organised in the capital Sofia to present the best of the army's equipment and manpower.

St. George's Day in Serbia
Main article: Đurđevdan

In Serbia St. George's Day is called Đurđevdan (Serbian: Ђурђевдан) and is celebrated on 6 May every year. Đurđevdan is celebrated by Serbs and Gorani not only in Serbia, but also in Montenegro. Đurđevdan is celebrated, especially, in the areas of Raska and Metohija in Serbia and also in Kosovo.

St. George's Day in Bosnia and Herzegovina

In Bosnia and Herzegovina St. George's Day is called Đurđevdan (Bosnian) and is celebrated by Bosnian Serbs and Roma (both Orthodox and Muslim), but also has been celebrated by the other ethnic groups in Bosnia and Herzegovina. Đurđevdan's widespread appeal can be seen in the song Đurđevdan by Bijelo Dugme as well as Meša Selimović's novel Death and the Dervish. The widespread appeal is often seen as stemming from the pre-Christian roots of the spring holiday.

hodne zajimava vec - kratke pojednani (anglicky) The Balkan wars in slovenian newspapers´ political cartoons
http://www2.arnes.si/~gkreac/Doc/Eng/Balcan%20Wars.pdf

me ted tak zaujalo: anticka sidla v Dobrudži:
asi nejzajimavejsi je Tomida, kde se nam trapil chudak Publius Ovidius Naso ve vyhnanstvi od roku 8 n.l. a ma tam i hrob...
dokonce tam napsal, krome upenlivych proseb o povoleni se vratit do Rima (Epistulae ex Ponto) a jinych veci, taky báseň o rybách Černého moře "Halieutica", cehoz se ale dochovala jen mala cast

ORGANA: a vida, ja vedela, ze neco bude cesky: Co se děje v Goze
http://www.vetrnemlyny.cz/rozrazil/online/clanek.php?clanek_id=370

btw nasla jsem jinak celkem slusnej odkaz:
Bibliografie kniznich prekladu slovinske literatury do cestiny + Nastin historickeho vyvoje cesko-slovinskych literarnich vztahu, 2005, a je to bilingvni...
http://www.ljudmila.org/litcenter/praga2005/bibliocesko.pdf

tak, přátelé, kdo se ochomítáte kolem Brna, zase kus slovinské kultury:

29.4. Slavko Grum: UDÁLOSTI V MĚSTEČKU GOGA čas: 19:30
Kdy: Termíny začínají od 29. 04. 2008.
Kde: Brno 2 - Divadelní studio Marta

překlad: Dušan Karpatský,
úprava textu: Daniela Cádrová, Jan Kačena,
režie: Daniela Cádrová, stud. režie,
dramaturgie: Jan Kačena, stud. dramaturgie,
scénografie: Zuzana Malcová j.h., stud. VŠMU scénografie,
produkce: Markéta Lukášková, stud. divadelního manažerství
hrají: Lenka Jakubíková, Marie Vančurová, Daniel Volný, Jiří M. Valůšek, Bára Jelenová, Anežka Kubátová, Kamila Dvorská, Václav Vítek, Matěj Kašík, Lukáš Matěj, stud. 4.r. činoherního herectví a Ján Hyža, stud. 2.r. muzikálového herectví

vstupné 50 Kč

Událost v městečku Goga (Dogodek v mestu Gogi) je drama z třicátých let 20. století, poznamenaného mezičasem dvou světových válek, Freudovou psychoanalýzou i Nietzscheho nihilismem, a autor, kontroverzní slovinský spisovatel a myslitel Slavko Grum v něm nepříliš lichotivě vylíčil psychopatickou atmosféru jednoho zdánlivě normálního městečka.
http://www.metropolislive.cz/detail/3224/44/
pomerne podrobne je to rozebrano zde (ovsem slovinsky) http://slo.slohost.net/cgi-bin/stran.pl?id=6&izris=izpisiNovico&st_pod=12&jezik=slo&templ=1 nebo http://shrani.si/files/slavkogrumubs2.doc

proc si nevyzkouset slovinstinu:
Slavko Grum, slovenski zdravnik, dramatik in pripovednik, * 2. avgust 1901, Šmartno pri Litiji, † 3. avgust 1949, Zagorje ob Savi.
V Novem mestu je v letih 1911 do 1919 obiskoval gimnazijo, medicino pa je študiral na Dunaju. Kot zdravnik se je dodobra seznanil tudi z psihoanalizo, novim področjem psihiatrije, ki poudarja nezavedno plast človeškega življenja. To je pomembno vplivalo na njegovo umetniško delo, ki je bilo v tesni zvezi s poklicnim interesom. Grum je bil kot zdravnik nekaj časa zaposlen tudi na psihiatrični kliniki in kot sam pravi si je tam pridobil izkušnje in tudi podlago za pisanje najpomembnejšega dela, drame Dogodek v mestu Gogi. Pokopan je na šmihelskem pokopališču.
http://sl.wikipedia.org/wiki/Slavko_Grum nebo http://baza.svarog.org/slovenscina/grum_gogi.php

SAFET ZEC - vystava Paradise lost, Muzeum Kampa, 4.4.-11.5.2008
Skromné hledání pravdy v díle Safeta Zeca
V konírně Musea Kampa je po výstavě lotyšské umělkyně Alji Zariny nyní možnost zhlédnout poeticky realistické malby umělce Safeta Zeca. Narodil se v roce 1943 v Rogatici v Bosně a Hercegovině, nejdříve studoval na Vyšší škole užitých umění v Sarajevu a pak malířství na Akademii výtvarných umění v Bělehradě. Po válečných konfliktech na Balkáně odešel s celou rodinou do Itálie. Dnes žije a pracuje v Benátkách.

Jedenáct rozměrnějších obrazů vystavených v Museu Kampa vybrala osobně paní Meda Mládková minulý rok během své návštěvy v umělcově ateliéru a jde o jedny z jeho posledních děl.

Odborný výraz „poetický realismus“, který se v souvislosti s díly Safeta Zeca používal již v 70. letech, je jako každý takovýto pojem vystihující a zavádějící zároveň. Jeho obrazy vypadají v katalogu nenápadně a možná příliš monochromně, až neosobně, ovšem zcela jiné pocity vzbuzují v reálu při vstupu do konírny.

Pomocí jednoznačnosti zobrazených předmětů (oken, dveří, kbelíků s barvami v jeho ateliéru) otevírá Zec obecné otázky po komplexitě a podstatě. Zcela obyčejné předměty jsou zachyceny tak, že je sice poznáváme, ale vzbuzují naprosto abstraktní dojmy. Nevíme, z jakého domu jsou tyto dveře nebo okna, pouze za nimi tušíme procházky po benátském přístavu, životy lidí, kteří v domě žijí, hledáme život a nitro autora samého.

Mezi nejlepší práce patří bezesporu portrét malíře a truhláře. Přestože nejde o autoportrét, ale o podobiznu jeho přítele, promlouvá k nám i tvář a osobnost umělce. Muž držící nezapálenou cigaretu s další za uchem se k nám otáčí jakoby mimoděk. Jeho výraz je plný strádání prožitých v minulosti, ale také plný klidu a nadhledu. Je to onen nadhled získaný zážitky z války v Sarajevu?

Zec se rozhodl malovat skromně, nenápadně a zároveň velkolepě. Pokusil se zdánlivě o nemožné — popřít současnou zahlcenost digitálním obrazem. Nechce nijak prvoplánově vyzdvihovat „klasické a tradiční“, ale poukázat na smysl našeho hledání vlastní identity, které je neměnné jako mýtus těchto starých děl. Na jedné z maleb jsou dokonce i špinavé boty od barvy jako na obraze V. van Gogha. Tyto boty použil Martin Heidegger jako důkaz své teorie o umění 20. století, totiž toho, že je podstatné hledat pravdu, ne klasickou krásu. Podle něj taková pravda je pak krásou …

http://www.exonline.cz/clanek/20880/safet-zec

Marjan Pejoski, uspesny makedonsky modni navrhar
- v laickem svete znamy predevsim jako autor jednoho z nejznamejsich modelu Björk (saty s kusem labute), ve kterem se ukazala na predavani cen akademie za rok 2001
- zije a pracuje v Londyne

natolik to uchvatilo, ze se to stalo legendou a jednim z jejich symbolu a zacalo se to parodovat:)

the "dead swan dress" - was auctioned off for charity.

v tom roce 2001 to rozhodne udelalo nejvetsi rozruch a hodne se o tom mluvilo, prirozene....udajne padla i tahle hlaska:
"I wanted to wear my swan tonight. But to me, they're so 'last year'." - host Steve Martin on Bjork's swan dress.

The dress was further remembered at the 2006 Academy Award when Jon Stewart joked “Björk couldn't be here tonight... she was trying on her Oscar dress and Dick Cheney shot her.” The dress was also mocked by the cartoon series ‘Fairly Oddparents’ and in the 2004 comedy flick ‘White Chick’. Many critics claim Björk’s swan dress ensemble was her claim to fame others simply blame the incident on her non existent dress sense. All said and done, it was Björk’s swan dress episode that caused her to become a household name and she will always be associated with that ‘Swan Dress’.

jinak doporucuju stranky Marjana Pejoskiho, daji se tam prohlednout vsechny jeho kolekce (vcetne labutopavi kolekce 2001) http://www.marjanpejoski.com/

a jeste nejakou "nerest"...
Tradiční směs chuťově bohaté Virginie a Latakie a vzácného Yenidje tabáku nabízí jemnou, uhlazenou a přesto bohatou chuť a unikátní aroma.
89,- Kc

http://www.doutniky.com/balkan-mixture-p-108.html

vino Balkan Bear
Balkan Bear je oblíbené červené polosuché stolní víno odrůd Pamid, Melnik a Merlot, dovážené do ČR již před rokem 1989 a známé též pod názvem Medvědí krev. Hrozny pocházejí z jižního vinařského regionu Bulharska zvaného Hornotrácká nížina. Tato oblast produkuje nejlepší červená vína Bulharska. Polosuché středně plné víno chuti po červeném peckovitém ovoci.

uz jste to nekdo pil?