Uvažoval sem, že by to ani nemusel být psychoterapeut, který s tím má přímo (nebo hodně) zkušenosti, protože oni o ovlivnění zdraví psychikou ví dost a "věří" na to víc než třeba někteří doktoři. Spíš jde o to, aby byl ochoten se do toho pusit, seznámit se i s tou fyzickou částí stavu a aby byl obecně dobrej - protože jsem byl poučen, že dobrý terapeutem se člověk rodí nikoliv vystuduje. ;)
Ke kineziologii - nijak hlouběji jsem to nezkoumal - absolvolal jsem asi 3 návštěvy - při první se paní kinezioložka rozslzela, protože jsem jí popsal podobnou situaci jako měla ona doma - byla z toho sezení rozhozená víc než já. Došel jsem k subjektivnímu názoru, že je to taková směs svěření se a pozitvní motivace. Ale myslim, že se tim nedá nic zkazit.