• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIOJANDREVOSTAVBY
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    LUMIERE: jj, není to o tom, že to spíchne kdejaká parta tesařů, jak si může někdo mylně myslet... Prostě chce to znát problematiku a pak to může suprově fungovat. V opačným případě to může být průser.
    LUMIERE
    LUMIERE --- ---
    SWARAJ: jj..souhlas..ja mam taky rad drevo. Drevo je fajn :o) . Ovsem je to "chytrejsi" konstrukce a u "chytrejsich" konstrukci je to narocnejsi na detaily..oba o tom vime, ale sahneme si do duse jak to v teto zemi vypada s provedenim at uz staveb tak vseho a hlavne s uzivanim objektu, ktere je take dulezite!!! :o)
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    LUMIERE: Ještě k rozdílu životnosti mezi dřevostavbou a cihelnou stavbou. Základy, izolace proti vlhkosti, zateplovací systémy, fasádní systémy (ať omítky či obklady), krovy, střešní krytiny, rozvody sítí, podlahy, výplně otvorů, povrchové úpravy, zařizovací předměty, atd. mají oba typy konstrukcí naprosto shodné, tzn. i shodné životnosti.

    Takže rozdíl máme jen v obvodových nosných prvcích, popř. stropech. U dřevostavby jsou náklady na tyto konstrukce cca 80tis. Kč. U zděných daleko vyšší (nepočítaje náklady na větší únosnost základů, delší dobu výstavby, přesun daleko větší hmotnosti materiálu, manipulaci na stavbě, atd.). Myslím, že při celkové investici je to zanedbatelná položka...

    Když to shrnu, tak jako potenciálnímu stavebníkovi je pro mě daleko více rozhodujíci dopad na životní prostředí, pocit ze stavby, atd. než to, že část zděného domu přežije o pár desítek let více než u dřevostavby.
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    COURT: ještě jen - osobně bych nepoužíval izolace jako pěna či polystyren. působí jako parozábrana a při špatném provedení se na jejich povrchu může tvořit kondenzát, který nemá možnost prostoupit do exteriéru.. raději doporučuji difusně otevřené skladby..
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    LUMIERE: Záleží hodně na detailním provedení, kvalitě dřeva (třeba KVH profily vysoušené na normou požadovanou úroveň), typu spojů (čepované konstrukce vydřží víc než styčníkové pozink prvky), difusně otevřenou konstrukci, atd.

    Jinými slovy, pokavad dodrží stavitel zásady pro zabudování konstrukcí, požadovanou vlhkost prvků, zamezení diferenciální kondenzace, správné provedení detailů a difusně otevřenou skladbu, tak by dle mne neměl být problém, aby stavba vydržela dostatečně dlouho, klidně i 100 let...

    Osobně si myslím, že ať stavba vydrží 70 nebo 100 let, je to pro ni dostatečně dlouhá doba. Vzhledem k tomu, že stavby daleko rychleji stárnou morálně (20 - 30 let), není ani důvod, aby tu byly déle. Praxe hovoří jasně - málokdo chce jít do rekonstrukce stávající zděné stavby vzhledem k problémům a financím, které s tím souvisí. Z tohoto pohledu je optimální, pokud stavba slouží jednomu max. dvěma uživatelům. Následně se pak dá rozebrat, prvky použít anebo nechat pohltit přírodou. z tohoto pohledu je dřevostavba ideální, neboť se dá takřka kompletně demontovat, materiál využít znovu (anebo ho spálit:). Navíc nezatěžuje přírodu emisemi CO2 (naopak během růstu dřeva ho pohlcuje), kdežto zděné systémy znamenají natěžit hlínu (díra do země), převést, vypálit (produkce CO2) a opět převést ke spotřebiteli...Následně dnešní děrované cihly nelze recyklovat, neboť při boření je z nich akorát suť, kterou maximálně můžeme použít na zásyp.

    jen pro doplnění - nepoužívám systém subtilních prvků twobyfour. jako nosné prvky využívám raději masivnější profily 140/140, které se dají čepovat a jsou kompletně zabudovány uvnitř tepelné izolace (foukaná celulóza, sláma) s difusně otevřenou skladbou. dřevo, pokavad je dobře vysušeno (ano, u nás je problém takové sehnat, ovšem dá se), je chráněno před UV zářením i před vlhkostí, které způsobují jeho degradaci. Ideálnější podmínky pro jeho přežití takřka nejsou.
    LUMIERE
    LUMIERE --- ---
    SWARAJ: mam takový pocit ze bych i skoro nesouhlasil s tak dlouhou zivotnosti. Kdyz to vezmes podle vlastnosti konstrukcniho materialu tak drevostavby v tomto systemu (lehky dreveny skelet) bych sacoval tak na 70 let. "klasicky" zdeny domek z keramickych cihel odpovida tem 100 letum. Ovsem v idealnim pripade. Drevostavba jako takova nema takove vlastnosti. Vem si pouhe charakteristiky dreva jako takoveho. Stavi se z konstrukcniho smrkoveho dreva bezne tridy C22 a to ma nejake vlstnosti v zavislosti na delce trvani zatizeni. Uz jen toto jsou znaky ze drevo vs. cihla ma rozdilne chovani v case co se tyce tuhosti stavebniho prvku.
    Samozrejme idela je jiny nez skutecnost a "trvanlivost" je jevem nahodnym zavislym na jiste pravdepodobnosti. Takze se muze stat ze zivotnost bude 100 let. Ale stavitel jako takovy by nemel uvazovat zivotnost u drevostavby 100 let.
    Neco jineho je finsky system. Kulatina ma zase jine vlastnosti a konstrukcne jsou prvky jinak namahane. U techto systemu je jejich zivotnost dolozena skutecnosti. U lehkych drevenych skeletu realizovanych v nasich podminkach si budem muset nejaky cas jeste pockat, nez budem moci tvrdit jejich delsi zivotnost nez uvadime v soucasnosti.
    Tech 100 let bych asi fakt rekl ze je skoro moc. Berem efektivni zivotnost za podminek spravneho konstrukcniho reseni, reseni detailu, skladeb a hlavne spravneho uzivani objektu. :o)
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    COURT: životnost mají identickou jako zděné stavby. chce to jen dát pozor na pár detailů. pokavad je vše dobře provedené, vydrží určo tak 100 let. imho jsou stavby, které jsou 500, 1000 let staré a jsou celé ze dřeva....

    co se týká úpravy dispozic, tak záleží hlavně na zvoleném konstrukčním systému. Já osobně dávám vše do obvodových konstrukcí, takže interiér je možno kdykoliv přebudovat úplně kompletně libovolně dle představ, aniž by bylo zasahováno do statiky... to u zděnejch moc nebývá...
    COURT
    COURT --- ---
    jakou mívají "dřevostavby" a tím nemyslím teď skutečné finské dřevostavby, ale ta směs izolační vaty, pěny, polystyrenu a ethylenem napuštěných panelů asi tak životnost? nějaké stavební úpravy, probourávání dveří, nebo spojování pokojů tam, předpokládám, moc dělat nelze..
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    Vše se dá udělat v nízkoenergetickém standardu, což v realitě znamená, že se pasivním dům trochu "ostrouhá" (o tl. izolací, technologie, atp.)

    Dům, co je na obr. 04 RD Tužka vpravo nahoře, má v tuto chvíli rozpočet někde kolem 2,5mil v NED standardu.
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    tady http://www.atrea.cz/?download=cz/epd/epd_system_atrea_-_hmotove_varianty.pdf nalezneš některé hmotové varianty, které je možné v pasivním standardu udělat.

    a tady jedna z mých vlastních variant na téma koncepce domu, které jsi našel na domesi.cz

    04 RD TUŽKA.jpg (751063 B)
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    DEEMAN: Nemám s nima zkušenost. Domy vypadají vcelku fajn. Nikde jsem se ovšem nedočetl, jakou mají tepelnou ztrátu, jaký se využívá systém vytápění /nebo doporučuje/, na kolik vyjde roční provoz, atd.

    Prakticky za cenu, kterou uvádějí na klíč, se dá postavit pasivní dům s náklady 5-8tis za vytápění na rok. Skladba obvodového pláště obdobného principu /difusně otevřená konstrukce, dřevostavba.../

    V případě zájmu o více informací ohledně pasivních dřevostaveb, možnostech a cenách pošta.

    V nízkoenergetickém standardu se dá obdobný dům pořídit tak za 2,5mil +/- (ovšem otázka je vybavení a systém vytápění, což u Tebou vybraného projektu není nikterak specifikováno... Nejlevnější na pořízení jsou přímotopy, další teplovodní, teplovzdušné s rekuperací, atd...)
    DEEMAN
    DEEMAN --- ---
    Ahoj, nemate nahodou nekdo zkusenosti s Domesi? Hodne se mi libi tenhle projekt: http://domesi.cz/futura/obecne-informace
    ABYSS
    ABYSS --- ---
    Seminář, za kvalitu ručim:) http://biodomy.czgbc.org/ (za zkopírování kamkoliv, kde by to někoho mohlo zaujmout, budu vděčnej)
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    RAMJAH: veranda je fajn, o tom žádná. tady bych se držel "původních" oken s poutcem, který jsou na zbytku domu (ony taky nejsou pravděpodobně původní, to je otázka tak počátku 20.stol.). Klidně bych tím pádem zmenšil i ty okenní otvory. i tak tam bude světla dost a navíc vznikne místo i pro nějaký věci na zdi popř. skříň.

    V některejch domech jsem nahrazoval třídílný dvoudílnejma, kde každé křídlo bylo členěno vodorovnou příčlí v poměru 1:2 (v úrovni obdobně jako máš poutec na těch "původních" oknech). Ale u tý tvý verandy by to nevypadalo dobře. bylo by to stejně nepatřičný, jako ty třídílný. osobně bych je zmenšil a dal tam ty s poutcem, jako jsou na zbytku domu.

    se stav někdy v knihovně. v sekci architektura mají knížku o oknech, kde dohledáš, jaký členění se dělaly v konkrétním období...
    IZINKA
    IZINKA --- ---
    RAMJAH: my ted máme taky třídílný a budem dělat velký dvoj..
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    SWARAJ: no vidiš, ty sem na ty verandě zapoměl předělat:D bohužel ta veranda je právě přístavba cca z poloviny 90let:( dříve tam bylo jen zápraží, ale svoji fukci plní, navíc je na její jednu stěnu umístěna krabice s elektrikou, takže ji tam necháme..

    btw nějakej návrh oken?
    SWARAJ
    SWARAJ --- ---
    RAMJAH: dobrý. akorát bych z toho ještě vyhodil ty hnusný třídílný okna z dob komunistický výstavby a bude to fajne.
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    tak sem dal konečně dohromady nějakou finalní představu přestavby, nahoře je původní záměr řešení ve stavebním povolení na přístavbu (tak před 20ti lety původním majitelem) dole jak bysme to rádi...

    TERBOOK
    TERBOOK --- ---
    TESAY: diky, mrknu na to :)
    TESAY
    TESAY --- ---
    RAMJAH: pokud budeš mít někdy cestu na Valašsko, tak určitě zajeď na Pustevny. Je tam k vidění dokonalá rekonstrukce - vrchol řemeslné dovednosti.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam