• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIOJANDREVOSTAVBY
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    +1
    AQUALOCO: dobrá Uganda:)
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    1 odpověď
    T_MAX: kvůli akumulaci tepla a par, vypraskat by to mělo, navrch přijde hl. barvenej štuk ař to vytvrdne a uschne, držet by to měl klasicky rákos a konopná řezanka v omítkový směsi

    materiál se jeví solidně lepivě, tak doufám, že to aspoň přibližně půjde podle představ..
    T_MAX
    T_MAX --- ---
    1 odpověď
    AQUALOCO: Proč nepoužíváš perlinku? Nebude to praskat?
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    4 odpovědi+1
    kdyby se náhodou někomu zachtělo hliněných omítek, tak je to bordel jako u těch normálních, má to i svá specifika, například člověku nesmrdí... :)

    zatím máme našpricováno a pokračujeme na jádrové omítce. bohužel pokud někdo budete chtít omítat strojně, dopředu domlouvejte omítačku buď s dodavatelem, jinak firmy jako Weber, Hasit a spol už tyto omítky mají také v porfoliu a při použití hl. směsí již nakoupených u "konkurence" se na vás vyserou, ikdyž pro vás omítá člověk, kterej jim dělal léta odběry v řádech stotisíců či mega... ne všechny omítačky jsou taky pro hl. omítky vhodné (jako např. G4 - odborníci vědí..), omítáme narychlo půjčenou mašinou, hůř drží stálost konzistence atd., trochu pakárna... ale hlavně to zakrývání!!!
    no ale, špric tam byl asi za hodinu!

    podklad


    test venku


    špric


    schnutí špricu


    jádrová omítka


    jádrová omítka před srovnáním
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    GHANTA: jj opalovaní je jedna z metod, jak sem psal postrašení ohněm, mam touhle metodou udělanou čast podlahy pudy nad poválem
    GHANTA
    GHANTA --- ---
    1 odpověď
    Je také důležité zmínit, že pro brouky je mnohem snazší napadnout dřevo nečisté - rozumněj neohoblované, chlupaté, každí skulinka kudy mohou vlézt pod povrch dřeva, jim přichází velice vhod. Provedl bych pár zkoušek na ten albumin s vápnem, který bych zkusil navrch přetřít fermeží. Slyšel jsem, že se také dřevo opalovalo, popř. natíralo sazemi, či dehtem, nebo něco na ten způsob, ale to mě přijde už moc. Toto vše je jen prevence. Když dojde na věc, nepomůže nic víc než chemický roztok, plyn, nebo radiace.
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    GHANTA: jj to je zhruba doba stavby domu, jinak koukal sem že část stropů ( podlahy pudy) byla předělávana, starší puvodní část je právě napoštěna volskou krví, novější ...cca roky 1909-10 je tkzv. postrašena ohněm, a je ve vyrazně horším stavu než ta starší..
    GHANTA
    GHANTA --- ---
    jo a ještě jedna věc. albumin obsažený v krvi, se sráží a tvrdne - vytváří ochranný film, na slunci...
    GHANTA
    GHANTA --- ---
    1 odpověď
    pánové ! volská krev je doba před stopadesáti lety. Míchalo se s žlučí, vápnem, hlínou. A rozhodně bych nevěřil tomu, že to bude mít vliv na dřevokazný hmyz...možná ze začátku. Stejný efekt jako lignofix mít rozhodně nebude...Nic jiného kromě volské krve se snad ani nepoužívalo. Na podezdívky baráků na moravě přidávali bylinky do modrých nátěrů, ktere odpuzovaly hmyz (komár, moucha). Pak už jenom taky vlastně moč indické krávy :-) Jestli vyloženě nechceš chemii, tak si nařeď lněnou ferměž a pořádně nech penetrovat do dřeva...80kč litr...ředí se terpentýnem, nebo benzínem....
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    GECKO: tak ještě jednou, psal sem že hledám něco na bazi volske krve, nevrdil sem že je to lepší než lignofix a pro uplnost bude se to nanašet na opracovane a nenapadene dřevo, jen se snažim užít něco s co nejmenším chemickým dopadem,thats all.
    GECKO
    GECKO --- ---
    1 odpověď
    RAMJAH: A ses s jistej, ze ta volska krev ma stejny efekt jako Lignofix a spol? Teda ze hubi skudce, brouky atd, brani jim se do dreva pustit a zaroven to chreni pred houbama? Ja moc ne...
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    SNUPAK: hmmm zajimavy, jako napoštěcí oleje jsem taky zvažoval, ne teda takovýhle palby, ale i tak...jediny co mě odrazuje je to že výsledna barva nebude červeno-hněda:/
    SNUPAK
    SNUPAK --- ---
    1 odpověď
    RAMJAH: taky se na impregnaci pouzival orechovy olej.
    prodavaj ho treba tady : http://www.olejesolio.cz/produkty/orechovy-olej.html

    200ml za dve stovky:)
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    2 odpovědi
    GECKO: tak přehnany nepřehnany, nechce se mi do baráku kterej je v určitym smyslu "přírodně " stavěnej tahat chemie, nebo aspon s co nejmenším dopadem :) každopadně dík za radu :D
    GECKO
    GECKO --- ---
    1 odpověď
    RAMJAH: No neni to s tim drzenim se prirody zase trochu prehnany?

    jinak Lignofix, Bochemit, Katrit atd jsou fungicidy, ochrana proti skudcum, obvykle na bazi nejakych boritych soli, jsou bud bezbarve (pozor, drevo podle druhu vetsinou trochu zezloutne) nebo s pridavkem zeleneho nebo hnedeho barviva, ktere je tam ale ciste pro kontrolu, aby bylo videt, kde povrch osetreny je a kde ne. Funkcni nema zadnou. Tyhle pripravbky jsou po zaschnuti pretiratelny jakymkoliv pripravkem na drevo, at uz vorou reditelnym nebo nejakym syntetickym, nebo olejem co voskem...

    Jinak dodavatele treba oleju, jako PNZ a podobne dodavaji i sve vlastni impregnace tohohle druhu, ale jsou vetsinou drahe.
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    1 odpověď
    zdar chci se zeptat zdejších odborníku, nevíte někdo zda se vyrábí nátěr na bázi volské krve pro konzervaci dřeva? hodně lidí si chválí lignofix, ale nevim jestli je přetíratelný, vzhledem k tomu že je bezbarvý, navíc bych radši něco co by dalo dřevu i klasickou barvu..dik
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    jasně, zárožáky jsou potřeba popohnat ventilátorem, honil sem to s nim do šachty k vodě;)
    GECKO
    GECKO --- ---
    AQUALOCO: Ano souhlasim, mam ze svy stavby podobny zkusenosti, vcetne toho (neexistujiciho) kominovyho efektu... resp on se trochu projevi, ale neni to traga... na druhou stranu je pravda, ze pomerne rozsahly spodni prostor kamna koute "za rohem" vytapi na druhy strane uz celkem blbe... mame od Vernera topny sloupy a v tom spodnim je kvuli velikosti prostoru instalvoany pomalobezny ventilator, ovladany ale rucne... byl jsem dost prekvapenej, ze kdyz jsem ho zapnul a nechal bezet, tak michal vzduchem dole a teplo v tom clenitym velkym prostoru rozpeortrel mnohem lepe a taky se to rychleji vytopilo...
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    1 odpověď
    GECKO: doděláváme dům se sendvičovou konstrukcí. Obalená je Hofatexem Kombi tl. 100mm, "pro lepší pocit" a záměr použít v interiéru hliněné omítky jsme zevnitř přidali ještě 40mm omítatelných dřevovláknitých desek taky od Hofatexu. Počítám s cca 2 cm hliněných omítek, které zatím nejsou.
    Zkušenosti jsou zatim hodně pozitivní co se setrvačnosti udržení tepla (zimy) týče. Přijedu např. po 5 dnech kdy je venku 7 stupnu v noci a v domě je z víkendu, kdy se dům větral 26! Funguje to i opačně. V zimě, když nebylo topení mrzlo ty 3 tejdny asi, jezdil jsem tam denně topit na 2-3, spálil 20-25 dub. parket vytáh to na 21 st., druhej den tam bylo 17 při -23 přes noc a slunečných klidných dnech. Když se zatáhlo a začlo foukat bylo druhej den 13 stupňů.

    ad ta zeď, vzít to střední cestou - přihodit 1 trám do podlahy a vyzdít zeď za kamnama a nazdar.... ozkoušel jsem si i to, že při topení v krbovkách (máme Pevex 2-6 kW s minimálním výkonem co jsme sehnali) nevzniká nijak zvl. komínovej efekt, ikdyž kamna stojí pod dírou pro schodiště, až po ohřátí většího množství vzduchu se to "nakoplo" a šlo to nahoru..
    GECKO
    GECKO --- ---
    1 odpověď+1
    KIKIMURA: Ad zed... no ano i ne...

    Obecne samozrejme nejaka centralni zed, uprostred domu, treba jen pres prizemi dum svym zpusobem zpevni a zajisti nejakou dalsi akumulaci tepla do materialu. Jenze... musus mit betonovou desku a tedy klasicky zaklady (ja mam dum na patkach), zed sice zpevni dum ve smeru zdi, ale jak ji postavit, aby se sama nemela tendenci kacet do stran... celozdeny dum ma rohy a zavetrovava sam sebe, ale jedna zed... musi tedy byt relativne tlusta a spis nizka. Aby mela akumualce smysl, musis ji postavit z plnych cihel, cihly sice koupis skoro zadarmo z bouracky, ale zase je velka spotreba malty a je to drbacka.... z velkejch dutejch bloku je zed hned, ale i tak to chce trochu sikovnosti a grifu aby byla rovne... ale z plnejch cihel to je opruz...

    Drevenou konstrukci neni problem zavetrovat. Tesarskou skeletovou konastrukci z masivnich tramu pomoci pasku, vzper a ruznych diagonalne nebo do krize vlozenych tramu... Fosnovou konstrukci zase vetsinou vetrujou OSB desky, ktery sjou alespon na jedny strane jako pobiti.

    Akumulace... kdyz das dovnitr sadros, tak to bude par tun hmoty, kdyz nejaky jny desky, tak taky, kdyz das stramit a tenkovrstvy omitky tak jen ty omitky maj v mim pripade asi dve tuny a stramit dalsich asi 10. U dobre izolovany drevostavby IMHO neni potreba akumulce nejak zvlast velka... Je to filozoficka otazka, neexistuje na ni ejdnoznacne spravna kladna nebo zaporna odpoved. Treba v nejaky typu interieru by mohla byt zed z plnejch cihel, neomitnuta pekny doplnek a interierovy prvek... pokud nahodit, tak bych ji radsi udelal betonovou ze ztracenyho bedneni...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam