"Kazdy hrich prinasi zvlastni duchovni utrpeni. A utrpeni tohoto druhu je stejne jako to v pekle: cim vic trpite, tim vice se zhorsujete. Stejne se deje hrisnikum: cim vic trpi svymi hrichy, tim jsou horsi a ustavicne padaji hloubeji do svych hrichu, aby se zbavili utrpeni."

OKBOY: Přirovnání k voru



Mniši, vyložím vám Dhammu, jejímž účelem je překonání (nittharanatthája), nikoli podržení (no gahanatthája), za pomoci přirovnání k voru (kullúpama).


Poslouchejte, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit." "Ano, pane," odpověděli mniši. Vznešený pravil:


"Jako kdyby nějaký člověk na cestě přišel k velkému říčnímu proudu, jehož blízký břeh by byl nebezpečný a vzbuzující strach a jehož druhý břeh by byl bezpečný a prostý strachu. Nebyla by tam však žádná loď k přeplutí ani žádný most, po němž by se dalo přejít na druhou stranu. Onen člověk by si pomyslel: ´Je zde tento velký říční proud, jehož blízký břeh je nebezpečný a vzbuzující strach a jehož druhý břeh je bezpečný a prostý strachu. Není tu však žádná loď k přeplutí ani žádný most, po němž by se dalo přejít na druhou stranu. Co kdybych sebral nějakou trávu, dříví, větve a listí a svázal si z nich vor, s jehož pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, bych se bezpečně přeplavil na druhý břeh?´ A pak by onen člověk sebral nějakou trávu, dříví, větve a listí a svázal by si z nich vor, s jehož pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, by se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Poté, když se přeplavil a stanul na druhém břehu, by si pomyslel: ´Tento vor byl pro mě velmi užitečný, s jeho pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, jsem se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Co kdybych si ho teď naložil na hlavu či na rameno a vydal se, kam potřebuji?´ Co myslíte, mniši, dělal by ten člověk to, co by se mělo správně učinit s tím vorem?" "Ne, pane." "A co by měl ten člověk správně udělat, mniši? Když se přeplavil a stanul na druhém břehu, by si pomyslel: ´Tento vor byl pro mě velmi užitečný, s jeho pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, jsem se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Co kdybych ho teď odložil na zem nebo ho spustil do vody a vydal se, kam potřebuji?´ Kdyby takto jednal, mniši, dělal by ten člověk to, co by se mělo správně učinit s tím vorem.



Právě tak, mniši, já vykládám Dhammu, jejímž účelem je překonání, nikoli podržení, za pomoci přirovnání k voru.

Rozumíte-li Dhammě takto přirovnané k voru, mniši, měli byste opustit (pahátabbá) i dobré stavy (dhammá), nemluvě o nedobrých stavech (adhammá).

dulezita sutra ze Stredni sbirky... zacina spatnym nazorem..

.. dale prirovnani k hadovi a k voru.. velmi dulezita prirovnani..

dale tri znaky existence... nestalost, strast a ne-Ja

samozrejme byla urcena jen mnichum.



Madždžhima-nikája 22

Alagaddúpama-sutta

Přirovnání k hadovi


http://dhammadesana.110mb.com/M22.html



---

"Komu, ty pošetilče, jsem kdy takto vykládal Dhammu?


Neoznačil jsem snad mnohými způsoby jisté věci za překážky a neřekl jsem, že jsou překážkou tomu, kdo je následuje?


O smyslných rozkoších jsem prohlásil, že je v nich málo uspokojení (appassádá), mnoho strasti (bahudukkhá) a zoufalství (bahupájásá), jejich nebezpečí [vady] (ádínava) převažují. Smyslné rozkoše jsem přirovnal k holým kostem... ke kusu masa... k pochodni ze suché trávy... k jámě s dřevěným uhlím... ke snu... k vypůjčenému majetku... k [poráženému] ovocnému stromu... k popravišti... k ostrému kůlu... k hlavě hada, je v nich mnoho strasti a zoufalství, jejich nebezpečí převažují.


Ty však, pošetilče, mě pomlouváš díky vlastnímu nepochopení, čímž zraňuješ sám sebe a pácháš tak mnoho nedobrého (apuňňam). To povede nadlouho k tvému neprospěchu (ahitája) a strasti (dukkhája)."


---


Zde, mniši, někteří pošetilci (moghapurisá) studují Dhammu - rozpravy, recitace, výklady, verše, výroky, proslovy, příběhy o zrodech, divy, odpovědi na otázky - aniž by svým porozuměním [moudrostí] zkoumali smysl těchto nauk. Jelikož nezkoumají svým porozuměním smysl těchto nauk, nesouhlasí s nimi ve svých úvahách. Studují Dhammu jenom proto, aby mohli kritizovat druhé a vítězit v debatách s nimi, takže nedosáhnou onoho [pravého] cíle, kvůli němuž je třeba studovat Dhammu. Tyto špatně pochopené nauky povedou nadlouho k jejich neprospěchu (ahitája) a strasti (dukkhája). A z jakého důvodu? Kvůli jejich špatnému pochopení.
Jako kdyby nějaký člověk potřebující hada, hledající hada, pídící se po hadovi uviděl velkého hada a chytil by ho za tělo nebo za ocas. Ten had by se otočil a kousl by ho do ruky, do nohy či do jiné části těla. Následkem toho by onen člověk došel smrti nebo smrtelné bolesti. A z jakého důvodu? Kvůli špatnému uchopení toho hada. Podobně, mniši, někteří pošetilci zde studují Dhammu...


---



Co myslíte, mniši, je (1.)hmota [tělesnost]... (2.)pociťování... (3.)vnímání... (4.)formace... (5.)vědomí - stálé (niččam) nebo nestálé (aniččam)?" "Nestálé, pane." "A to, co je nestálé je šťastné (sukham) nebo strastné (dukkham)?" "Strastné, pane." "A to, co je nestálé, strastné a je předmětem změny (viparinámadhammo), je správné nazírat jako: ´Toto je mé, toto jsem já, toto je mé Já´?" "Ne, pane."
"Proto, mniši, jakákoli hmota [tělesnost]... pociťování... vnímání... formace... vědomí - ať minulé, budoucí či přítomné, vnitřní či vnější, hrubé (olárikam) či jemné (sukhumam), nízké (hínam) či vznešené (panítam), vzdálené (dúre) či blízké (santike), veškrá hmota [tělesnost]... pociťování... vnímání... formace... vědomí - by mělo být nahlíženo se správným porozuměním (sammappaňňája), v souladu se skutečností (jathábhútam): ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé Já.´
Mniši, vnímaje toto, poučený ušlechtilý žák se odvrací (nibbindati) od hmoty [tělesnosti], od pociťování, od vnímání, od formací a od vědomí.
Když se odvrátí, ztratí vášeň (nibbidá viradždžati). Když ztratí vášeň, tak se osvobodí (virágá vimuččati). Když je osvobozen, je v něm poznání osvobození a ví: ´Ukončeno je zrozování, dokonán je čistý [svatý] život, úkol je splněn, po tomto zde již není nic dalšího.´


...