4OGMIOS: Mno, svět je tedy pro tebe dokonalý a krásný místo, ok. Správný názor z hlediska "buddhismu" to zrovna není (protože nevede k probuzení), ale ok, nechme to tedy být. Zkus se na to ale podívat z pohledu těch ostatních lidí/bytostí - myslíš, že jsou všichni takhle "šťastní" a netrpí? Řekl bych že ne. Můžeš se jim tedy pokusit pomoci třeba tak, v tvé terminologii, že jim pomůžeš s odstraněním těch "tíživých konceptů, které jim tvoří zbytečnou zátěž, při cestě do kopce". Způsobů, jak jim pomoci je určitě více. Je určitě jednodušší to svést na nějakou "karmu", že si za to můžou sami nebo a že je to jejich cesta, ale ani to ti v podstatě nebrání se jim snažit pomoci. Osobně ale tenhle výklad karmy odmítám. Příčinu toho, že se staly události jako zmíněná katastrofa v Bhopálu, nevidím v důsledku nějakých jejich chyb v minulých životech, za které musí pykat, ale spíš v tom, že se někdo vysral na bezpečnostní opatření kvůli, protože by to stálo prachy navíc. Když bychom důsledně vzali v potaz onen imho nešťastný výklad "karmy", tak by lidi v podstatě neměli ani svobodnou vůli - ten kdo tohle skutečně zavinil to musel udělat, aby splatil jejich karmu. A jestli něco takového učil Buddha je také velice sporné - viz. například dvě úrovně pravdy v buddhismu - absolutní a relativní. Buddha klidně někomu "lhal" (neřekl absolutní pravdu o povaze věcí) proto, aby mu pomohl. Je to označováno upája páramitá - dokonalost zvolených prostředků. Čili to, že Buddha používal při výkladu pojmy jako bohové, hladoví duchové, pekelné bytosti ještě neznamená, že uznával jejich pravdivost či existenci na absolutní úrovni, ale spíš si asi uvědomoval, že tyhle koncepty jsou natolik zakořeněné v tom, jak tehdejší lidé nazírali na svět, že kdy je popřel, tak ho moc lidí poslouchat nebude nebo ho nepochopí a budou se o nich spíše dohadovat, než aby ho nechali jim pomoci.
Svět je peklo? Ne, svět pro mne není peklo, ale ani nebe. Abych parafrázoval "buddhistický" způsob uvažování o já, nelze svět hodnotit jako celek, ale pouze některé jeho aspekty. Některé jsou dobré, některé jsou špatné, ale ne, že by byl svět celý dobrý nebo celý špatný. V mysli stejně neuchopuješ svět jako celek ve všech jeho možnostech, ale pouze pár svých zkušeností, ze kterých si lepíš dohromady představu světa. Ale nikdy nedokážeš rozumem uchopit všechny najednou, abys mohl posoudit svět jako celek, který se navíc ještě každou chvílí proměňuje a to co bys uchopil, by tak byla jen jeho stopa, nikoli svět samotný - asi podobně jako kvůli zpoždění vyvolaném rychlostí světla nevidíš foton samotný, ale jen jeho stopu. Buddhovi se nemělo dostat pochopení světa rozumovým uvažováním, ale pomocí meditačních technik - konkrétně ve čtvrtém konkrétním vnoru - čili kdybys přišel s těmito dotazy za Buddhou, asi by ti asi místo konkrétní odpovědi poradil meditovat. Možná by použil i známé přirovnání k tomu, kdy je muž zasažen šípem, ale odmítá si ho nechat vyndat, dokud se nezjistí, kdo ho střelil, kdo to přesně byl apod. Když to bude řešit, tak umře, k tomu, aby se šíp vyndal, to vědět nepotřebuje. Takhle měl tuším odpovědět na otázku právě po tom, jaké je povahy Buddha po svém probuzení. O tom se jakkoli v pozitivním smyslu odmítal vyjadřovat - právě z tohoto důvodu - na ukončení utrpení to vědět nepotřebujeme.