IVETA: Ne takhle přímo, ale byl jsem při tom, když se bavily dvě ženy ve věku mé matky a stěžovaly si navzájem, jak jsou jejich děti až bezohledné, protože je těmhle nepříjemnostem vystavují. Následně jsem se na to zeptal své mámy a ona mi to potvrdila - té si ale stěžuje má sestra.

Nejsem psycholog, to určitě ne. Jenom už nejsem chlapec, tak se na svět dívám trochu jinak než ty.

COWBOY: hm ok.. no ja kdyz mam problem jedno jaky, tak si o tom pohovorim s partnerem nebo s rodici...spolecne podebatujeme.. samozrejme i obracene, kdyz maji rodice nejaky trable nebo partner.. nevidim na tom nic spatnyho! od toho tu je ta rodina-nejblizsi.. rikam ti mame komplet jiny postaveni..ty jsi introvert ja extrovert..vsechny vzahy mam zalozene na komunikaci a nez aby se partner dival na to, ze me je blbe a nevedel proc, tak mu reknu.

COWBOY: chlapce jsi psycholog?nebo co ted po me chces? cowboy my dva mame opravdu jiny pohled na vztahy a nema smysl se o tom bavit, budeme stale v konfliktu.

ty cowboyi a uz se ti nekdy stalo, ze ti rodice rekli, ze pokud se jim sveris s nejakym tvym problemem, ze jim ttak pusobis neprijemnosti, ze se trapi?

IVETA: No já se o svých trablech s rodiči nebo se ženou nebavím. Ne dřív, dokud je nevyřeším. Nemám potřebu si takhle ulevovat.

A tvá představa o mně je dost odlišná od skutečnosti. Moralizovat tě určitě nechci. Spíš chci přijít na to, jestli "to tak" skutečně máš nebo je to jenom poza na netu.

IVETA: Jistě. Už se ti někdy stalo, že ti třeba rodiče řekli, že pokud se jim svěříš s nějakým svým problémem, že jim to působí nepříjemnosti, že se tím trápí? Ty jsi si ulevila, ale jim se přitížilo? Nebo jim zase tak úplně všechno neříkáš?

COWBOY: ja nepotrebuju dokazovat, ze mam pravdu.. tady je jenom diskuze o nevere bzw. o vztahu s zenatym muzem a nazory z ruznych uhlu pohledu...a uz vubec mi nejde o to, aby si nekdo pribiral muj zivotni styl.. ty jsi ten typ, co bude verny sve zene az za hrob (jen priklad) a kdyz te podvede, rozvedes se po zvazeni podminek, situace.. ja budu mit otevreny manzelstvi, kdyz nekdy ja nebo on zahne, svet se nezbori, mame to tak preci uz od zacatku... jak ty tak i ja budeme preci spokojeni, ale kazdy ve vztahu jinak zalozenem...
Jinak jsem otevreny clovek a dokazu se bavit Osobne o cemkoliv duvernem, bud me tak beres jaka jsem nebo neberes a ignorujes...nekdo je extrovert nekdo introvert noo..a pokud me chces moralizovat, vyber si jinou osobu.

a co tyy? bavis se takhle otevrene o trablech a uspesich se svymi rodici nebo pritelkyni/manzelkou?? hm to preci dela vsichni ne!!

COWBOY: o mym zivote se bavim samozrjeme s nejblizsimi (rodice pritel) procpak? ma to nejou spojitost s otevrenym vztahem?

IVETA: Porovnáváš neporovnatelné. Vytvořila jsi dvě různé podmínky jenom proto, abys dokázala, že máš pravdu. Tahle (chyba) se tu objevuje často.
Měl bych dotaz. Bavíš se takhle otevřeně o svých trablech i úspěších se svými rodiči nebo jenom s partnerem?

BLONDYNKA: jo blondy ja rikala, ze dite nemam, tak nevim jaky by byl vztah, kdyby tu ty deti byli.. ale bavit se o hovne ( eroticke ulety) bude pritel vyzadovat tak jako tak, kdyz ne po me, tak po jine zene, treba na internetu...kromtoho to pro me neni obtezovanim.. a kdo je starsi nebo ne.. to tu taky nehraje roli, spise zivotni postoj... protoze v 37 letech je uz clovek dostatecne vyzraty na to,aby vedel o cem ten zivot je.. (nemluvim ted za sebe, jsem mlada)

A za nazorem si stojim, cim je clovek starsi, tim lepe umi neveru akceptovat, tolerovat, jak mlady clovek.. nebo tim myslis, ze slecna ve 20 letech, ktera je maminkou bude lepe tolerovat prvni neveru jak zena v 30 letech, ktera jich uz ma par za sebou?...

IVETA: Spíš čím je člověk starší, tím více si uvědomuje, že to není pořád jen "já já já jenom já", má taky spoustu jiných starostí, než aby celé dny "otevřeně" žvanil s partnerem o hovně, protože podstatnější je postarat se o děti a vci s nimi související, a úplně poslední věc, která ho zajímá, je vykládat si o nějakých trapných úletech. Slušný a dospělý člověk si tyto věci zkrátka řeší sám a neobtěžuje jimi druhého. Ostatně z této debaty je celkem jasně vidět, kdo už je starší, kdo má děti a kdo ví, o čem ten život vlastně je.

TANAIS: plne souhlasim ;) pokud nektere veci nechci vedet, pak se na ne neptam.

TANAIS: ne, tak samozrejme ne nutne. muze to byt i ohleduplnost ;)

_BENNY: myslíš, že neříct partnerovi, že si člověk zašukal vedle, je pohodlnost?

TANAIS: Nehledě na to, že mně osobně přijde tak nějak nepatřičné chtít po partnerovi, aby mi toleroval, že riskuji těhotenství, případně další komplikace jinde... zrovna tak jako já nepotřebuji, aby můj partner někde někoho omylem oplodnil.. Ale to je opravdu můj osobní postoj. Mně na tom prostě vadí tyhle věci.

tomu rozumim. ale ono k tomu stejne nekdy dojit muze dohoda nedohoda, tomu se proste zabranit neda. u nekoho pak zapracuje svedomi (a vezme rovnou kramle :) anebo pohodlnost (a utaji to).

a taky ne kazdy otevreny vztah je postaven na tom, ze kazdy muze vysukavat kde se mu zachce, i ohledne tohoto muze fungovat nejaka dohoda ohleduplna vuci obema stranam.

_BENNY: já chápu princip. Ale je to spíš tak - když si zvykneš jezdit mercedesem, do škodovky se ti už nechce.
Pokud si doma dopřáváš ten "luxus", že si můžeš tu a tam odskočit jinde (předpokládejme, že je to tvá potřeba, jinak bys to nedělal), myslím, že se ti špatně bude smiřovat s tím, že najednou ne "jen" proto, že tvoje žena má šestinedělní depky a nemá na sex chuť... :)

Já to v zásadě přeju, akorát já v tom po svých zkušenostech ve vztazích (a jednom rozvodu) vidím drobná úskalí, kterým se raději vyhýbám :)

Nehledě na to, že mně osobně přijde tak nějak nepatřičné chtít po partnerovi, aby mi toleroval, že riskuji těhotenství, případně další komplikace jinde... zrovna tak jako já nepotřebuji, aby můj partner někde někoho omylem oplodnil.. Ale to je opravdu můj osobní postoj. Mně na tom prostě vadí tyhle věci.

A to píšu i s vědomím toho, že ten, kdo v našem vztahu má divočejší fantazie, jsem spíš já. Jsou prostě věci, které bych po martnerovi nechtěla. A nemá to nic společnýho s nějakou upřímností a tak podobně. Já se nebojím nějakýho zamilování se. U sebe už vůbec ne.

TANAIS: volny vztah taky neznamena anarchii, vyzaduje to dodrzovani jistych pravidel. docela vhodny mi pripadne stanovit si nejakou periodu po ktere prijde rekapitulace spolecne umluvy a otevre se prostor pro nejake upravy, po dohode obou.

TAYLES: já v nich spatřuju rizika do budoucna. Hitomi píše, že se to přeci může změnit a když přijdou děti, tak se přeci může (pokud to bude třeba) říct, že už to stačilo. Jenomže s tímhle opřijde obvykle jeden. Ne oba najednou. A bude to ten druhý ochoten ukončit? Ono... na pohodlí se rychle zvyká a těžko se pak člověk uskrovňuje...

Jsem toho názoru, že pokud už někdo chce ulítnout s ženáčem nebo tak, má si to nechat pro sebe. Je to jeho "problém" (pokud tím tedy nechce řešit nějakou krizovou situaci, což je vždycky ještě ta horší varianta).

Znám jediný pár, kde funguje takový volný vztah. Jsou spolu už hodně dlouho, mají děti. Kvůli volnému vztahu to málem jednou skončilo rozvodem. Ale ustáli to. A myslím, že mají velkou šanci na to, aby to ustáli dál. Ale jsou spíše výjimkou.

IVETA: Touha dělá divy. Ale po tolika letech se z nějakýho sexu neposeru. sex je fajn, ale jsou i důležitější věci.

_BENNY: Tohle mi nepřijde jako příklad otevřeného vztahu. Ti dva nejsou prakticky spolu.