RAJCHE: já nestačim valit oči... vy jezdíte na Kubu, ale máte velmi málo zjištěno o její historii a jejím vztahu ke zbytku světa... to jak to tam dneska vypadá neni ani tak moc výsledek komunismu, jako spíš výsledek tzv. "tržní války" kterou na Kubu uvalil kapitalistický svět vedený USA poté, co tam došlo k revoluci. Doporučuji vám přečíst si zde tento článek o tzv. teorii závislosti:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_z%C3%A1vislosti
Jde o to, že předtím než na Kubě došlo k revoluci se měli tamní lidé stokrát hůř než se mají dnes, neboť byli jen vykořisťovanými plantážníky se kterými si USA dělaly co se jim zachtělo. USA z Kuby chtělo mít levnou sýpku na levnou třtinu a tabák. Nic víc. Jenže každý stát který na toto přistoupí se tak de fakto dobrovolně řadí do pozice státu kterému je upřeno právo na vlastní rozvoj a prosperitu, a který se tak dobrovolně napojuje přímo na penězovod který odvádí peníze z místní ekonomiky do kapes jiných státních mocností. Problém je že když se místní lidé vzbouří a udělají revoluci, zbytek světa na ně uvalí embargo. Nějaký čas to nevadilo dokud mohla Kuba hospodařit alespoň se sovětským blokem, ale když kapitalismus ovládl i ten, už Kubě moc partnerů nezbylo. Kdyby zbytek světa bral Kubu jako rovnoprávného partnera s právem na vlastní rozvoj a prosperitu, a respektoval že tamní lidé chtějí sociální stát ve kterém neprosperuje jen horních 10%, mohla být Kuba dnes na tom třeba lépe.
A vůbec- podle čeho u nás lidé měří to co je špatné a dobré pro lidi? máme se snad my lépe když máme televize, Alberty, nákupní střediska a iphony? Je snad tím náš život bohatší a smysluplnější? Máme snad lepší mezilidské vztahy než mají lidé na Kubě? Jsme snad na osobní úrovni více kreativí a naše životy více naplněné? Beztak lidem ani z toho nic nezbyde, kapitalismus si vybírá své rozvojová centra podle toho jak mu káže trh, a trh jak jest známo nehledí na lidi, nýbrž na zisk. Proto až jednoho dne bude bohatá Čína a z nás bude jen montovna, kde lidé nebodou mít zdravotní a sociální pojištění ani důchody a ztěží vyjdou z měsíce na měsíc, bude nám pak na houby že máme auta a televize a možná budem tiše Kubě závidět, že nezašla tak daleko... Je to bohužel všechno jen otázka času, váhy se mohou velmi brzo přehoupnout a lidé i u nás snad jednou procitnou ze svého zaslepení materiálním blahobytem...