převeď ten alkohol na triflát, pak k tomu dej nějaký Pd katalyzátor, amin (TEA, iPr2NH) a TMS-acetylen nebo mebynol. Pak z toho sestřel PG (TBAF v prvním případě, báze v druhém), máš volnej acetylen a ten už nalepíš skoro na vše...

Prosimvas mam neprekonatelny problem...



- Jakoze to zkousim doopravdy varit, takze by to chtelo rozumny pocet kroku, aby se to vyplatilo delat "najednou" (=mit pripojene na naftalenu rovnou oba dva fenoly a ne to nejak postupne obchazet)..

- nejake realne reagenty prosim, klidne zverstva, ale a) sehnatelna za "realne" ceny b) pripravitelna v "realne" laboratori..

Tak ted se ukazte, japončíci! Diky moc :)

BORAG: tak chlorid arzenity by ti sym-bislitium polymerizoval asi dost, nakolko nie je chraneny....mozno by to slo nejakym trialkylsilyldichlorarzinom s naslednou chloraciou...?

LIBRIUM: hmm, s takovýmihle organokovy jsem nikdy nedělal, takže těžko říct, jak dobře to půjde redukovat (nedojde v průběhu reakce k rozkladu arzakridinu?). To samé se pak týká té oxidativní chlorace... Já to vzal cestou nejmenších problémů :-) Je sice delší, ale s tím, že pravděpodobně bude fungovat. Důvod přoč se tam dává ten cín je myslím ten, že AsCl3 by to částečně polymeroval. Ale jistý si moc nejsem.

a dalo by sa ist z arzakridinu jeho redukciou na dihydroderivat a oxidativnou chloraciou na As..?

ne, nebude. Proto se to bude muset izolovat, okyselit a pak zahřát. Proto to zůstane ve formě alkoholu. Kdyby to dekarboxylovalo už v jednom kotli, tak se to pravděpodobně bude dál oxidovat na keton přímo. Příště to budu muset víc rozepisovat.

BORAG: bude dekarboxylovat aj deprotonizovana (ako benzilat)?

ech, moment. Ještě k té kontrakci. V prvním kroce se to oxiduje na benzil, pak dochází k přesmuku na alfa-hydroxy-karboxylovou kyselinu, která následně dekarboxyluje (bude to potřeba zahřát).

jj. Mám takový pocit, že právě keton podléhá postupné redukci lépe než alkohol. Ale muselo by se to zkusit. Možná to nebude ani potřeba.

BORAG: hui :) zaujimava je ta kontrakcia benzoinu alkalickou oxidaciou. tam dojde k oxidaciu na benzil, presmyku na benzilat a jeho oxidativnemu odburaniu?
a naco oxidujes (? -- PCC) ten difenylmetanol pred komplet redukciou jodovodikom?

Dělal bych to nějak takhle. To že se v předposledním kroce používá cín si pamatuju z nějaké toxikologie. Jinak bych to vážně nedal :-) Příprava toho dibromderivátu je taky taková, hmm, divná. Nic lepšího mě nenapadlo..

a ked sme uz zasli do tych iritantov, skuste vymysliet (len na prvy pohlad trivialnu) metodu pripravy latky Excalibur (dihydrochlorakridarzinu):

jo, to je fakt. Já si pořád nějak neuvědomuju, že v tomhle případě se bavíme o průmyslové výrobě :-)

BORAG: ja by som povedal, ze technicky salicylaldehyd pri odbere niekolkych ton bude celkom lacny. :)

http://www.acros.com/DesktopModules/Acros_Search_Results/Acros_Search_Results.aspx?search_type=CatalogSearch&SearchString=salicylaldehyde

1kg za 60 Eur, to jeste jde, ne..

LIBRIUM: teda to mě docela překvapuje. Spíš co se ceny látek týče. Používáš chlornitrobenzen, ten je tedy asi o stovku levnější než mnou použitý nitrofenol (resp. jeho redukovaná forma). Druhým reagentem je v tvém případě salicylaldehyd a ten jsem před nějakou dobou potřeboval a byl docela nepříjemně drahý. Já volil chlorbenzaldehyd, tam bych tak kilo tipoval na 1500.

nie som si uplne isty, ale myslim, ze takto nejak ho vyrabali Briti pre potreby armady a policajnych zloziek.

Mel bych novy navrh pro chemiky. Obrazky stale neumim, takze snad to pujde takto. Je to lakrimator - latka CR. (dibenzo-1,4-oxazepin)