• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NONOBODYBoj o vodu
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    rok 1997
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    rok 1990 - 1996
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    s tou mapou máte pravdu, ale zatím sem bohužel nenašla žádnou aktuální, samý starší, budu hledat, dál...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KASUMI: dtto středoafrické či středoasijské země...
    KASUMI
    KASUMI --- ---
    XCHAOS: jj.. je to divny
    cesko, polsko, dansko nemaj
    a spanelsko ma?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    na tom obrázku mě překvapuje ČR mezi zeměmi s nedostatkem zdrojů...
    KASUMI
    KASUMI --- ---
    trosku z jineho soudku

    i fondove investovani 'veri ve vodu', ackoliv kratkodobe vysledky nejsou nic moc
    viz http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Zajistene-fondy/BE0946876597.htm
    http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Zajistene-fondy/BE0947170628.htm
    http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Akciove-fondy/BE0947250453.htm
    (ten posledni akciovy investuje do firem zabývajících se například čištěním, odsolováním, obnovou infrastruktury, dodávkami kvalitní vody a podobně. Tyto akcie jsou vybírány po konzultaci s nezávislým výborem pro životní prostředí.)
    CHA1NDLER
    CHA1NDLER --- ---
    NONOBODY:
    a predpokladam ze s recyklaci si hlavu nelamou..
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Deník National Post připravil čtenářům malý kvíz: "Hádejte, komu se nejvíce daří v Afghánistánu?" Pakliže jste list nečetli, pak vězte, že prý prodejcům balené vody. "Severoatlantická aliance se totiž bojí kontaminované vody z místních zdrojů, a tak její vojáci tak musí zásadně používat jen vodu balenou, třeba i na opláchnutí kartáčku po čištění zubů," píše deník s tím, že když sečteme všechny vojáky, připočteme zájemce o balenou vodu z řad zahraničních pracovníků nebo vládních představitelů, vyjde nám ohromující číslo - v obchodu s balenou vodou se prý točí přes sto miliónů dolarů. "Výrobny plastových lahví teď v Afghánistánu najdete pomalu na každém rohu," píše deník a dodává: "Přitom podle zprávy OSN jen každý čtvrtý obyčejný Afghánec má přístup k bezpečné pitné vodě," konstatuje kanadský National Post.

    viz. http://www.rozhlas.cz/izurnal/zahranici/_zprava/401240
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Proč je voda v moři slaná?

    V mořské vodě bylo dosud zjištěno 77 prvků a o přítomnosti dalších lze usuzovat podle jejich nálezu v mořských organismech. Víme ale s jistotou, proč je voda v moři slaná?

    Voda je slaná tehdy, obsahuje-li tři až pět procent soli. Světová moře a oceány mají obvykle slanost tři a půl procenta. To znamená, že v jednom litru mořské vody je rozpuštěno pětatřicet gramů různých solí (především chloridu sodného) a taková voda není pitná.

    Slanost různých moří je rozdílná. Mořem s nejčerstvější (tedy nejméně slanou) vodou je Baltské moře, naopak nejslanější vodu má moře Rudé, kam řekami přitéká jen malé množství sladké vody a horký vzduch zvyšuje výpar. Slanou vodu můžeme najít i ve vnitrozemí: některá jezera obsahují větší procento solí než moře. Příkladem ad absurdum je samozřejmě notoricky známé jezero Mrtvé moře se slaností kolem třiceti procent.
    Vědecká tápání

    Počátky vědeckých teorií ohledně slanosti mořské vody spadají do prvé poloviny osmnáctého století. V roce 1715 britský astronom, geofyzik, matematik a meteorolog Sir Edmond Halley vyslovil domněnku, že soli a ostatní minerály jsou působením vodní eroze (silné vodní proudy, prudký déšť) přinášeny řekami do moří, kde se usazují.

    Neúspěchem skončily pokusy o určení stáří světových moří podle míry jejich slanosti. Slanost moří a oceánů je díky chemickým procesům recyklujícím sůl stabilní. Podle jedné teorie se sůl v mořích usazuje ve vrstvách sedimentu a s pomocí tektonické činnosti se dostává pod pevninské desky, odkud se pomalu uvolňuje zpět na zemský povrch.

    Odsolení vody

    Vody je na Zemi dost, ale pitné vody zoufalý nedostatek. 97% veškeré vody je voda slaná nebo brakická, takže zatímco v solivarech získáváme mořskou sůl výparem vody, v desalinačních (odslaňovacích neboli odsolovacích) zažízeních se snažíme o proces, při němž je mořská voda zbavená solí a minerálů za účelem získání vody pitné. Vedlejším produktem odslanění bývá stolní sůl. Protože odsolování je finančně náročnou operací, používá se především na ostrovech, lodích a ponorkách, kde je pitné vody nedostatek a náklady hrají druhotnou roli.
    Jak je to dopravdy?

    Původ solí v mořské vodě dodnes není zcela objasněn, protože horniny pevnin mají jiné složení. Prvotní domněnka byla, že se soli v oceánu nahromadily odpařováním sladké vody, do které přinesly řeky rozpuštěné horniny okolních hornin. Později začal převládat názor, že kovové součásti pocházejí převážně z pevnin, zatímco nekovové zbytky kyselin přináší převážně vulkanismus. Nyní se ovšem ví, že podmořské tzv. "černé komíny" chrlí na dno oceánů rudní roztoky s velkým obsahem kovů. Je zřejmé, že slanost mořské vody vzniká spolupůsobením mnoha příčin a záleží na tom, kde která z nich právě převládá. Složení mořské vody se v průběhu geologických epoch mění, liší se i podle jednotlivých moří, či míst v nich a ani voda prvotního oceánu určitě nebyla "sladká".

    http://zajimavosti.net-mag.cz/?action=art&num=492
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Odsolená mořská voda škodí polím

    Nedostatek vody pro závlahy sužuje zemědělce v mnoha částech světa. Někde proto začínají ve velkém používat i odsolenou mořskou voda. Například ve Španělsku končí každý pátý litr odsolené mořské vody na polích. Izraelští odborníci se nyní hlouběji podívali na důsledky závlahy odsolenou mořskou vodou a došli k závěru, že porostům často více škodí než prospívá.

    Izrael uvedl na pobřeží Středozemního moře u Aškelonu do provozu velkokapacitní zařízení na odsolování mořské vody s roční produkcí jedné miliardy kubíků. Po ekonomické stránce je aškelonská stanice nejúspěšnější na světě. Náklady na jeden kubík se pohybují kolem půl amerického dolaru. Vzhledem k tomu, že spotřeba pitné vody v oblasti je nižší než výrobní kapacity stanice, využívají se přebytky odsolené vody k závlahám.

    Zemědělci zprvu extrémně čistou vodu vítali, protože soli ze závlah ničí půdu, poškozují rostliny a mají negativní vliv na životní prostředí. Záhy se ale přesvědčili, že ani odsolená mořská voda není pro jejich pole, zahrady a sady ideální. Odsolená voda sice postrádá škodlivé ionty sodíku a chlóru, ale zároveň s nimi při odsolování ztrácí i vápníkové, hořčíkové a síranové ionty, které jsou důležité pro růst rostlin. Na porostech zavlažovaných odsolenou vodou se záhy negativně projevil nedostatek hořčíku. Zemědělci museli přistoupit k hnojení, kterým chybějící prvek rostlinám nahradili. Také vápník a síranové ionty rostlinám chyběly a zemědělci jimi musí odsolenou vodu dodatečně „špinit“. Do vody přidávají v malých množstvích vápenec a kyselinu sírovou.

    Ještě větší problém představuje bór, který zůstává v mořské vodě i po odsolení. Lidem ani zvířatům neškodí. Pro rostliny je však toxický. Bór z odsolené mořské vody vážně poškodil některé sady a podepsal se i na poklesu úrody rajčat a podzemnice olejné. Izraelští odborníci upozorňují, že při používání odsolené mořské vody pro závlahy nelze vystačit s normami pro pitnou vodu, ale je nutné zohlednit i nároky rostlin. Dodatečným ošetřením je nutné snížit koncentrace bóru a obohatit vodu o nedostatkové prvky. To samozřejmě odsolenou vodu zdraží.

    http://www.agris.cz/vyzkum/detail.php?id=156536&iSub=1048&PHPSESSID=71
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=3079
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Největší odsolovací zařízení v Africe do provozu:

    Zařízení bylo uvedeno do provozu přesně podle plánu a při dodržení stanoveného rozpočtu za 24 měsíců. Používá speciální membrány zpětné osmózy, které byly vyvinuty a vyrobeny společností GE v rámci jejího projektu ecomagination. Za jeden den dokáže toto zařízení vyčistit až 200 000 krychlových metrů mořské vody, a tak je schopno zajistit pravidelný přísun čerstvé pitné vody až pro 2 miliony obyvatel Alžíru.

    http://www.denik.cz/ekonomika/odsolovani20080225.html

    Osmoza:
    http://www.gasmeter.cz/osmoza.htm
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    takže, začla sem házet nějáký základní údaje na nástěnku, kdyby Vás někoho napadlo něco užitečného, co by se tam vyjimalo, tak sem s tím...

    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    QUIDO: mapka se týká sladký vody...

    získávání pitný vody z mořský, je úplně jinej problém, po kterým sem se teď chtěla jít pídit, viz. v Katalánsku se teď staví zařízení na odsolování vody.

    Obávám se, že ale s naší oblibou řešit veškerej bordel sypáním do moře, to nebude žádnej med, asi jak v který oblasti...
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Ve čtvrtek má do Barcelony dorazit další tanker s pitnou vodou z francouzské Marseille a během následujících měsíců se má tato operace opakovat ještě osmkrát. Zhruba polovinu dodávek zajistí zdroje z Francie, zbytek bude načerpán v jihošpanělských přístavech Tarragona a Almeria.

    Kapacita každé lodi je asi 20.000 krychlových metrů vody, což zhruba pokryje denní potřebu 180.000 obyvatel.

    "Dodávky námořní cestou zajistí, abychom nemuseli přistoupit k tvrdým omezením zásobování pitnou vodou, dokud nebude dokončena výstavba zařízení na odsolování mořské vody," prohlásila mluvčí katalánské vlády. Zařízení, které patří k největším v Evropě, má být dokončeno v květnu příštího roku a místní úřady předpokládají, že se tak podaří vyřešit chronický nedostatek pitné vody.

    V Barceloně a okolí žije asi pět milionů obyvatel, kteří denně spotřebují milion krychlových metrů vody. Dodávky námořní cestou tedy pokryjí potřebu vody pro necelé tři dny každého měsíce. Další pitnou vodu by měly do Barcelony přivézt železniční cisterny, hlavní část potřeby by ale měl dočasně pokrýt kanál dopravující vodu až z řeky Ebro.

    Minulý měsíc se místní úřady dohodly s centrální vládou v Madridu, že Barcelona se může na omezenou dobu napojit na zdroje z Ebra. Nově budovaný kanál bude dlouhý 62 kilometrů a povede souběžně s dálnicí. Voda se bude čerpat z přebytku v deltě Ebra a díky tomu se průtok vody v řece nesníží.

    Práce na vybudování kanálu si vyžádají šest měsíců a předběžné náklady jsou odhadovány na 160 až 180 milionů eur.

    V roce 2004 přitom socialistický kabinet zrušil plány předcházející konzervativní vlády na trvalou dopravu vody z Ebra do dvou regionů na jihovýchodě země, Murcie a Valencie, jejichž vedení zůstalo v rukou pravice.

    Současný nedostatek vody je údajně vůbec nejdramatičtější v historii Katalánska. Od podzimu spadla v oblasti, ale i v ostatních částech Španělska zhruba polovina obvyklého množství srážek a vodní nádrže v Katalánsku jsou nyní naplněny jen z pětiny. Kritické sucho sužuje region už od roku 2004 a situace je podle španělského ministerstva životního prostředí nejhorší od doby, kdy se před 60 lety začaly pořizovat meteorologické záznamy.
    viz http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=312333

    atd:
    http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zizni-suzovana-barcelona-dostane-dalkovy-vodovod_55000.html
    http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=602513
    http://www.ct24.cz/svet/16913-spanelsko-trapi-sucho-situace-je-kriticka-predevsim-v-katalansku/
    QUIDO
    QUIDO --- ---
    ja vzdycky myslel, ze vsechna ta bila barva na mapicce sou oceany...? vzdycky tu bude voda, jenom za cas ji bude o neco pracnejsi/drazsi ziskat pitnou a bude asi hrat dulezitejsi roli, nez doted. Takze valky mozna tak budou ve vnitrozemi afriky, ale i tam casem prijdou na to, ze je jednodussi odejit na okraj kontinentu, nebo postavit akvadukty. obeh vody a jeho zmeny, bude asi celkem slozita problematika, ale cim vic vody se vypari, tim vic ji nekde spadne, ne...? otazka kde
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam